Na sedmdesát vzácných raků kamenáčů bylo 2. 7. vypuštěno do jednoho z přítoků Berounky v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. V nedalekém Stroupinském potoce, kde žili původně, se totiž před dvěma lety objevil račí mor. Část raků se podařilo zachránit, přechodně umístit do umělého chovu a dnes vypustit zpátky do přírody. Záchranná akce byla financována z krajinotvorných programů Ministerstva životního prostředí.

Rak kamenáč je naším nejvzácnějším druhem raka. Podle odhadů odborníků u nás za posledních pět let vymřela až pětina z jeho celkového počtu. K životu potřebuje potoky s kamenitým dnem, vyhovuje mu, když do vody zasahují kořeny stromů či keřů, které poskytují dostatek úkrytů. Je proto velmi citlivý na napřimování či betonování potoků, vadí mu i nešetrné rybniční hospodaření. V posledních letech jej zásadně ohrožuje zavlečný račí mor, který přenášejí hlavně invazní druhy amerických raků. Aby z naší přírody úplně nezmizel, připravuje pro něj MŽP a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nový záchranný program.

„Jedním z vážných problémů naší krajiny je, že potoky a řeky byly napřímeny, jejich břehy opevněny, zanikly drobné tůně a mokřady. O vhodná místa k životu přišel nejen rak kamenáč, ale i spousta dalších druhů. To se pokoušíme změnit pomocí nejrůznějších dotačních programů, které jsou zaměřeny na obnovu vodního režimu krajiny. Do obnovy krajiny a jejích funkcí jsme od roku 2014 investovali více než 5, 5 miliardy korun. Ve Sněmovně máme také novou legislativu, která zamezí dalšímu šíření konkrétních invazních druhů, i to by ochraně našich domácích raků kamenáčů mělo výrazně pomoci“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Pokud se rak kamenáč nakazí račím morem, má to pro něj fatální důsledky. Je to vysoce infekční onemocnění a způsobuje masivní úhyn našich původních druhů raků. Ti nemají dostatečnou imunitu, aby se nákaze ubránili. Bohužel neexistuje žádný účinný prostředek, kterým by se dali raci vyléčit. Jedinou možností je zamezit, aby se račí mor dále šířil. Dnes vypuštění raci byli před dvěma lety zachráněni z potoka, kde se račí mor objevil. Bez přesunu by uhynuli. Doufáme, že se jim v novém působišti bude dařit,“ konstatuje Lucie Štefanská z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Zdrojem račího moru jsou nepůvodní druhy amerických raků, které byly v minulosti u nás vysazovány, nebo je lidé vypouštějí z akvarijních chovů do přírody. Tito raci jsou proti nákaze imunní. Jeden z přenašečů račího moru – americký rak mramorovaný – byl pro riziko, které znamená pro naše domácí druhy raků, v roce 2016 zařazen na tzv. unijní seznam invazních druhů. S organismy, které se zde ocitnou, se nesmí obchodovat, jejich chov by měl být pouze na dožití a hlavně – tyto druhy se nesmí vypouštět do volné přírody. To se promítá i do naší legislativy, konkrétně do novely zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, která je nyní projednávána v Poslanecké sněmovně PČR. AOPK CR vydala doporučení, jak šíření račího moru zamezit. Ve spolupráci se Státní veterinární správou zpracovává také metodiku řešení krizových situací pro případ, kdy se objeví nové ohnisko výskytu račího moru. Výzkumný ústav vodohospodářský připravil i speciální mobilní aplikaci.

„Záchranné přesuny jsou tím posledním řešením. Klíčové je, aby se zamezilo šíření račího moru a zlepšil se stav naší krajiny. Bez toho si brzy budeme raka kamenáče prohlížet jen na fotografiích. Přitom je jako jeden z mála bezobratlých živočichů spjat s kulturně-historickým dědictvím Evropy. Koneckonců, kdo by neznal dětskou říkanku o tom, jak rak leze z díry, nebo název města Rakovník,“ dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.