Rakouská Národní rada 7. července 2021 schválila zákon o rozšiřování obnovitelných zdrojů energie (EAG – Erneubaren Ausbau Gesetz), jehož cílem je do roku 2030 vyrábět a spotřebovávat elektřinu vyrobenou výhradně z OZE. Do masivní podpory čisté energie Rakousko ročně investuje 1 miliardu eur.
Aby Rakousko ambiciózního cíle 100 % obnovitelné elektřiny do roku 2030 dosáhlo, počítá s vystavěním především solárních (11 TWh) a větrných (10 TWh) elektráren, ale hodlá využít i zbývající potenciál vodních zdrojů (5 TWh) a elektráren na biomasu (1 TWh). Rakouská vláda přitom nezapomíná ani na podporu výroby zeleného vodíku, do roku 2030 do ní investuje 500 milionů eur.
Podpora pro velké projekty OZE bude zajišťována tzv. klouzavou (variabilní) tržní prémií, jejíž výše se bude určovat v pravidelně otevíraných nabídkových řízeních (aukcích). Podpora se soutěží na dobu 20 let. Financování všech projektů do 1 MWp podpoří i investiční dotace.
Energetickou transformaci potáhne solární a větrná energie
V podpoře solární energie by měl významnou roli hrát program Milion střech určený pro masivní rozšíření fotovoltaických střešních elektráren o různém výkonu. Zákon EAG umožnil podpořit FVE až do výkonu 1000 kWp, přičemž kombinuje investiční dotace a klouzavé tržní prémie. O ty druhé se může ucházet už elektrárna s výkonem nad 10 kWp. Ročně Rakousko prostřednictvím aukcí podpoří výstavbu 700 MW, pokud se to nepodaří, připočítá se zbylý výkon k dalšímu kolu nabídek.
Milion střech
Pod heslem “sluneční energie pro všechny” spustí Rakousko v rámci EAG program Milion střech zaměřený na různé typy budov – od parkovišť, protihlukových stěn po veřejné i průmyslové stavby. Dlouhodobý potenciál střešních FVE na budovách v Rakousku činí přibližně 8 TWh, nejméně 50 % výkonu by mělo být realizováno do roku 2030. Jen pro srovnání, realizovatelný potenciál střešních FVE v ČR činí až 18 TWh, to je 27 % spotřeby elektřiny. Podle ředitele federální asociace Photovoltaic Austria Herberta Paierla by k naplnění cílů OZE významně přispěla i celostátní povinnost stavět nové budovy se střešními FVE, vytvořila by až 20 % požadované kapacity.
Na FVE o výkonu do 1 000 kWp, včetně baterií o kapacitě 0,5 kWp až 50 kWp, mohou žadatelé využít i investiční dotace. Roční rozpočet pro tyto projekty činí 60 milionů eur a proběhne vždy ve dvou výzvách. Dotace je rozdělena do čtyř kategorií:
► Kategorie A: podpora malých FVE do 10 kWp
► Kategorie B: podpora FVE o výkonu 10 – 20 kWp
► Kategorie C: podpora FVE o výkonu 20 – 100 kWp
► Kategorie D: podpora FVE o výkonu 100 – 1000 kWp
U kategorie A se projekty řadí dle času jejich přijetí, investiční dotace může činit maximálně 30 % způsobilých výdajů projektu. Konkrétní výše bude ale stanovena až doprovodnou vyhláškou. U kategorií B, C, D se řadí dle nejnižšího požadavku na financování. Žadatel musí stihnout FVE z kategorií B a C uvést do provozu do 6 měsíců od schválení, u D na to má 12 měsíců.
Solární energii bude zdatně sekundovat ta větrná. Z aukcí chce Rakousko vybudovat ročně 400 MW výkonu. Do roku 2024 podpoří větrné instalace pevnou tržní prémií, aby stabilizovalo prostředí pro investory. Poté bude dvakrát ročně vyhlašovat aukce již s tradiční klouzavou tržní prémií. Investiční dotace využijí žadatelé na větrné elektrárny o výkonu 20 kW – 1 MW, ročně proběhne nejméně jedna výzva s rozpočtem 1 milion eur.
Co se týče vodní energie, nebudou podpořeny elektrárny v ekologicky významných lokalitách. U těch ostatních je podpora opět stupňována dle výkonu, pro elektrárny pod 2 MW jsou připraveny dotace z ročního celkového objemu 5 milionů eur. Ty větší Rakousko podpoří pevnou tržní prémií až do každých prvních 25 MW výkonu, což platí i pro revitalizace stávajících elektráren. Ročně podpoří až 100 MW.
Energetická společenství si polepší
Energetická společenství hrají v novém zákoně klíčovou roli, pomáhají totiž občanům přímo se účastnit energetické transformace a těžit z ní. Díky EAG si tedy významně polepšily. Elektřinu mohou vyrábět, spotřebovávat, skladovat nebo prodávat a fungovat také jako agregátor a distributor. Jejich hlavním účelem ale není a ani nemůže být zisk.
Energetickým společenstvím také díky zákonu vzniká nárok na přístup do veřejné distribuční sítě, a to dokonce za snížený poplatek. Energetické komunity budou moci využít všechny typy podpor, investiční dotace i tržní prémie (až do výše 50 %). Sdílená elektřina bude navíc osvobozena od daně.
Kritika: vysoká cena elektřiny a málo podpory pro zemědělce
Zákon je v Rakousku obecně přijímán pozitivně, i když existují obavy z vysokého růstu cen elektřiny. Za OZE budou spotřebitelé platit poplatek, nejvíce 114 eur ročně. Pro nízkopříjmové domácnosti vláda doplatek snížila na 75 eur, případně je od něj zcela osvobodila. Takových domácností je v Rakousku na 550 000.
Částečně jsou nespokojeni zemědělci, kteří doufali ve vyšší podporu pro biomasy a agrivoltaiky. Provozovatelé distribučních sítí zase pochybují o praktickém provádění zákona. Vybudování dodatečných OZE kapacit o 27 TWh si prý vyžádá zásadní restrukturalizaci distribučních sítí, kterou ale EAG neřeší. Poslední formalita, na kterou Rakousko čeká, je svolení Evropské komise o přípustnosti státní podpory vzhledem k tržním prémiím. První výzvy k předkládání žádostí o dotace vyhlásí Rakousko na podzim 2021 a první aukce plánuje na jaro 2022.
Anna Michalčáková, expertní skupina Frank Bold
