Obce a města ČR v posledních deseti letech učinily veškerá opatření, aby se maximalizovalo množství vytříděných odpadů určených k využití a recyklaci. Nové cíle nastavené od ledna 2021 českou odpadovou legislativou na ně však přenesly další povinnost dosáhnout zásadního omezení skládkování využitelných odpadů.
„Aktuálně je v ČR rozmístěno přes 550 000 nádob na sběr tříděného odpadu a jsou vytvořeny dostatečně kvalitní podmínky pro občany, aby mohli komunální odpady třídit v dostatečném množství,“ říká místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal.
Třídění odpadů je totiž tím nejdůležitějším prvním krokem k úspěšné recyklaci odpadů. ČR má díky intenzivní společné práci obcí a EPR systému pro obaly (rozšířená odpovědnost, povinnost výrobců obalů Extended Producer Responsibility – EPR) vyřešenou nejsložitější část problému, kterou je ochota majority obyvatel zapojit se do třídění odpadu.
„Nová odpadová legislativa klade náročné požadavky na všechny články v řetězci nakládání s odpady,“ vysvětluje Olga Dočkalová, starostka obce Sudice a svazová expertka v oblasti odpadů, a pokračuje, „reálné aktivity společností nakládajícími s komunálními odpady, jedno jestli komunální nebo soukromé, jsou zásadním prvkem v dosažení těchto náročných cílů.“
Svaz měst a obcí ČR v tomto směru vítá i aktivní přístup Ministerstva životního prostředí, které organizuje řadu jednání a pomáhá k nalezení řešení v souladu s novými podmínkami a novou odpadovou legislativou.
Nyní je to na odpadových společnostech, aby v souvislosti s novou odpadovou legislativou upravily své fungování a předávaly tříděný sběr na třídicí linky takovým provozovatelům, kteří mají nastaveny kvalitní procesy a dosahují dostatečně vysoké účinnosti dotřídění, jako tomu bylo ještě zhruba před pěti lety. Takové třídicí linky jsou od Autorizované obalové společnosti (AOS EKO-KOM) odměňovány vyššími příspěvky, které kryjí jejich zvýšené náklady. AOS EKO-KOM totiž zareagovala na zákaz skládkování výmětů, které zavedl nový zákon o odpadech, a razantně navýšila platby za kvalitní dotřiďování komunálních odpadů, takže není důvod zvyšovat obcím ceny za svoz tříděných odpadů.
Obce mají společný cíl s AOS, a proto se otázkou dostatečné účinnosti třídiček zabývá i Svaz měst a obcí ČR, protože ta je nutná pro plnění povinností obecní samosprávy. Města a obce nemohou a ani nechtějí do budoucna hradit náklady třídiček, které nemají dostatečnou účinnost. Jednak se tím zhoršuje ekonomika celého třídění, protože bez dostatečné účinnosti se díky omezenému příspěvku od AOS ekonomika procesu zhoršuje. Ale především není akceptovatelné, aby již vytříděný odpad nebyl využit v souladu s pravidlem, kdy materiálová recyklace má přednost před všemi ostatními formami využití a nově i před využitím formou výroby certifikovaných alternativních paliv pro cementárny.
Účinnost cílové třídičky se tak do budoucna stane jedním z významných parametrů rozhodování samosprávy o tom, komu konkrétně své odpady svěří. Je nyní na odpadových společnostech, aby upravily své procesy nakládání s komunálními odpady a navázaly obchodní spolupráci s takovými partnery, kteří umí s odpady pracovat na kvalitní evropské úrovni. Podmínky jsou pro to vytvořeny dostatečné.
„Pokud by odpadové společnosti nepřijaly taková opatření v nakládání s komunálními odpady, která budou odpovídat požadavkům nové odpadové legislativy, je otázkou, zda situaci neřešit zakládáním komunálních odpadových společností, které budou schopné obcím garantovat plnění legislativních požadavků a lepší nakládání s komunálními odpady za odpovídající náklady,“ dokončuje Pavel Drahovzal.