Průměrná výše příjmů českých domácností v roce 2012 nominálně vzrostla, reálně se však opět meziročně snížila. Důvodem bylo rychlejší tempo růstu cen. Nejhůře na tom byli obyvatelé Moravskoslezského a Ústeckého kraje.

Průměrný roční čistý peněžní příjem domácnosti činil v přepočtu na osobu 149,7 tis. Kč, což bylo o 2,3 tis. Kč více než v roce předchozím. Vyjma domácností s nezaměstnanou osobou v čele došlo ke zvýšení příjmů u všech typů domácností.

Meziroční růst o více než dvě procenta

V průměru nejvíce vzrostly příjmy zaměstnanců s nižším vzděláním – meziročně o více než dvě procenta. Zaměstnancům s vyšším vzděláním výše příjmů ve srovnání s rokem 2011 spíše stagnovala, takže rozdíly mezi zaměstnanci s nižším a vyšším stupněm vzdělání se snížily. Od roku 2008 poprvé vzrostly příjmy domácností samostatně činných osob. I příjmy domácností nepracujících důchodců se díky valorizaci důchodů zvýšily – v roce 2012 dosáhly v průměru 138,3 tis. Kč.

Průměrná výše příjmů domácností nominálně vzrostla, reálně se však opět meziročně snížila. Důvodem je rychlejší tempo růstu cen než tempo růstu příjmů domácností. Změny v daňovém a sociálním systému ovlivnily růst příjmů českých domácností.

Rozdíly v životních podmínkách mezi domácnostmi jednotlivých krajů nejsou výrazné. Výjimkou je Kraj hl. m. Praha, který ostatní kraje v některých aspektech životních podmínek převyšuje. V současné době se však rozdíl mezi Krajem hl. m. Praha a ostatními kraji zmenšuje. O něco hůře v ostatních krajích jsou na tom z hlediska životních podmínek obyvatelé domácností krajů Moravskoslezského a Ústeckého.

Míra chudoby poklesla

Hranice pro výpočet míry ohrožení příjmovou chudobou je stanovena na 60 % mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu domácnosti. Její výše byla vypočtena pro rok 2013 na 116 093 Kč, tj. 9 674 Kč na osobu za měsíc.

Příjmovou chudobou bylo ohroženo téměř 886 tis. osob. Jejich podíl meziročně poklesl z 9,6 % na 8,6 % v souvislosti s již zmíněným zvýšením slev na dani a dostal se tak přibližně na úroveň z roku 2009.

Podíl domácností, jejichž příjem po odečtení nákladů na bydlení byl pod hranicí životního minima domácnosti, tj. pod minimální společensky uznanou hranicí peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, vzrostl z 3,8 % v roce 2012 na 4,2 % v roce 2013. Hlavními důvody byla valorizace částek životního minima a zvýšení nákladů na bydlení.

Zrušení povodňové daně ovlivnilo příjmy domácností

Příznivý vliv na příjmy pracujících osob v roce 2012 mělo především zrušení tzv. povodňové daně (sleva na poplatníka se zvýšila o 100 Kč za měsíc) a dále zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované děti (o 150 Kč za měsíc na dítě, resp. o 300 Kč za měsíc na dítě ZTP/P). Poslední změna se týkala valorizace důchodů. Základní výměra vzrostla o 40 Kč na 2 270 Kč, procentní výměra o 1,6 %.

Majitelé bytů jsou spokojenější

Životní podmínky se hodnotí také z pohledu situace v oblasti bydlení a financí. Výdaje na bydlení tvoří podstatnou část z celkových příjmů a pro mnoho domácností znamenají výraznou finanční zátěž rodinného rozpočtu. Podíl domácností, které označily náklady na bydlení jako velkou zátěž, tvoří 28,7 %. V porovnání s předchozím rokem se tento podíl téměř nezměnil. Z výsledků tematického modulu nicméně vyplývá, že s bydlením jsou lidé převážně spokojeni. Určující je přitom forma vlastnictví. Majitelé bytů byli spokojeni podstatně více než nájemníci.

Na celkovou spokojenost rodin a domácností mají vliv finance. Součástí šetření proto bylo dotazování na schopnost domácnosti zaplatit neočekávaný výdaj či schopnost vycházet s příjmy.

Celkem 43,2 % domácností si nemohlo dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9 400 Kč. Tento podíl však v porovnání s předchozím rokem mírně poklesl ze 44,0 % v roce 2012 na 43,2 % v roce 2013. Ještě větší pokles se projevil v podílu domácností, které si nemohly dovolit zaplatit dovolenou pro všechny členy domácnosti, a to ze 43,8 % v roce 2012 na 39,8 % v roce 2013.

Obtížně nebo velmi obtížně vycházelo s příjmy 32,2 % domácností, což představovalo meziroční nárůst 0,8 %. Podíl příjmů, které domácnosti v roce 2012 vynaložily na bydlení, se vyšplhal na 18,6 %.

Muži s ženami se v hodnocení téměř shodují

V roce 2013 byl navíc součástí šetření Životní podmínky modul hodnocení spokojenosti. Obsahoval otázky, které se týkaly subjektivního pohledu na finanční situaci, práci, bydlení, osobní vztahy a celkovou spokojenost.

Respondenti hodnotili spokojenost známkou od 0 do 10, kde 0 znamenala nejméně spokojen a 10 nejvíce.  Z výsledků vyplývá, že lidé jsou se svým životem celkově převážně spokojeni. Téměř polovina populace (45,5 %) je celkově velmi spokojená (známka 8 a vyšší), pouze 2,6 % lidí není celkově vůbec spokojeno (známka 0 až 2). S osobními vztahy jsou lidé spokojeni nejvíce, naopak se svou finanční situací nejméně. Z genderového hlediska jsou ženy mírně spokojenější se svými osobními vztahy než muži, kteří jsou naopak více spokojeni se svou finanční situací a s prací. Celkově se ovšem hodnocení spokojenosti mezi muži a ženami ve vybraných oblastech života téměř neliší.

Obr. Čisté roční peněžní příjmy na osobu, 2005 až 2012 (rok 2005 = 100)

Statistika&My, 7-8/2014