Z hlediska instalované kapacity, objemu investic i zásobního tepla v roztavené soli se jedná o největší projekt na světě

Dne 29. listopadu dubajského času bylo zařízení elektrárny s parabolickými žlaby I v rámci 700MW solárně-termálního a 250MW fotovoltaického parku společnosti Shanghai Electric v Dubaji úspěšně připojeno k síti, což představuje významný milník na cestě vstupu firmy do odvětví obnovitelných zdrojů energie. Elektrárna, která již nyní vykazuje špičkové technické parametry a spolehlivý provoz primárního i pomocného zařízení, poprvé dodává ekologicky šetrnou solární tepelnou energii místním komunitám.

Projekt, jehož dodavatelem je společnost Shanghai Electric Group, tvoří čtvrtou fázi solárně-termální a fotovoltaické elektrárny vybudované dubajským úřadem pro elektřinu a vodu (DEWA) v solárním parku Mohammeda bin Rašída Al Maktúma (MBR). Připojení zařízení k síti představuje splnění klíčového cíle v globalizační strategii společnosti Shanghai Electric. Díky unikátní solární věži a využití solárně-termální technologie výroby elektřiny prostřednictvím parabolických žlabů projekt překonává omezení konvenčních fotovoltaických elektráren, které nedokážou vyrábět elektřinu v noci, a stává se tak ukázkovým příkladem čínské iniciativy Nové Hedvábné stezky a úsilí o dosažení globální uhlíkové neutrality.

Solárně-termální zařízení o výkonu 700 MW tvoří tři 200MW parabolické žlaby a 100MW solární věž, fotovoltaické moduly o výkonu 250 MW jsou pak v rámci maximálního využití lokality rozmístěny v nezastavěných částech areálu. S plochou více než 44 čtverečních kilometrů, což odpovídá něco málo přes 6000 standardních fotbalových hřišť nebo 100 náměstí Tchien-an-men, se jedná o největší samostatný fotovoltaický projekt na světě. Projekt využívá zhruba 560 000 tun roztavené soli a 70 000 heliostatů, z nichž každý měří zhruba 25 metrů čtverečních. Objem země přesunuté pro vyrovnání terénu v poušti dosáhl přibližně 40 milionů metrů krychlových, což odpovídá 41krát objemu Vodní kostky (plaveckého centra v pekingském Olympijském parku) nebo celkovému množství písku a štěrku, použitého na stavbu dvou umělých ostrovů podpírajících most Hongkong-Ču-chaj-Macao. Věž, která se tyčí do výšky 262 metrů, je nejvyšší solárně-termální stavbou svého druhu na světě. Kromě toho disponuje největší komerčně provozovanou štěrbinovou technologií na světě se šířkou otvoru 8,2 m. Provoz zařízení ročně nahradí spalování 2 milionů tun běžného uhlí. Díky kombinaci všech těchto faktorů se jedná o největší solárně-termální projekt na světě z hlediska instalovaného výkonu, objemu investic a zásob tepla z roztavené soli.

Umístění uprostřed pouště, kde se denní teploty mohou vyšplhat až na téměř 50 °C, v kombinaci s dopady pandemie vedlo mimo jiné k tomu, že se projekt během výstavby potýkal s řadou obtíží včetně plošného růstu nákladů (z nichž nejprudší nárůst zaznamenaly ceny surovin), zpoždění dodávek, problémů v dodavatelském řetězci při výrobě zařízení a vážného nedostatku personálu. Díky kreativním řešením a důkladné předběžné přípravě však projektové oddělení technické problémy překonalo a úspěšně dosáhlo nového milníku.

Energie uložená v solárních žlabech a věži dokáže po zprovoznění všech jednotek nepřetržitě vyrábět elektřinu až 13,5 hodin v noci a 15 hodin za nepříznivého počasí. Dokončením projektu se Dubaj výrazně přiblíží k dosažení svého cíle v oblasti čisté energie do roku 2050, kterým je zásobování 320 000 místních rodin čistou energií a snížení emisí uhlíku o 1,6 milionu tun ročně.