Pokud chceme do budoucna skutečně směřovat k uhlíkové neutralitě, je potřeba investovat nejen do výroby energie z obnovitelných zdrojů, ale také do elektrifikace dopravy a teplárenství, do vodíkové energie nebo do inteligentních distribučních sítí, díky nimž lze v reálném čase regulovat decentralizovanou výrobu a spotřebu elektrické energie. Vyplývá to ze zprávy k nejnovějšímu, již 54. indexu atraktivnosti zemí pro investice do obnovitelných zdrojů (Renewable Energy Country Attractiveness Index, RECAI), který pravidelně sestavuje EY.

Zpráva očekává, že se výrazně zrychlí zavádění klíčových moderních technologií, jako jsou decentralizované zdroje energie, elektromobily, demand-response technologie, tj. technologie umožňující optimalizovat výrobu elektrické energie podle aktuální poptávky, i systémy pro skladování energie. Pokud chceme uskutečnit scénář udržitelného rozvoje navržený Mezinárodní energetickou agenturou, musí se investice do obnovitelných zdrojů energie zdvojnásobit z 300 miliard USD přislíbených v roce 2018 na průměrných 600 miliard USD ročně. Do roku 2050 by to bylo celkem asi 18,6 bilionů USD.

Na prvním místě je stále Čína

Globální jedničkou v investicích do obnovitelných zdrojů je podle aktuálního žebříčku stále Čína, která si svou pozici udržela především díky objemu investic, a to i přes 39% pokles v letošním prvním pololetí. Jeho důvodem je přechod od garantovaných výkupních cen energie produkované větrnými a solárními elektrárnami na aukce. Ani na druhé příčce žebříčku nedošlo k žádné změně: udržely si ji Spojené státy, kde se připravuje řada projektů mořských větrných parků a solární a pevninské větrné elektrárny mohou stále využívat slevy na dani. Velká Británie si přes nejistotu spojenou s brexitem polepšila na sedmé místo: svůj podíl na tom mají aukce energie vyrobené v mořských větrných parcích, díky nimž se tato energie již nebude dotovat. Vzestup na žebříčku zaznamenalo také např. Španělsko nebo Vietnam, kde k tomu přispěl především rostoucí trh se solární energií. A do první 40 sledovaných zemí se po několika obtížných letech znovu vrátilo Polsko.

Propojení kapitálových zdrojů s developery pomůže k uhlíkové neutralitě

Zpráva EY analyzuje příležitosti, které se před energetikou otevírají v souvislosti s úsilím o dosažení nulových emisí skleníkových plynů, i překážky, které bude na této cestě nutné překonat. Bude to mimo jiné vyžadovat větší otevřenost inovativnějším investičním modelům, které propojí kapitál s výrobními kapacitami. Jednou z alternativ, jak dát dohromady energetické společnosti a investory, by mohla být například nová verze modelu „yieldco“, tedy založení nové výnosové společnosti se zajištěnými peněžními toky. Takové a podobné modely se mohou stát společnou platformou, která propojí masivní kapitálové zdroje s developery schopnými vybudovat energetickou strukturu potřebnou pro dosažení uhlíkové neutrality.

„Na nové projekty v oblasti obnovitelných zdrojů bude potřeba obrovský kapitál, takže se určitě v nejbližších letech objeví spousta nových investičních modelů. Tyhle projekty jsou totiž stále komplexnější a zasahují do celé řady odvětví. Proto je nutné hledat nové finanční zdroje a nové mechanismy, jak efektivně získat finance. Uhlíková neutralita bude vyžadovat hlubokou změnu téměř ve všech oblastech ekonomiky, nicméně energetika bude hrát v tomto úsilí ústřední roli,“ říká Blahoslav Němeček, partner týmu poradenství pro klienty z odvětví energetiky v regionu střední a jihovýchodní Evropy, a dodává: „Snížit emise skleníkových plynů na nulu je extrémně náročný úkol. Čtyři země světa již přijaly legislativu, v níž se zavázaly dosáhnout tohoto cíle do roku 2050, a více než 60 dalších o tom aktivně uvažuje. Pro sektor energetiky to znamená mimořádnou šanci na transformaci, která je zároveň nevyhnutelná. Je na čase zbavit se otřepané nálepky, že tohle odvětví se mění jen velice pomalu, ukázat rozhodnost a přijmout razantní opatření v řadě oblastí – především používat nové technologie, investovat do energetické účinnosti a plošně prosadit tzv. carbon pricing, tedy zpoplatnění emisí skleníkových plynů.“