Zhoršování stavu biodiverzity a světových ekosystémů má vážné dopady na život lidí na všech kontinentech, shodli se účastníci historicky prvního Summitu OSN o biologické rozmanitosti. Setkání, které bylo součástí 75. zasedání Valného shromáždění OSN, se na konci září zúčastnil za Českou republiku předseda vlády Andrej Babiš.

„Úbytek přírodního bohatství není problémem jen pro životní prostředí. Zasahuje také ekonomiku, zdraví, sociální spravedlnost a lidská práva,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres. „Ostatní sektory ovšem příliš často zdravé životní prostředí přehlížejí nebo snižují jeho význam. Tento summit nám nabízí příležitost světu ukázat, že existuje jiná cesta. Musíme změnit náš vztah k přírodě“, doplnil Guterres.

Předseda vlády Andrej Babiš ve svém projevu zdůraznil, že výstupem summitu musí být jasné sdělení: udržitelnou budoucnost lze zajistit, jen pokud úlohu biodiverzity dostatečně zohledníme. Je třeba brát vážně vědecké poznatky a hledat účinné způsoby, jak řešit přímé i nepřímé příčiny úbytku biologické rozmanitosti.

Podle zástupců téměř 150 zemí světa by se větší důraz na celosvětové úsilí v ochraně biodiverzity měl promítnout do přípravy nového globálního rámce ochrany přírody, který by konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti měla přijmout na svém zasedání v roce 2021. Odkázali tak na závěry Pátého globálního výhledu biologické rozmanitosti, který před Summitem OSN zveřejnil sekretariát Úmluvy o biologické rozmanitosti a který vyhodnocuje celosvětový stav biologické rozmanitosti. Zpráva varuje, že zhoršování stavu biodiverzity je alarmující a navzdory přijatým opatřením dále pokračuje.

Řešení představuje hluboká proměna dnešního způsobu hospodaření zejména s půdou, dále pak udržitelné zemědělství a hospodaření v lesích, vytvoření udržitelných potravinových systémů či ozeleňování měst a infrastruktury.

Během doprovodné akce k 75. zasedání Valného shromáždění se připojilo přes 60 světových lídrů k závazku hlav států a vlád pro přírodu. Potvrdilo tak svoje společné odhodlání posílit aktivity v ochraně biologické rozmanitosti s cílem zastavit do roku 2030 její úbytek. I k této výzvě se ČR prostřednictvím předsedy vlády přidala a deklarovala svůj zájem podílet se na řešení kritického stavu životního prostředí.

K závazkům ze strany politiků se připojují zástupci firem, finančních či akademických institucí. O zvyšování povědomí o problematice biologické rozmanitosti se významně zasluhuje také britský přírodovědec a moderátor sir David Attenborough. Jak úctyhodný je jeho přínos v této oblasti se ukázalo, když si při příležitosti uvedení svého nového filmu Život na naší planetě v 94 letech zřídil účet na Instagramu. Překonal všechny rekordy, když první milion sledujících získal během necelých pěti hodin. Zdá se, že zájem o ochranu přírody a biodiverzity narůstá na všech úrovních společnosti.

Český překlad hlavních závěrů Globální hodnotící zprávy o biologické rozmanitosti

Současný způsob využívání přírody vede k její degradaci. Dokonce v takovém rozsahu, že negativně ovlivňuje téměř všechny přínosy přírody lidem, které jsou pro společnost životně důležité, shrnuje Globální hodnotící zpráva o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách vydaná Mezivládním vědecko-politickým panelem pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES). Ta se stala jedním z nejcitovanějších zdrojů na nedávno proběhlém Summitu OSN o biologické rozmanitosti při 75. zasedání Valného shromáždění OSN, který se konal na konci září 2020 v NYC.

„Zpráva Mezivládního panelu hovoří o stavu přírody v celosvětovém měřítku, nicméně velmi snadno můžeme její závěry uplatnit i u nás. Chceme-li do budoucna přírodu chránit nejen kvůli ní samé, ale i kvůli nepostradatelným službám a přínosům, které nám poskytuje, je potřeba, abychom se všichni zasadili o změnu k udržitelnému využívání naší krajiny a životního prostředí. Závěry zprávy vyvolaly velký ohlas po celém světě, a proto jsme se rozhodli zprostředkovat české veřejnosti jejich překlad,“ vysvětluje ministr Brabec.

Mezi většinou nenahraditelné přínosy patří nejen přírodní zdroje, které lidstvo využívá jako potraviny, energii či léčiva, ale také například přírodní procesy, které regulují klima, zajišťují kvalitu ovzduší, vody a půdy. Tempo, jakým se stav přírody zhoršuje, se v posledních letech zrychluje a významně k němu přispívá lidstvo svou činností. Přístup současné civilizace k přírodě je dlouhodobě neudržitelný.

I když je zpráva poměrně alarmující, pokud jde o současný stav planety, nabízí také východisko do budoucna. Podle vědců je možné přírodu chránit, obnovovat a udržitelným způsobem využívat, a současně přitom dosáhnout dalších cílů, jež si společnost celosvětově klade. Je k tomu ovšem třeba zásadního obratu směrem k udržitelnosti na hospodářské, společenské i politické úrovni.

Česká republika si je vědoma významu biologické rozmanitosti i sdílené odpovědnosti všech států v celosvětovém úsilí o její zachování. Na doprovodné akci na vysoké úrovni, která se konala dne 28. září při 75. zasedání Valného shromáždění OSN, se ČR prostřednictvím předsedy vlády Andreje Babiše připojila k tzv. závazku hlav států a vlád pro přírodu. Ten spojuje již více než 70 zemí ze všech kontinentů a vyjadřuje společnou ambici hledat účinné řešení krize, jež je s úbytkem biodiverzity spojena.

Elektronickou publikaci shrnující hlavní závěry Globální hodnotící zprávy, rozsáhlé vědecké studie vydané v roce 2019 Mezivládním vědecko-politickým panelem pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) naleznete na: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_20201008-MZP-prinasi-cesky-preklad-hlavnich-zaveru-Globalni-hodnotici-zpravy-o-biologicke-rozmanitosti/$FILE/IPBES_Globalni-hodnotici-zprava.pdf