Písek již třetím rokem patří k městům, která při údržbě trávníků využívají metody šetrnější k přírodě. Kromě toho, že se travnaté plochy sečou oproti předešlým rokům na vyšší výšku a méně často, dochází u nich k plánovanému vymezení ploch, u kterých se sečení cíleně vynechává. Tento způsob se označuje jako mozaiková seč, a na území města Písku se postupně objevuje na přibližně třech hektarech. „Pro mozaikovou seč jsou vybírána místa s největším podílem kvetoucích rostlin, aby se maximálně podpořila biodiverzita v dané lokalitě,“ vysvětlil Tomáš Gareis, správce městské zeleně z městských služeb.

Letos poprvé jsou tyto neposečené plochy mozaiky ztvárněny v trávnících neobvyklými ornamenty organických tvarů. První vznikly na louce u Šarlatského rybníku a v parku na Pakšovce. Postupem času je budou pracovníci Městských služeb Písek vytvářet i v jiných lokalitách, například na sídlištích.

Tím, že se část plochy neposeče, dokáže porost zadržet více vláhy, chladí a slouží také hmyzu jako útočiště a životní prostor pro všechna jejich vývojová stádia, kterým mimo jiné zajišťuje potravu. „Mozaikové sečení v Písku již v minulých letech ocenila odborná i laická veřejnost a stalo se také inspirací dalším městům. Díky němu se daří lépe hmyzu a zlepšuje se mikroklima městského prostředí. Nově vytvářené ornamenty navíc mozaiky vizuálně zatraktivňují pro místní obyvatele,“ uvedl koordinátor městské zeleně Ondřej Kofroň.

Mozaikové sečení je jedním ze způsobů boje se suchem. Jeho základem však je lepší hospodaření s dešťovou vodou. „U všech nových zpevněných ploch, jakými jsou parkoviště, komunikace či chodníky, jsou upřednostňovány polopropustné nebo propustné dlažby. Pokud je z nějakých důvodů nelze použít, přistupuje se alespoň ke spádování dešťových vod do okolních ploch zeleně, mnohdy i za pomoci větších mezer v obrubnících,“ uvedl Ondřej Kofroň. U některých parkovišť se dokonce objevily vsakovací pásy, které jsou dosázeny vhodnými trvalkami. Neméně důležitým způsobem je také zvyšování podílu vysazované zeleně, která odpařováním ochlazuje své okolí a snižuje tak tepelné ostrovy. „Za odbor životního prostředí proto apelujeme na to, aby se kvalitní zeleň objevovala u všech investičních akcí města, ale i soukromých subjektů,“ poznamenal Ondřej Kofroň.

Město také průběžně doplňuje výpadky dřevin v uličních stromořadích a městských parcích. Díky neustálému prověřování vhodných ploch pro výsadbu se stromy objevují i na nových místech. Za poslední dva roky se tak na nová místa podařilo vysázet přibližně 300 nových stromů. Pro zefektivnění jejich zálivky k nim jsou umisťovány závlahové vaky a velmi se osvědčily i tzv. závlahové lamely. Kromě výsadby dřevin se v Písku zvyšuje podíl květin ve formě liliových luk, nové mobilní zeleně v centru města, nebo nových letničkových a trvalkových záhonů, které slouží i hmyzu.  K lepšímu zdržování vody v krajině přispívají i nově zakládané květnaté louky.