Podle analýzy Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) vyjde zavedení systému zálohování PET lahví a plechovek na bezmála 5,2 miliardy Kč. Dalších téměř 1,3 miliardy Kč ročně bude zapotřebí k zajištění provozu. Celkově by se mělo ročně vysbírat až 2,3 miliardy kusů obalů. SOCR ČR chce předejít chybám a problémům, které nastaly na Slovensku po zavedení systému na základě politického rozhodnutí bez analýzy relevantních dat.
„Analýza stojí na reálných datech a zkušenostech z obchodů, které ponesou hlavní tíhu vybudování a provozu celého systému. I proto jsme nejvíc času věnovali kalkulacím investičních a provozních nákladů. Od těch se totiž bude odvíjet správné nastavení tzv. handling fee, tedy poplatku za jednu láhev, který bude kompenzovat všechny vstupní i provozní náklady,“ uvedl Michael Fanta, senior analytik Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), které analýzu nákladů systému zálohování pro SOCR ČR zpracovalo.
Největšími nákladovými položkami v souvislosti se zavedením systému zálohování budou stavební úpravy týkající se umístění automatů, vytvoření skladových prostor pro obaly a cena za pořízení samotných automatů. Mezi další patří personální náklady, pravidelné zaškolování obsluhy, elektrická energie potřebná k nepřetržitému provozu a pravidelný servis automatů. Důležitým tématem k vyřešení je také způsob svozu sebraných obalů.
„Analýza počítá s celkem 2,3 miliardy kusů obalů, které zákazníci během roku vrátí, což odpovídá 90procentní míře zpětného odběru. Ty se budou muset přijmout, uskladnit, případně také odvézt do centrálních skladů a dále pak ke zpracovatelům. Z dlouhodobého hlediska je třeba zohlednit také nutné reinvestice do automatů nebo pravidelnou valorizaci provozních nákladů podle aktuálního vývoje makroekonomických ukazatelů, aby bylo zajištěno efektivní fungování systému pro všechny zainteresované strany,“ uvedl M. Fanta.
Připravovaná úprava evropského Nařízení o obalech a obalovém odpadu přináší povinnost pro členské státy zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky v případě, že nebude do roku 2026 dosaženo 90 % míry zpětného sběru nápojových obalů.
„Cílem analýzy nebylo normativně rozhodnout o správnosti systému, ale objektivně vyčíslit veškeré relevantní nákladové položky a identifikovat případná rizika. Právě dosavadní slovenská zkušenost ukazuje, že nedostatečná analýza nákladů předcházející zavedení zálohového systému vede k neefektivitě a množství negativních dopadů na zákazníky i obchod,“ uvedl Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR, a doplnil: „Debatu o zálohovém systému na nápojové obaly a jeho parametrech je nyní žádoucí přesunout na půdu ministerstva životního prostředí, které by mělo připravit legislativní rámec zálohového systému i prováděcí předpisy, aby systém stál na pevném právním základu. Veškerá naše data dáme ministerstvu k dispozici, aby mohlo při přípravě legislativy stavět na faktech.“