Teplárny v Česku do konce března dodaly v topné sezoně domácnostem zatím podobně tepla jako při té minulé. Začátek letošního roku patří z pohledu klimatických statistik opět k těm teplejším. Spotřeba tepla za celý loňský rok nedosáhla ani na desetiletý průměr, takže při vyúčtování nákladů na teplo a ohřev vody za rok 2019 se lidé při správně nastavených zálohách nemusí obávat nedoplatků.

Začátek topné sezóny vloni na podzim v září a říjnu byl meziročně chladnější. Pak se proti minulé zimě mírně oteplilo a potřeba tepla se v obou posledních zimách téměř vyrovnala. Právě skončený březen pak srovnal potřebu tepla na úroveň podobnou minulé zimě.

V porovnání s dlouhodobým teplotním Normálem let 1971 až 2000 byla v posledních dvou letech potřeba tepla nižší zhruba o osminu (12,5 %). Po zkušenostech ze dvou minulých let, které za duben a květen přinesly nejteplejší a pak zase nejchladnější konec topné sezony, je těžké předpovědět, jaký konec topné sezóny si pro nás počasí připravilo.

Spotřeba tepla v roce 2019, která je rozhodující pro aktuální vyúčtování nákladů na vytápění a ohřev vody, se přiblížila k desetiletému průměru, když ve srovnání s mimořádně teplým rokem 2018 meziročně o několik procent stoupla. Proti roku 2018, kdy většina tep­lá­ren ukončila na jaře vytápění o měsíc dříve, než je obvyklé, se vloni naopak topilo až do konce května.

„Domácnosti v následujících týdnech dostanou vyúčtování za teplo spo­třebované v roce 2019 a nemusí se obávat výrazně zvýšených nákladů. Meziročně sice spo­třeba tepla na vytápění a ohřev vody vloni stoupla o jednotky procent, nedosáhla však ani desetiletého průměru. Zálohy na teplo se obvykle nastavují podle dlouhodobější průměrné spotřeby a měly by tedy loňské náklady pokrýt,“ uvedl ředi­tel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.