Na tiskové konferenci před Poslaneckou sněmovnou 8. 9. oznámili zástupci Hnutí DUHA a zástupci obcí své požadavky na změny návrhu novely zákona o podporovaných zdrojích energie, který aktuálně vstupuje do poslaneckého projednávání. Je dobře, že návrh umožní výstavbu větrných turbín jak ekologické organizace a řada obcí žádala, ale novela prozatím ignoruje možnosti fotovoltaických elektráren. Právě o jejich instalaci – zejména na střechách svých budov – mají obce a města, ale také jednotlivé domácnosti, největší zájem.

Poslanci a poslankyně by tedy – pokud chtějí opravdu pomoci obcím – měli:

  • schválit možnost získat podporu pro fotovoltaické elektrárny,
  • schválit možnost podpory pro větrné elektrárny, jak navrhuje vláda,
  • upravit pravidla podpory, aby obce od realizace jejich obecních projektů neodrazovaly.

Podle průzkum agentury Focus, Marketing & Social Research pro Hnutí DUHA 3 ze 4 Čechů fandí ze zdrojů elektřin nejvíce fotovoltaickým a větrným elektrárnám. Nejpreferovanější model provozování těchto zdrojů je dle 74 % dotázaných vlastnictví ze strany obcí. A každý třetí Čech by rád měl svůj vlastní obnovitelný zdroj energie, zatím však vidí překážky. Téměř 80 % lidí si myslí, že by se měly zvýšit investice do obnovitelných zdrojů. 60 % dotázaných souhlasí s postupným ukončením těžby a spalování uhlí, 21 % nesouhlasí. V hnědouhelných regionech chtějí lidé konec uhlí nejdříve. 52 % lidí v Ústeckém a Karlovarském kraji chce konec uhlí nejpozději v roce 2035.

Česká republika má obrovský potenciál pro pokrývání svojí spotřeby z obnovitelných zdrojů. Za deset let mohou solární, větrné, vodní či biomasové a bioplynové zdroje pokrýt čtvrtinu naší spotřeby, v roce 2040 již polovinu a dále růst, neboť svůj potenciál nevyčerpají. Navíc náklady na výrobu z obnovitelných zdrojů neustále klesají, takže také potřebná podpora státu bude nadále klesat.

Elektrizační soustava může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez uhelných elektráren a s dvojnásobným množství obnovitelných zdrojů. Doložilo to podrobné modelování soustavy od renomované konzultační společnosti Energynautics.  Model zkoumal fungování sítě v 15 minutových intervalech po celý rok, takže postihl například denní špičky spotřeby či propady výroby z fotovoltaiky v noci či v zimě. V roce 2030 ještě počítá s provozem několika uhelných tepláren. Podobné možnosti naznačují i podklady, které mají k dispozici členové a členky Uhelné komise a pracovních skupin.

Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek a místopředseda Svazu města a obcí ČR, řekl:

„Svaz měst a obcí ČR podporuje komunitní energetiky v zájmu zajištění racionální soběstačnosti obyvatel, měst a obcí, a to nejen z důvodů ekologických, ale i ekonomických a i z důvodu technických, tj. aby nebyla nadměrně zatěžována distribuční soustava pro přenos elektřiny. Česká republika má stále nedostatečně využitý potenciál zejména ve střešních instalacích na výrobu elektrické energie ze slunce. A investiční a provozní dotační podpora či pobídky (např. nízkoúročené úvěry) mohou napomoci rozvoji komunitní energetiky spíše, než jen administrativní nařízení a příkazy.“

Milan Kazda, starosta obce Kněžice a zástupce Sdružení místních samospráv ČR, řekl:

„Obec Kněžice již více než 14 let provozuje vlastní bioplynovou stanici a biomasovou výtopnu. Úspěch našich energetických projektů slouží jako inspirace pro další obce a města nejen v Česku a řada mých tuzemských kolegů by chtěla jít stejnou cestou. Avšak pravidla hry se změnila a za současných legislativních podmínek to již bohužel není možné. Vítám proto, že je nyní na stole zákon, který by obcím jejich projekty opět umožnil realizovat. Nerozumím ale tomu, proč má být nejperspektivnější a mezi starosty nejoblíbenější obnovitelný zdroj – slunce – ze zákona odstraněn. To vnímám jako vážnou chybu a snahu o pokračování stagnace komunitních obnovitelných zdrojů“

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, řekl:

„Češi fandí obnovitelným zdrojům energie a souhlasí s tím, aby se jejich novými elektrárnami staly obce a města. Třetina z nás by si ráda vyráběla elektřinu přímo doma. Obrovské zásoba čisté elektřiny zatím leží ladem. Přitom mohou nahradit uhelné doly a kouřící elektrárny. Poslanci a poslankyně nyní mají jedinečnou příležitost vyjít vstříc obcím a lidem a změnit novelu zákona o podporovaných zdrojích energie tak, aby pomáhala ke vzniku obecních a občanských projektů fotovoltaických a větrných elektráren.”

Poznámka: Současná podoba návrhu novely – kromě toho, že vůbec neumožňuje podporu fotovoltaických elektráren – sice obcím přímo nebrání se ucházet o provozní podporu elektráren větrných, a to jak o aukční bonus v aukcích, tak o zelený bonus vypisovaný pro menší projekty.

Z dosavadních zkušeností s aukcemi ze západní Evropy však vyplývá, že v nabídkových řízeních nemohou obce komerčním projektům konkurovat. Riziko neúspěchu a s ním spojená ztráta finančních prostředků vynaložených na přípravu projektu nelze v případě lokálních projektů, na rozdíl od komerčních, kompenzovat úspěšným výsledkem v jiném regionu. Je proto velmi pravděpodobné, že obce se aukcí účastnit nebudou a soustředí se na menší projekty podporované zeleným bonusem.

Nicméně, navržená pravidla pro malé projekty nepovedou bez další úpravy k rozvoji zdrojů vlastněných komunitami a obcemi. Důvodem je navázání podpory na nařízení vlády vydávané v tříletém intervalu, které stanoví druh a množství obnovitelných zdrojů, které budou podporovány. Protože obce, na rozdíl od komerčního developera, potřebují z objektivních důvodů na přípravu projektu více času (obce neřeší jen projekt OZE, musí podstupovat schvalování na zastupitelstvu, mají nedostatek odbornosti v přípravě podobného projektu atd.), hrozí, že perspektiva nestabilních podmínek či dokonce riziko nevypsání žádné podpory, bude zájemce o projekty komunit obnovitelných zdrojů odrazovat.

V případě zavedení podpůrného systému pro fotovoltaické elektrárny, který by mohla využít prakticky každá obec, může být bariérou i výhradní podpora formou hodinového zeleného bonusu. Třebaže energetické firmy provozující obnovitelné zdroje tuto formu podpory běžně využívají, investoři typu obcí mají omezené možnosti získat odborný odhad potřebný pro kalkulaci návratnosti investice do elektrárny. Problém lze řešit zavedením ročního zeleného bonusu, podobně jako tomu bylo před koncem roku 2013, případně instrukcí, jak pracovat s hodinovým zeleným bonusem.