Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) má v Německu svůj vlastní zákon a je dlouhodobě systematicky podporována. Novinkou v systému podpory jsou od konce roku 2017 aukce pro zdroje nad 1 MW. Jaké jsou výsledky prvních tří aukcí a jak můžeme německé zkušenosti využít při přípravě aukcí v Česku?

Podpora kogenerační výroby elektřiny a tepla je řešena v samostatném zákoně KWKG (Kraft-Wärme-Kopplung-Gesetz). Ten vznikl v roce 2002 a je každé 2-3 roky aktualizován. Nyní platná verze zákona je z roku 2017 a stanovuje podmínky podpory pro nové zdroje uváděné do provozu až do roku 2022.

V souladu s evropskými pravidly pro poskytování veřejné podpory (EEAG) musí být od roku 2017 podpora pro zdroje nad 1 MW přidělována soutěžním mechanismem, tj. v aukcích. Německo si u Evropské komise obhájilo horní hranici aukcí 50 MW s odůvodněním, že zdrojů nad 50 MW je omezené množství a navíc by docházelo k nerovné soutěži velkých zdrojů s menšími, které mají objektivně vyšší měrné náklady. Aukcí se tedy účastní zdroje o velikosti 1 až 50 MW.

Je třeba připomenout, že mechanismus aukcí KVET a OZE je odlišný. U OZE se soutěží o tzv. referenční cenu a provozovatel pak dostává tzv. hodinový bonus, který je rozdílem referenční ceny a tržní ceny elektřiny, tento bonus čerpá během celého roku. U KVET se soutěží přímo o roční bonus, který provozovatel čerpá jen po stanovený počet hodin v roce (např. 3000 h). V obou případech se soutěží systémem pay-as-bid, tedy úspěšný soutěžící obdrží bonus dle své nabídky. Aukcí se mohou účastnit nové i modernizované zdroje. Podmínkou je dodávka elektřiny do veřejné sítě.

Při hodnocení výsledků aukcí budeme vysoutěžený bonus srovnávat s úředně stanoveným bonusem, který by zdroj o stejné velikosti dostával v případě, že by aukce nebyly zavedeny. Výše úředně stanoveného bonusu se počítá jako vážený průměr z hodnot v jednotlivých výkonových kategoriích. Pro zdroj 1 MW je tedy pro dodávku do sítě úředně stanovený bonus 4,75 ct/kWh, pro zdroj 50 MW je to 3,16 ct/kWh. Do příjmů v případě úředně stanoveného bonusu je třeba ještě připočíst příplatek za ušetřené síťové náklady (vermiedene Netznutzungsentgelte), který je při připojení do VN sítě ca. 0,15 ct/kWh. V případě bonusu z aukcí není na tento příplatek nárok.

První aukce KVET byla v prosinci 2017 na objem 100 MW. V letech 2018 až 2021 budou aukce 2x ročně po 100 MW (z toho je ca. jedna čtvrtina vyhrazena pro samostatné aukce inovativních KVET – iKWK – které sestávají z kogenerační jednotky o výkonu 1 až 10 MW, doplněné o zdroj obnovitelného tepla, elektrokotel a společný systém řízení.).

Maximální nabídková cena je 7 ct/kWh, doba podpory 30 tis. hodin plného výkonu, ročně max. 3000 h. Podporu lze vyčerpat do 30 let od uvedení do provozu.

V Německu dosud proběhly 3 kola aukcí. Organizátor aukcí (Bundesnetzagentur) vedle uvedených souhrnných údajů zveřejňuje ještě seznam úspěšných nabízejících včetně registračního čísla projektu, podle kterého lze zjistit výkon zdrojů (Marktstammregister).

Po třech kolech aukcí ještě není možné dělat definitivní závěry o tom, zda se aukce osvědčily, ale některé trendy a dopady na obor KVET již lze sledovat:

Po dvojnásobném převisu nabídky v 1. aukci kapacita nabídek v dalších aukcích jen mírně převýšila soutěženou kapacitu. To vedlo ke zvýšení vysoutěžených cen. Velký převis v 1. aukcí byl způsoben tím, že v roce 2017 byla instalace nových zdrojů z důvodu probíhající notifikace nového zákona prakticky zastavena. V dalších aukcích se už pravděpodobně projevila náročnost přípravy projektu do aukce – administrativa spojená s účastí v aukci a složitější přípravě projektů (zejména při účasti ve výběrových řízeních v modelu Energy Contracting).

V první aukci na podporu dosáhly hlavně levnější velké zdroje. Ovšem ve třetí aukci už průměrná vážená výše bonusu (4,77 ct/kWh) dokonce mírně překročila úřední výši bonusu pro 1 MW (4,75 ct/kWh). A to i přesto, že více než 50% přidělené kapacity bylo ve velikosti nad 10 MW. Aukce tedy zatím nepotvrdily, že pomocí soutěže dojde ke snížení nákladů na podporu. Vysoutěžený bonus je fixní na celou dobu 30 000 h, tj. min. 10 let. Nabízející tedy musí ve své ceně zohlednit jak nejistotu vývoje cen elektřiny a plynu, tak zvýšená rizika spojená s podmínkami aukcí (nutnost postavit zdroj do určité doby a dodržet nabídnutý výkon, penalizace či dokonce zrušení podpory při nedodržení podmínek podpory, atd.).

Objem zdrojů do 10 MW se pohybuje mezi 10-20 % vysoutěžené kapacity, přičemž v minulých letech tvořily tyto zdroje v rozmezí 1-50 MW více než 50 % nové instalované kapacity. To potvrzuje připomínky německé asociace malé kogenerace (B.KWK), která celkem logicky upozorňovala na to, že malé zdroje o výkonu jednotek MW jen těžko mohou uspět v soutěži se zdroji o velikosti desítek MW.

V zákoně stanovený objem aukcí je 200 MW ročně (nevyčerpaná kapacita se převádí do další aukce), což je ca. dvě třetiny objemu instalovaných kapacit v tomto výkonovém rozmezí v minulých letech.

Po prvních třech aukcích je vidět, že aukce, které se celkem dobře osvědčují u fotovoltaiky či větrných elektráren nemusí mít u KVET (tedy palivového zdroje) stejné přínosy. Aukce vnesly do oboru kogenerace naopak další prvek nejistoty a administrativní zátěže, což může vést jak ke zvyšování nákladů, tak zpomalení růstu nových instalací, zvláště těch menších.

Aukce v Česku

Aukční mechanismus je součástí připravované novely zákona o podporovaných zdrojích energie, aukce by měly být spuštěny od roku 2021. Ekonomika provozu kogenerace je silně závislá na změně tržních cen nakupovaného plynu a prodávané elektřiny a tepla. Předností českého systému podpory elektřiny z plynové KVET do 5 MW je proto meziroční valorizace výše podpory dle změny vstupních ekonomických parametrů. Tento systém se osvědčil a zaručuje stabilní ekonomické podmínky a průběžnou přiměřenost podpory bez excesů směrem nahoru či dolů během celé doby podpory 15 let (od roku 2021 se předpokládá přechod na tomu ekvivalentní dobu podpory stanovenou provozními hodinami, tj. 50 000 h, při ca. 3500 h ročně). Bylo by tedy vhodné valorizovat i bonus vysoutěžený v aukci. V opačném případě bude nabízející nucen odhadnout ceny komodit na mnoho let dopředu, což je při stále více volatilních a nepředvídatelných trzích energetických komodit prakticky nemožné. Nabízející tedy budou nuceni do svých nabídkových cen započítat tuto nejistotu jako rizikovou přirážku, což bude působit proti účelu aukcí, tedy minimalizaci nákladů na podporu. Vzhledem k podstatně menšímu počtu ročně realizovaných projektů než v Německu by též bylo vhodné maximálně využívat výjimky z EEAG, za kterých nebude nutné aukce vyhlašovat. Dle dosavadních německých zkušeností se dá předpokládat, že i v Česku budou aukce spíše další administrativní zátěží a nemusí vést k předpokládaným úsporným efektům.

Zdroj: COGEN Czech