Letos by se mělo vylíhnout v hnízdních budkách už 300. sokolí mládě

Od roku 2011, kdy byla umístěna na komíně v Tušimicích první hnízdní budka, už sokoli vyvedli na výškových stavbách v České republice minimálně 291 mláďat. Podporu hnízdění kriticky ohroženým sokolům dává ve svých areálech po celé republice i 17 tepláren, které jsou členy Teplárenského sdružení České republiky. Za uplynulé desetiletí na komínech tepláren zahnízdili sokoli 37 krát a vyvedli minimálně 110 mláďat. 

První zahnízdění sokolů na výškových stavbách u nás bylo objeveno na komíně Elektrárny Tušimice v roce 2010. V klubku kabelů byla nalezena dvě sokolí vejce. Okamžitě byly přerušeny práce na demolici komína, ale párek sokolů, kteří tu byli pozorováni již od roku 2006, se mláďat nedočkal. Kdyby se mláďata tehdy vylíhla, byl by to na zápis do sokolí Guinessovy knihy rekordů, neboť se o to snažil v neuvěřitelné výšce 280 metrů. V nových budkách instalovaných na chladicí věži v lednu 2011 už tu přišlo na svět celkem minimálně 16 mláďat. Na objektech ČEZu, kde jsou hnízda umístěna ve 12 lokalitách, už bylo odchováno od roku 2011 dohromady minimálně 95 mláďat.

Všechna v článku uvedená čísla jsou podle pozorování ornitologů minimální, tedy data potvrzená pozorováním. Někdy se může stát, že nelze zjistit skutečný stav v hnízdě. Sokolové jsou mimořádně citliví na jakoukoliv rušivou aktivitu v době hnízdění, takže se nejen přerušují všechny práce v okolí jejich hnízd, ale i přítomnost a činnost ornitologů při monitoringu byla zejména na začátku odkázána pouze na pozorování dalekohledy ze země. Dnes již s monitorem pomáhají i instalované fotopasti a přímé kontroly hnízd z důvodu kroužkování mláďat.

„Čísla desetiletého projektu záchrany populace sokola stěhovavého jsou úctyhodná,“ říká ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek a dodává, že: „zaznamenáno bylo už 134 hnízdění sokolích párů na výškových stavbách, z toho ve 107 případech měli sokoli mláďata díky nim se populace sokolů se za uplynulou dekádu rozšířila o 291 mláďat.“ Většina hnízdních budek je umístěna na ochozech komínů.  V přírodě si ale sokoli rovněž hnízda nestaví a využívají přírodních „hnízdišť“ nebo opuštěných hnízd větších ptáků.

Celkem již bylo za uplynulých 10 let instalováno v 55 lokalitách 72 hnízdních budek, v některých areálech jsou i po dvou a v některých místech je více hnízdních lokalit. Například v Praze je jich dokonce hned sedm. Na nepoužívaných komínech Pražské teplárenské v teplárnách v Holešovicích a v Michli, ve fakultní nemocnici v Motole, v ZEVO v Malešicích, v teplárně Třeboradice a na věžích Kostela Svatého Cyrila a Metoděje v Karlíně a Kostela sv. Václava ve Vršovicích.

Vysoký průměr 2,7 mláďat na jedno hnízdění potvrzuje trend vyššího počtu vyvedených sokolů v budkách na stavbách. V přírodě bývá průměrný počet vyvedených mláďat nižší. To dokládají i statistiky z řady hnízd v průmyslových areálech, kde se běžně uživí 3 i 4 mláďata. V žebříčku úspěšnosti je na tom nejlépe komín Teplárny Chemparku v Záluží v Litvínově, kde sokolí páry od roku 2012 vyvedly mimo rok 2017 dohromady celkem už 26 mláďat. O dva roky později se sokoli usadili na komíně spalovny komunálních odpadů Pražských služeb v Praze Malešicích. Pauzu si dali jen v roce 2018 a na svět přivedli 23 mláďat.

Další v pořadí je teplárna United Energy v Komořanech. První úspěšné hnízdění tu zaznamenali ornitologové rovněž v roce 2014, ale na římse kotelny, což je asi nejníže položené doložené hnízdění sokolů na průmyslových stavbách. Hned v následujícím roce byly v areálu umístěny 2 budky a hnízdění pokračuje se součtem 21 odchovaných mláďat. Za zmínku stojí i další 3 lokality s hnízdy na komínech, kde se už narodilo po 18ti mláďatech. Patří sem komín cementárny Čížkovice u Lovosic, komín teplárny Ško-Energo v Mladé Boleslavi a komín Elektrárny Tisová na Sokolovsku.

Na výškových budovách v připravených budkách zahnízdilo vloni celkem 30 sokolích párů a dvaceti z nich se vylíhlo minimálně 56 mláďat.

Podle ornitologa Václava Berana, vedoucího přírodovědného oddělení a kurátora sbírky zoologie v Muzeu města Ústí nad Labem, oborného pracovníka nevládní neziskové společnosti ALKA Wildlife o.p.s. a koordinátora monitoru hnízdění sokolů u nás, má podpora hnízdění vysoce ohrožených sokolů na výškových stavbách stále smysl, zvláště když v celé České republice je prokázáno hnízdění zhruba stovky sokolích párů, z toho je jich už třetina právě v hnízdních budkách na komínech a jinde.

„Ani budky bez sokolů ale nezahálí, většinou je zabydlí poštolky. Až si hnízdo vyberou sokoli, jak je v přírodě zvykem, zvítězí právo silnějšího. Letos se počítá s instalací dalších budek na vytipovaných výškových stavbách. Jsem rád, že vedení spolupracujících společností nám ornitologům vychází vstříc a v jednotlivých areálech se snaží, aby sokolí páry měly po zahnízdění klid. Lidský faktor je tady na rozdíl od přírodních hnízdišť nikde neohrožuje,“ dodává Václav Beran.

Poznámka 1: Ve volné přírodě kladou sokoli na přelomu března a dubna do hnízda 3 až 4 vejce, na nichž sedí asi 30 dní. Na stavbách začíná, vzhledem ke klimaticky příznivějším podmínkám, hnízdění sokolů dříve. Většina párů na stavbách snáší vejce v hnízdních budkách již v polovině března, výjimečné páry dokonce na konci února. Mláďata pak zůstávají v hnízdě dalších asi 35 až 40 dní, než začnou s prvními leteckými pokusy. V srpnu se mladí ptáci osamostatňují a rozletují se.

Poznámka 2: Celou dobu přeměny malých sokolíků od ochmýřených bílých kuliček až po skutečné dravce můžete sledovat díky kamerám v hnízdech sokolů v chemičce v Litvínově, v hnízdech na ochozech komínů tepláren v Děčíně či v Českých Budějovicích. Pokud letos zahnízdí sokoli v areálu Tonaso Neštěmice, kamera je bude sledovat i tam.