Rozvoj obnovitelných zdrojů je jedním ze třech pilířů, který České republice zajistí bezemisní a energetickou soběstačnost. Do roku 2030 k tomu má Česko dostatek financí z Modernizačního fondu. Investice do energetické transformace jsou nezbytné k tomu, aby Česko udrželo svoji konkurenceschopnost, ke které potřebuje levnou elektřinu z obnovitelných zdrojů. Dosud ovšem neumíme tyto peníze dostatečně využívat. Hlavní bariérou v rozvoji OZE jsou složité povolovací procesy. O tom, jak to změnit a jak podpořit stavbu obnovitelných zdrojů, hovořili účastníci diskusního setkání Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) v cyklu energetická bezpečnost.
Náměstkyně ministra životního prostředí Eva Volfová zdůraznila, že Česko v oblasti obnovitelných zdrojů zaspalo. Žijeme v době několika krizí. Nejde jen o klimatickou krizi, ale také krizi biodiverzity. „Je třeba mít společná řešení napříč resorty. Umisťovat obnovitelné zdroje do krajiny je možné společně s rozvojem biodiverzity. Jako vhodný příklad může sloužit například zřizování pastvin nebo mokřadů pod fotovoltaiku. Tento proces je třeba zrychlit. Chceme proto zavést akcelerační zóny, v nichž se zkrátí povolovací procesy,“ uvedla Eva Volfová.
Akcelerační zóny by měly sloužit k rozvoji větrných a fotovoltaických elektráren, které zároveň nebudou škodit ochraně přírody. Česká republika může získat historicky nejvíce peněz na zelenou modernizaci. Celkem půjde o více než 1,2 bilionu korun do roku 2030.
Náměstek ministra pro místní rozvoj Lukáš Černohorský hovořil o výrazném nárůstu spotřeby elektrické energie, která nás čeká v následujících třiceti letech. Zároveň zdůraznil, že MMR postupně reviduje jednotlivé kroky, které mohou stavební proces zdržovat. „Stavbu větrných elektráren by mělo urychlit pravidlo, že pro jejich výstavbu nebude nutné měnit územní plány, pokud stavba nebude v daném území vyloženě zakázaná například z důvodů letového provozu,“ vysvětlil Lukáš Černohorský.
Generální ředitelka ČEZ Obnovitelné zdroje Kateřina Skalická se věnovala dekarbonizaci velkých energetik. „Do roku 2050 je možné očekávat výrazný nárůst spotřeby elektrické energie, zejména kvůli elektrifikaci dopravy, vytápění a průmyslu. Z dnešních 60 TWh to bude podle hrubých odhadů 100 TWh ročně,“ řekla Kateřina Skalická. Pro maximální zajištění energetické nezávislosti České republiky je přitom žádoucí, aby co největší část spotřeby byla pokrývána z domácích zdrojů.
Strategie přeměny výrobního portfolia Skupiny ČEZ na nízkoemisní se přitom opírá o tři hlavní pilíře. Základním předpokladem bezemisní vize a energetické soběstačnosti ČR je rozvoj jaderné energetiky, výstavba nových obnovitelných zdrojů a dekarbonizace teplárenství. Bez elektrické energie z bezemisních zdrojů Česko neobstojí v mezinárodní konkurenci. Řada mezinárodních společností ji již nyní vyžaduje od svých dceřiných společností a dodavatelů. Největší potenciál pro rozvoj fotovoltaiky mají území zasažené těžbou v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Pro větrné elektrárny jsou nejvhodnější Kraje Vysočina a Moravskoslezský kraj. Při jejich plánování je třeba dbát na krajinný ráz, ochranu přírody i spolupráci s obcemi.
Výkonný ředitel Svazu moderní energetiky Tomáš Buzrla připomněl, že bude třeba upravit obchodní modely směrem k větší flexibilitě tak, aby přenosová soustava co nejméně trpěla. „V případě akumulace přemýšlíme o velkých bateriových úložištích. Distribuční síť má omezenou kapacitu, bude třeba posílit páteřní soustavu tak, aby vyrobenou kapacitu bylo možné posílat z bodu A do bodu B,“ řekl ředitel Svazu moderní energetiky Tomáš Buzrla.
Neúměrná doba schvalovacích procesů je podle senior manažera strategických projektů v energetickém týmu Deloitte Miroslava Lopoura hlavní bariérou v budování kapacit u fotovoltaik a větrných elektráren. Ta je v prvním případě 5, v druhém dokonce 10 let. „Je nutné odbourávat právní bariéry. Jedním z řešení jsou zmíněné akcelerační zóny. Je třeba se na celou problematiku podívat jako na celek a neřešit pouze dílčí kroky. Pokud nedokážeme reagovat na vývoj, tak půjdou investice a s nimi související rozvoj do jiných zemí,“ dodal Miroslav Lopour.
Obr. Zleva Černohorský, Volfová, Skalická, Buzrla a Lopour
