Ve zdravém domě zdravý člověk. Klíčem k němu jsou záporné ionty

Lidem dnešní doba umožňuje starat se o vlastní zdraví víc než kdy dřív. Ať už se soustředí na zdravou stravu, pravidelný a prospěšný pohyb, duševní rozvoj, dobrý spánek nebo na všechno dohromady, cíl je jasný – mít dlouhý a spokojený život a předejít všemu zlému, čemu se jen člověk svým vlastním přístupem může vyhnout. Tento trend ale často zapomíná na velmi důležitou součást života, který ovlivňuje zdraví víc, než by se na první pohled mohlo zdát – a to na bydlení.

Budování zdravého domácího i pracovního prostředí je u nás zatím v plenkách, dá se ale předpokládat, že za pár let to bude naprostým standardem či dokonce nutností. Pokud tedy plánujete stavět nové bydlení, zamyslete se nad investicí do zdravého domu, který se vyznačuje především vysokou hladinou záporných iontů. Ta pak může být příznivá nejen pro vás, ale také pro vaše zvířata a rostliny.

Proč právě záporné ionty?

Bádání po prospěšných účincích iontů odstartovalo už v 90. letech, když němečtí vědci získali Nobelovu cenu za práci s názvem Funkce iontových kanálů v buňkách. Ta poté podnítila výzkumy po celém světě, které se mimo jiné zabývají tím, proč mají jednotlivá místa různě ozdravný účinek.

„Takzvaný iontový dům umí regenerovat zdraví buněk. Dělá totiž z obydlí prostředí bohaté na záporné ionty, které se pak váží na škodlivé mikroorganismy a rozkládají je. Díky tomu pak má vaše obydlí ozdravné účinky a působí proti mnohým civilizačním chorobám, jako je například astma. Takto zdravé prostředí iontového domu může podle některých odborníků dokonce prodloužit průměrné dožití člověka o několik let,“ říká David Mencl, ředitel společnosti Ekonomické stavby, která má licenci na stavbu iontových domů.

Negativní ionty kyslíku, tedy záporně nabité částice vzduchu, totiž na rozdíl o těch kladně nabitých mají přívětivý vliv na zdraví našich buněk, na délku i kvalitu jejich života a potažmo i na celý organismus. Tyto zázračné záporné ionty si můžeme jednoduše představit jako molekuly vzduchu, které mají o alespoň jeden elektron navíc, a právě díky tomu jsou schopny pohlcovat nečistoty a neutralizovat nežádoucí účinky kladných iontů. Koneckonců, i sám lidský jedinec má negativní náboj, proto je pro něj pobyt v prostředí s nízkou koncentrací záporných iontů nebo naopak s vysokým podílem kladných iontů škodlivý.

Syndrom nemocných budov

Jak už víme, klíčem ke zdravému bydlení jsou záporné ionty. Tomu ovšem dnešní moderní stavby nejdou příliš naproti, neboť svým přístupem záporné ionty ničí. Proto se v současnosti mluví o takzvaném syndromu nemocných budov. Ten vzniká především v důsledku používání umělých materiálů, kvůli pasivní skladbě domů, nesprávnému systému větrání a následné neschopnosti budov regenerovat buňky.

Za zdraví prospěšnou koncentraci záporných iontů považujeme minimálně 1000 iontů na cm³ vzduchu. V kancelářích, školách, supermarketech nebo autech ale hodnoty bývají nižší než 150 iontů na cm³. V domech ve městě se koncentrace pohybuje okolo 100 až 500 iontů na cm³, v panelákových bytech okolo 200 a 400 iontů na cm³, zatímco v čisté přírodě se údaje pohybují okolo 1000 až 2000 iontů na cm³.

Mezi první příznaky vlivu nemocných budov na člověka bývá únava, nesoustředěnost a bolest hlavy. Později se mohou objevit respirační, oční i kožní problémy jako kašel, zhoršení alergií, pocit suchosti očí, podráždění spojivek či kůže. Pokud by se tedy ve zmíněných budovách provedly potřebné změny, jejich návštěvníci by tak ušetřili nejen své zdraví, ale i výdaje za vzniklé komplikace.

Stavba iontových domů

Kromě dostatku záporných iontů se zdravé bydlení vyznačuje například tím, že je postavené mimo geopatogenní zóny a eliminuje elektromagnetický smog. V České republice jej ostatně podle nařízení vlády a na popud Evropské unie omezují i hygienické limity. „Eliminace je možné docílit například použitím přírodních materiálů a vybavením bez formaldehydu, správným rozvržením elektrických rozvodů nebo vyhnutím se při stavbě blízkosti vedení vysokého napětí,“ dodává David Mencl.

Právě při stavbě domu je nejsnazší všechny faktory zohlednit. „Iontovou rovnováhu v dnešních budovách narušují především kovové a plastové konstrukce, špatné elektrické rozvody, klimatizace, rekuperace, syntetické podlahy, omítky, malby a nízká vlhkost vzduchu. Tomu všemu je tedy potřeba se při výstavbě zdravého, iontového domu vyhnout nebo použít alternativy,” vysvětluje David Mencl.

Pro udržení vysoké hladiny záporných iontů v obydlí je proto důležité vybrat vhodný pozemek, pracovat při návrhu budovy s prouděním vzduchu a světelnými podmínkami v interiéru a správně uzemnit konstrukci domu. Ještě důležitější je ale vyhnout se při stavbě syntetickým materiálům, které odčerpávají záporné ionty, a použít naopak materiály, jejichž permitivita (tedy schopnost odolávat elektrickému poli) je vyšší než 7 faradů na metr, a pomáhají tak udržovat v ovzduší negativní ionty. Mezi ty patří například dřevo či sklo, naopak se mezi ně neřadí hojně využívaný polystyren nebo PVC.

Úpravy už postavených domů

Zajištění zdravějšího obydlí se ale dá dosáhnout i chytrou úpravou už postavené budovy, a to zlepšením mikroklimatu jejího vnitřního prostředí. Mezi možné kroky vedoucí ke zvýšení počtu negativních kyslíkových iontů patří například úprava proudění vzduchu v interiéru nebo změna světelných podmínek v domě. Jde tedy o úpravy směřující k aktivnímu domu, nikoliv pasivnímu – ten je známý naopak svou nízkou hodnotou záporných iontů pohybující se okolo 0 až 200 iontů na cm³.

Přesný postup se ale stanovuje podle individuálních podmínek a podle koncentrace vzdušných záporných iontů. Ta se dá zjistit pomocí speciálního přístroje měřící ionizaci, takzvaným vzduchovým čítačem iontů, který je sice volně prodejný, ale jeho služby za nižší cenu nabízí i řada firem či měřičů. Změna už existujících domů tedy možná je, i když se výsledek pravděpodobně nevyrovná čisté přírodě. Nově vystavěný iontový dům ovšem vysněných čísel může dosáhnout a za ideálních podmínek dokonce překročit horní hranici 2000 iontů na cm³.