Na otázky CzechIndustry odpovídá Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor Ministerstva průmyslu a obchodu
Pane Sochore, platí rčení o tom, že vše souvisí se vším i pro úspory energie?
Určitě ano a dokonce bych řekl, že více než v jiných oblastech. Zkusím nejprve trochu jiný pohled. Naší planetu stvořila kosmická energie, která ji formovala do nynější podoby. Pro energii platí fyzikální zákony a, velmi podstatný je zákon o zachování energie, který zjednodušeně říká, že energii nelze vyrobit ani zničit, ale pouze přeměnit na jiný druh energie.
Zdroje energie rozdělujeme na neobnovitelné a obnovitelné. Neobnovitelné zdroje tvoří fosilní paliva, která vznikla v geologicky dávných dobách ze slunečního záření a na něm závislé fauny a flóry a jejich zásoby uložené v zemské kůře budou dříve či později vyčerpány. Samostatnou kapitolu tvoří jaderná energie, kterou řada zemí považuje za energii budoucnosti, zatímco jiné země ji odmítají. Určitým kompromisem by mohla být termojaderná fúze, jejíž komerční využití je ovšem zatím v nedohlednu. Obnovitelné zdroje, kromě geotermální energie, mají také svůj původ v záření slunce a zdají se být nevyčerpatelné, ovšem je třeba počítat s limitovaným množstvím slunečních paprsků, které dopadají na Zemi. Jednotlivé formy obnovitelné energie mají v různých zeměpisných a klimatických podmínkách různý potenciál, a proto je jejich využitelnost v jednotlivých lokalitách velmi rozdílná.
Tím se dostávám k úsporám energie. Vždy můžeme využít jen tolik energie, kolik jí máme k dispozici. Pokud chceme pomocí energie, kterou máme k dispozici udělat více, musíme spotřebovat méně energie na jednotku výkonu, tedy musí jít o energeticky více účinné řešení. Protože energie není zadarmo a chceme za ní platit ve firmě stejně jako v domácnosti co nejméně, je to možné zejména snížením její spotřeby. Toho dosáhneme buď jejím efektivnějším využitím, nebo použitím zařízení s menšími nároky na energii.
Pokud jde o rčení v otázce, pak energii a její využití je třeba chápat v souvislostech. Poslední dvě století byla hlavním zdrojem energie fosilní paliva. Při jejich spalování do ovzduší unikají emise, které mají na svědomí negativní vlivy na naše životní prostředí. Takže, čím je menší její spotřeba, tím méně elektrárny nebo teplárny vyprodukují emisí. Není to jen o energetice jako oboru. Týká se to veškerého průmyslu, dopravy, stavebnictví, zemědělství, obchodu a dalších oblastí ekonomiky, administrativních budov i našich domovů. Všude využíváme energii, především elektrickou a tepelnou, a všude jsou možnosti, jak snižovat její spotřebu.
Úsporná řešení ovšem něco stojí, jak to zapadá do souvislostí mezi energií a ekologií?
Do vztahu energie a ekologie vždy vstupuje třetí prvek a tím je ekonomie. Předpokládám, že jejich vzájemný vztah určí vývoj v tomto století. Jedná se zjednodušeně o tři základní pilíře, které jsou v souladu jedině tehdy, když ani jeden z nich nevyčnívá nebo není upozaděn. Bohužel, tak tomu v současné době není. Zkusím být konkrétní. Evropská unie chce být klimaticky neutrální do roku 2050. V praxi to znamená, že musí emise skleníkových plynů snížit na takový objem, se kterým si Země poradí, tedy který jsou schopny rostliny a oceány pohltit. Obecným zájmem je, aby lidstvo produkovalo co nejméně emisí. Na druhou stranu je zájmem výrobců produkovat co nejvíce, což má v konečném důsledku také pozitivní vliv na hospodářský vývoj příslušného státu, od kterého se odvíjí životní úroveň jeho obyvatel. Přechod výroby na nízkouhlíkové technologie ovšem stojí nemalé prostředky a pro některé výroby zatím neexistuje vhodná, nebo komerčně přijatelná náhrada. Také technologie na ukládání uhlíku nebo energie jsou zatím příliš drahé. A aby bylo možné zabezpečit výrobu v očekávaném rozsahu, musí energetika dodávat odpovídající množství energie. Zájmem energetických společností tedy je produkovat co nejvíce energie a dosahovat zisku, jehož část proudí do státní pokladny, bohužel, převážná většina se jí ovšem ve světě vyrábí z fosilních paliv. Lidé, zejména ve vyspělých zemích, kam má zájem se řadit i Česká republika, mají určitý životní standard, který je energeticky velmi náročný. To se netýká jen bydlení a dopravy, ale i tepelné pohody, vybavení domácnosti, stravovacích návyků, trávení volného času a tak dále. Zkrátka si žijeme ve stále větším blahobytu a bude velmi obtížné toto měnit. Řada průzkumů také potvrzuje, že lidé nejsou příliš ochotni si z něčeho dobrovolně slevit. Když to vše shrneme, tak nejméně bolestným způsobem, jak přibližovat a vyvažovat zmíněné tři pilíře, je dosahování úspor energie a energetické efektivity napříč celou společností.
Úspory energie, zvyšování energetické účinnosti… Je to pro spotřebitele dostatečně srozumitelné a zajímavé?
Je pravda, že pod pojmem energetická účinnost si ne každý umí něco konkrétního představit. O úsporách energie se mluví již dlouhou řadu let a lidem obvykle toto téma nepřipadá moc zajímavé. Je třeba přitom mít na zřeteli skutečnost, že podle nedávných výsledků zveřejněných Eurostatem, je na tom Česká republika poměrně dobře z pohledu ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením z celé Evropské unie. Nejsme tak nuceni příliš přemýšlet o tom, jak bychom šetřili naši peněženku.
Pokud jde o největší potenciál úspor, který představuje spotřeba energie na vytápění, tak v posledních letech se mluví zejména o zateplování domů, což evokuje myšlenku, že to asi bude dost drahé a složité, takže není třeba se o to zajímat. Přitom úspory energie nepředstavují jen zateplení, i když právě tím způsobem se dá snížit účet za spotřebu energie nejvíc, zvlášť například u bytových domů. Úspory energie se ovšem spíš týkají celkového životního stylu.
Je zateplení budov skutečně to podstatné u úspor energie?
U většiny objektů se samozřejmě kvalitním zateplením dá uspořit nejvíc energie na vytápění, ale je třeba si spočítat, jestli se to skutečně vyplatí, tedy za jak dlouho se investované prostředky mohou vrátit. Právě u bytových domů se na jedné straně říká, že většina bytových domů už je zateplená, takže potenciál úspor už je nízký. Přitom tepelná izolace u řady z nich neodpovídá současným standardům, což lze řešit například dodatečným zateplením. To lze řešit v některých případech tak, pokud stávající zateplení nevykazuje žádné vady, že se na něm vytvoří nová vrstva izolantu, aby celková tloušťka zateplení odpovídala požadovaným standardům. Ovšem je třeba se zamyslet také nad tím, že byty se velmi často vytápějí nadměrně, na 24 nebo 25 stupňů Celsia, což není vůbec potřeba. Navíc to neprospívá ani našemu zdraví. A to už je o změně chování lidí. To jde měnit obtížně a je k tomu potřeba dlouhodobě působit správnými informacemi a vhodným přístupem.
V souvislosti s tím se logicky nabízí otázka, zda dokáže změnit chování lidí něco jiného, než peníze?
Peníze jsou samozřejmě obvykle nejpádnějším argumentem, to je zřejmé. Ale motivace může být kombinací různých způsobů ovlivňování. Jde v podstatě o to, jak je správně nastavit. Zažíváme sice momentálně řadu výkyvů, například pokud jde o ceny energie, ale je zřejmé z dlouhodobého hlediska, že cena energie poroste, což bude přispívat k úvahám, jestli je nutné ji spotřebovávat tolik, jak je tomu nyní. To platí zejména u vytápění, protože zde platí jednoduchá rovnice, že každý stupeň Celsia navíc znamená 6 procent spotřeby energie nad stávající stav. A když si to přepočítáme na koruny, může to být ročně poměrně slušná částka. Určitě není potřeba mít doma zimu, ale přetápění by se nemělo vyplácet, což časem bude hodně důležitý podnět k zamyšlení. Podobně je tomu i u hospodaření s teplou vodou a tak dále.
Jak byste tedy někoho přesvědčoval, že má snižovat spotřebu energie?
Podstatné je, že to, co budu chtít udělat, musí dávat smysl. K takovému poznání ovšem většinou nemáme dostatek informací a často ani vůli je získat. Pokud budu zvažovat, jestli moje provozní náklady související se spotřebou energie nejsou příliš vysoké, mělo by mě zajímat, jaká všechna energeticky úsporná opatření pro mě připadají v úvahu, kolik by mě jednotlivě stála, a hlavně co mi to přinese. Ať už ve snížení účtu za spotřebu energie, ale taky v lepším komfortu při využívání mé domácnosti a tak podobně. Teprve potom mohu zjistit, co by se mi nejvíc vyplatilo udělat. Je zkrátka nutné si zjistit, co by v tom smyslu pro mě bylo nejlepší, a to obvykle nezjistím sám, ale je dobré se o tom poradit s někým, kdo tomu skutečně rozumí.
To se snadno říká, ale kde takového poradce mohu potkat?
Je několik možností, jak získat informace. Samozřejmě řadu údajů mohu zjistit na internetu, ale to jsou obvykle obecná data, která se mohou a nemusí hodit zrovna pro konkrétní dům. Pro první informace je možné navštívit některé informační středisko EKIS, kterých je po celé zemi přes šedesát a konkrétní poradci poskytují dokonce poradenství k úsporám energie dvakrát týdně zdarma. Je to síť energetických, konzultačních a informačních středisek, což je zkratka EKIS, a přehled všech středisek a kontaktů na ně je na stránkách www.mpo-efekt.cz. Tam radí erudovaní energetičtí specialisté a na takové poradenství se dá navázat přípravou a návrhem konkrétních řešení. To platí nejen pro zástupce domácností, ale mohou se tam zdarma radit i podnikatelé nebo zástupci úřadů. A je možné navíc vznést elektronický dotaz prostřednictvím zmíněného portálu a zástupci některého EKIS na dotaz odpoví, přičemž všechny dotazy i odpovědi jsou uveřejněny také na příslušném portálu. Pro zajímavost dotazů a odpovědí je ročně přes 10 tisíc a všechno je na webu uveřejněno. Jde tedy o velmi rozsáhlou databázi, která je k dispozici pro každého zájemce.
Není obvyklé něco dělat zadarmo, proč je tomu tak v případě EKIS?
Samozřejmě, že to není úplně zadarmo. Činnost uvedené sítě středisek EKIS je dotovaná Ministerstvem průmyslu a obchodu z programu EFEKT, což platí řadu let. A pro další rok navíc připravujeme změny, aby mohli zástupci EKIS pokračovat v poradenství „z příslušné kanceláře“, aby mohli zpracovávat úvodní analýzu v podobě „studie proveditelnosti“, která už je zpracovávaná pro konkrétní objekt. Věříme, že by to mohlo být pro vlastníky domů nebo podnikatelských objektů zajímavé, což samozřejmě platí i pro obce a města.
Studie jsou také zpracovávány zdarma?
Ty už zdarma nejsou, ale jsou také dotovány z programu EFEKT a vlastník objektu může na zpracování takové studie dostat až 70% dotaci z ceny zpracování. Její výše je určena podle typu objektu, kdy pro rodinný dům platí nižší částka a například pro školy nebo jiné objekty v podnikatelském nebo veřejném sektoru je možné získat vyšší dotaci.
Ještě doplním, že jde o relativně jednoduchou studii, kdy zpracovatel u konkrétního objektu navrhne, jaká všechna opatření by se dala realizovat, kolik by jednotlivě stála a co vlastníkovi objektu přinesou. A navrhne řešení v co nejlepší kombinaci uvedených opatření, aby se projekt „investorovi“ co nejvíce vyplatil. Zatím je to ještě na začátku, ale výzva bývá otevřená průběžně od ledna do podzimu a zájem postupně narůstá. V České republice je ovšem velmi specifické, že i technicky složitější věci se lidé snaží zvládat sami a neobracejí se na odborníky. Zateplení domu nepřipadá tak složité, i když při neodborném přístupu je možné následně prodělat a vlastně se ani nemusím dozvědět, že jsem to mohl udělat lépe.
Je otázka, jestli dotace mají nějakou motivační hodnotu?
Je pravda, že současná situace je až příliš ovlivněná tím, jestli je možné na něco získat dotaci a tomu se ostatní okolnosti podřizují. Nebo se zase jindy podlehne nabídce na konkrétní nabízenou technologii, a když nemám v tu chvíli srovnání, rozhodnu se bez ohledu na to, jestli by se mi jiná kombinace opatření nevyplatila víc. Platí to například pro aktuálně oblíbenou fotovoltaiku na střeše či pro tepelná čerpadla. Jejich instalace může být kvalitní, ale může přitom jít jen o polovičaté řešení na řadu let, kdy následně ani nemusím zjistit, že při jiném způsobu řešení by se to vyplatilo víc, což bývá ovšem pozdě, a vlastně to následně ani nemám potřebu zjišťovat.
Obnovitelné zdroje se v současné době skloňují ve všech pádech. Je to tak správné?
Zásadou dobrých energeticky úsporných projektů by mělo být, že by jim měla předcházet informace, co vše by se pro dosažení cíle dalo udělat, jak je to realizovatelné, kolik to bude stát, ale hlavně, co to přinese. Investor by měl tyto informace mít, aby si vybral vhodnou kombinaci řešení a postupy, které budou mít největší efekt a ušetří mu peníze. Mezi zvažované možnosti samozřejmě obnovitelné zdroje energie včetně fotovoltaiky patří a vyplatí se nejvíc v kombinaci s dalšími opatřeními, která přináší snížení spotřeby energie. Je dobré si uvědomit, že obnovitelné zdroje energie nepřináší snížení spotřeby energie, ale jsou jen náhradou dosavadního zdroje energie, obvykle síťového. Mohou přinést částečné snížení provozních nákladů, ale ne spotřeby energie. Přitom v kombinaci s opatřeními do úspor energie se to celé může vyplatit ještě více. A bylo by chybou samostatně instalovat obnovitelný zdroj jedině proto, že je na to dotace nebo že se mi to zdá být dobrým řešením.
Dotace nicméně jsou k dispozici. Jak by to tedy mohlo fungovat?
Jak už jsem říkal, základem by mělo být prvotní zjištění, která všechna úsporná opatření v příslušných objektech mohu realizovat a v jaké kombinaci se mi vyplatí. Teprve až potom bych měl uvažovat o tom, zda na něco z plánovaných opatření je možné získat dotaci. Takovým způsobem se k řešení standardně přistupuje například u větších projektů při využití konceptu poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem, jak se říká metodě EPC, tedy Energy Performance Contracting. To je koncept, který je složitější, ale přináší při dobře připraveném projektu až překvapivě dobré výsledky. Tímto konceptem jsem se zabýval řadu let, nyní jsem rád, že pro přípravu takových projektů MPO poskytuje podporu také z programu EFEKT. Oceňuji u nich především to, že vybraný poskytovatel energetických služeb za smluvně sjednaný objem úspor energie naprosto konkrétně ručí. Technická opatření jsou vždy skloubena tak, že se jejich efekty doplňují, a co je velmi důležité, nejen po dobu trvání poskytování garantovaných energetických služeb, ale i poté.
Metoda EPC se zdá být opravdu zajímavá. Je uplatnitelná i pro města?
Metoda je uplatnitelná zejména v objektech, které mají v majetku města. Optimální je sdružit jich několik do jednoho projektu a pro zjištění, jestli jsou vhodné pro uvedenou metodu je právě poskytována dotace od Ministerstva průmyslu a obchodu. Na webových stránkách MPO je kromě toho uveřejněno několik standardních a vzorových dokumentů například v podobě vzorové smlouvy včetně návrhu technických příloh, metodiky pro uplatnění EPC ve veřejném sektoru, etického kodexu při uplatnění EPC. Dále je na webu také uveřejněný seznam poskytovatelů energetických služeb a připravujeme certifikaci EPC projektů a firem energetických služeb. Také v zákoně č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií jsou od roku 2015 obsaženy náležitosti smluvního vztahu při poskytování energetických služeb. Metoda EPC byla původně vymyšlena pro aplikaci v budovách ve veřejném sektoru a lze ji považovat za vrcholnou podobu provádění energetického managementu.
Zmínil jste energetický management, co vše si pod tím máme představit?
Provádění energetického managementu je jednoduše řečeno systematickou péčí o určitý objekt ve vztahu ke spotřebě energie. Nejprve si musím dát dohromady informace o stavu objektu, které souvisí s dodávkou a spotřebou energie a o objemu spotřeby energie. Tedy optimálně měsíční údaje v technických jednotkách a ve finančním vyjádření. Jde o údaje o spotřebě energie na vytápění, ať už jde o dodávané teplo, zemní plyn, uhlí nebo elektřinu, způsobu vytápění, o spotřebě energie na přípravu teplé vody a o celkové spotřebě elektrické energie. Tyto údaje lze následně vyhodnocovat a zvažovat, jestli se vyplatí realizovat některá opatření snižující spotřebu energie a jakým způsobem to provést. Lze doplnit, že pro subjekty ve veřejném i podnikatelském sektoru jsou z programu EFEKT dotace na zavedení energetického managementu. To jsou ovšem motivační dotace, které nejsou na investice, ale na jejich přípravu.
Na řadě je v souvislosti s předcházejícím otázka, co ještě máte v programu EFEKT pro města a obce?
Rád na ní odpovím, protože již delší dobu jsme připravovali speciální podporu, která je mířená pouze na města a obce, a na konci srpna jsme vyhlásili výzvu na podávání žádostí o dotace na zpracování místních energetických koncepcí. Má to být dokument, který by měl vedení měst a obcí pomoci se zorientovat v tom, jaké mají ve své lokalitě zdroje energie, ať síťové nebo lokální, jakými způsoby je v regionu energie spotřebovávána a jaké možnosti řešení jsou v obci vhodné. Tato první výzva je otevřená do konce června 2021 a věřím, že bude pro řadu municipalit zajímavá.
Má Ministerstvo průmyslu a obchodu možnosti, jak obecně spotřebitelům energie pomoci?
Je poměrně zřejmé, že doba pouhých investičních dotací je už překonaná a bude nutné změnit přístup a mnohem více motivovat, aby možnosti, jak snižovat spotřebu energie a tím i nákladů na ní byly pro spotřebitele energie zajímavé. Na podporu úspor energie je připraven v operačních programech pro příští období dostatek finančních prostředků. Zkoušíme ovšem pomoci hlavně v rámci programu EFEKT s kvalitní přípravou energeticky úsporných projektů.
Zdroj: CzechIndustry 3/2020
