Evropská komise vyslala do světa jasný vzkaz: Musíme se naučit nakládat se zdroji rozumnějším způsobem, než je tomu doposud. Balíček opatření nazvaný Uzavření cyklu představuje cílovou podobu oběhového hospodářství a stanovuje mimo jiné nové recyklační cíle. Podpoří tím technologické změny zpracování, třídění a úprav odpadů? A jaká je úloha oficiální statistiky v celém procesu?
Český statistický úřad aktivně sleduje procesy týkající se oběhového hospodářství. Co si lze pod tímto pojmem představit? Jedná se o systém účinnějšího využívání zdrojů v souladu se zásadami udržitelnější výroby a spotřeby. Poselství Evropské komise členským zemím v tzv. balíčku oběhového hospodářství ze dne 2. prosince 2015 je jednoznačné: Chceme-li podpořit udržitelný rozvoj společnosti, musíme opustit model „vytěžím-vyrobím-použiji-vyhodím“ a najít postupy, které by v systému co nejdéle udržely suroviny, jež by byly opětovně využívány. Konečným cílem je minimalizovat objem vyprodukovaného odpadu a zároveň snížit čerpání a využívání nových zdrojů.
Zmíněný balíček oběhového hospodářství se konkrétně skládá z revidovaných směrnic v oblasti odpadů a uceleného Akčního plánu k oběhovému hospodářství. Návrhy týkající se odpadové legislativy přitom předpokládají vyšší míru recyklace, omezení skládkování a efektivnější nakládání s odpady. Akční plán pak stanoví řadu opatření, jejichž realizace by napomohla uzavřít cyklus oběhového hospodářství. Týkají se celého životního cyklu výrobku, tj. od výroby a spotřeby, přes nakládání s odpady až po využití druhotných surovin.
Optimalizace životního cyklu
Životní cyklus výrobku je podle Akčního plánu dělen do pěti fází. První z nich je výroba, kde je potřeba akcentovat požadavky zejména na trvanlivost, opravitelnost a recyklovatelnost. Další fází je spotřeba, kde Komise usiluje o důkladnější prosazování dlouhodobějších záruk, kromě jiného i pomocí programu Horizont 2020. Jedná se o rámcový program pro výzkum a inovace EU, platný pro období 2014 až 2020, zaměřený kromě jiného na identifikaci problémů spojených se zastaráváním výrobků.
Třetí fázi představují procesy nakládání s odpady, přičemž prioritním cílem je výrazně podpořit recyklaci odpadů a snížit množství odpadů ukládaných na skládkách. V rámci čtvrté a páté fáze, tj. v procesu zpracování a využití druhotných materiálů, bude Evropská komise mimo jiné navrhovat revidované nařízení o hnojivech, nová opatření k usnadnění opětovného využívání vody a další rozvoj nedávno vytvořeného informačního systému o surovinách.
Akční plán obsahuje i další opatření týkající se prioritních oblastí, mezi které patří otázky plastů, potravinového odpadu, primárních surovin či biomasy.
Diskuze
V souvislosti s vyhlášením balíčku o oběhovém hospodářství již proběhla řada diskuzí. Část odborníků jej však považuje za velmi obecný či málo ambiciózní. Komise totiž vyhlásila jako cíl recyklace 65 % komunálních odpadů, přestože dříve prosazovala cíl vyšší o 5 p. b. Bude však záležet na Evropském parlamentu, jak se postaví nejen k původně navrhovanému podílu recyklace, ale i k dalším vytyčeným cílům.
Ať už je balíček jakkoliv kritizován, je zřejmé, že systémy odpadového hospodářství v členských státech budou muset podstatně odpovědněji sledovat zejména třídění a úpravu odpadů, včetně úprav směsných odpadů. V případě odpadového hospodářství České republiky se dosažení příslušných cílů neobejde bez významných změn.
Řada důležitých kroků směrem k oběhovému hospodářství byla na národní úrovni již učiněna. Patří k nim například aktivity Ministerstva průmyslu a obchodu, které se podílelo na přijetí Politiky druhotných surovin ČR v září 2014. V roce následujícím pak vláda přijala Akční plán na podporu zvyšování soběstačnosti ČR v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami. Ministerstvo životního prostředí kromě jiného vyvíjí řadu aktivit v oblasti aktualizace plánů odpadového hospodářství jak na národní, tak na krajské úrovni.
Rozhodovací procesy ve všech uvedených oblastech přitom vyžadují dobrou informační základnu. V řadě případů k tomu slouží statistiky Českého statistického úřadu.
Monitoring dat
Žádné změny není objektivně možné realizovat bez kvalitních podkladových informací. Proto je Český statistický úřad v této oblasti již řadu let aktivně zapojen, a to nejen na národní, ale i na celoevropské úrovni. V úzké spolupráci s Eurostatem a dalšími národními statistickými úřady vyhodnocuje stávající statistická šetření a rozvíjí systém monitoringu dat potřebných k hodnocení trendů ve všech výše uvedených oblastech.
Mimořádně důležitá je i skutečnost, že Akční plán k oběhovému hospodářství zcela explicitně klade důraz na tvorbu jediného zdroje informací, jímž je výhradně evropský statistický systém. Hlavním cílem je přitom zabezpečení dostupnosti harmonizovaných a nezávislých statistik, což je nezbytné vzhledem k charakteru celé problematiky.
Pro evropskou statistiku bude důležité, jak se dokáže vyrovnat s problematikou sledování toků materiálů a surovin v rámci ekonomik. ČSÚ již od roku 2011 ve svém statistickém šetření o odpadech v reakci na potřeby oběhového hospodářství zjišťuje také množství vyprodukovaných druhotných surovin. V této oblasti je třeba učinit další kroky. Evropská unie totiž ve své rámcové směrnici o odpadech pojmenovává pouze proces, kdy odpad přestává být odpadem. Legislativní zakotvení definice druhotné suroviny dosud chybí.
Určitá očekávání jsou v současnosti spojena s připravovaným národním zákonem o odpadech, který by umožňoval v oblasti evidence vyčlenit z režimu odpadů komodity, jež jsou využívány jako suroviny pro další výrobu. Připomínkové řízení k návrhu zákona není dosud ukončeno. Věřme tomu, že nejen pro producenty a zpracovatele odpadů a druhotných surovin, ale i pro všechny aktéry podílející se na realizaci i informačním zachycení oběhového hospodářství budou připravované legislativní změny v tomto ohledu přínosem.
Statistika&My, 2/2016
