V roce 1937 činila průměrná měsíční mzda 764 Kč, v roce 1955 pak 1 192 Kčs a o patnáct let později, v roce 1970, už 1 915 Kčs. Nejvíce stoupala v letech 1992 a 1993 kvůli růstu spotřebitelských cen. Od roku 2000 do roku 2014 se průměrná mzda zvýšila o 94,3 %, z 13 219 Kč na 25 686 Kč.

V letech 1955 až 1970 mzdy rostly průměrně ročně o 3,2 %, přičemž nejvyšší přírůstky byly v letech 1968 a 1969 (8,5 %, resp. 7,9 %). Mzda za celé toto období vzrostla o 60,7 %, z 1 192 Kčs v roce 1955 na 1 915 Kčs v roce 1970.

V období let 1971 až 1989 byl růst průměrných mezd pozvolný, nedocházelo k žádným překvapivým výkyvům. V 70. letech se meziroční přírůstky mezd pohybovaly v rozmezí od 2,4 % do 4,7 %. V letech 1980 až 1989 byly nižší. Průměrné tempo růstu bylo 2,0 % (meziroční růst mezd se pohyboval v intervalu od 1,5 % do 2,4 %). Od roku 1971 do roku 1989 se průměrná mzda zvýšila o 58,7 %, z 1 997 Kčs na 3 170 Kčs.

Přechod k tržnímu hospodářství

Po roce 1989 došlo k výrazným změnám i v oblasti trhu práce. Celá 90. léta byla obdobím transformace ekonomiky na tržní hospodářství. Podniky se privatizovaly, došlo k liberalizaci cen, restrukturalizovala se produkční odvětví národního hospodářství. Tyto změny ovlivnily metodiku výpočtu průměrných mezd. Kvůli nárůstu počtu malých podnikatelských subjektů bylo třeba přejít ke kombinaci vyčerpávajícího a výběrového zjišťování. Údaje o počtu zaměstnanců a průměrných mzdách byly uvedeny za všechny osoby zahrnuté do evidenčního počtu zaměstnanců. U ekonomických subjektů podnikatelské sféry se od roku 1990 jednalo o podniky s 25 a více zaměstnanci (v průmyslu, obchodě, ubytování a stravování v letech 1995 a 1996 se 100 a více zaměstnanci), od roku 1997 s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců). Dále byly do zjišťování zahrnuty všechny organizace nepodnikatelské sféry.

Průměrná mzda vzrostla v tomto období téměř čtyřikrát, z 3 286 Kčs v roce 1990 na 12 666 Kč v roce 1999. Nejvyšších meziročních přírůstků dosáhla průměrná mzda v letech 1992 a 1993 (22,5 %, resp. 25,3 %). Růst nominálních mezd byl ale ovlivňován ještě rychlejším růstem spotřebitelských cen, což vedlo k výrazně odlišnému vývoji reálných mezd. K největšímu propadu reálných mezd došlo v roce 1991 po zavedení cenové liberalizace, a to o 26,3 %. Od roku 1992 se reálná mzda meziročně zvyšovala, ale úroveň roku 1990 byla překročena až v roce 1996.

Výkazy se používaly ke kontrole plnění pětiletky

Zjišťování průměrné mzdy má v ČR dlouholetou tradici. V Historické statistické ročence ČSSR vydané Federálním statistickým úřadem v roce 1985 se například můžeme dočíst, že průměrná měsíční mzda pracovníků v národním hospodářství v Československu v roce 1937 dosáhla 764 Kč.

Před rokem 1989 byly průměrné hrubé měsíční mzdy (dále jen „průměrné mzdy“) zjišťovány za socialistický sektor národního hospodářství. Tehdy bylo statistické zjišťování plošné a možnost zapomenout poslat údaje téměř neexistovala. Data z výkazů se využívala také ke kontrole plnění plánu. Centrální plánování totiž zahrnovalo i oblast zaměstnanosti a mezd. Ale ani tyto údaje nebyly úplné, chyběla data např. o ozbrojených složkách Ministerstva národní obrany a Ministerstva vnitra, o některých společenských organizacích a o uranovém průmyslu.

Rozdíly ve mzdách podle odvětví

Růst mezd v letech 1990 až 1999 provázela také výrazná diferenciace podle jednotlivých odvětví národního hospodářství (klasifikace OKEČ). Zatímco v roce 1990 činil rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší dosaženou průměrnou mzdou za odvětví 1 817 Kč (rybolov a chov ryb 4 360 Kč, ostatní veřejné, sociální a osobní služby 2 543 Kč), v roce 1999 byl tento rozdíl již 13 606 Kč (finanční zprostředkování 23 182 Kč, ubytování a stravování 9 576 Kč). Relativně nejméně vzrostla průměrná mzda v odvětví zemědělství, myslivost, lesnictví (o 166 %), naopak nejvíce se zvýšila právě v odvětví finanční zprostředkování (o 592 %).

Od roku 1995 byly prováděny také odhady za celé národní hospodářství. Od roku 2003 byly do zpracování zahrnuty i dříve nepublikované údaje za část resortu Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra (jednalo se o údaje za aparáty ministerstev a útvary bez právní subjektivity, v nichž byli zaměstnáni jednak civilní zaměstnanci, jednak vojáci z povolání a příslušníci Policie ČR). Údaje byly přepočteny v časové řadě od roku 1993, tedy od vzniku samostatné České republiky.

Jak nezkreslit údaje

K další změně v metodice zjišťování a prezentaci výsledků došlo od 1. čtvrtletí 2009. Údaje jsou zpracovávány a publikovány podle nové klasifikace ekonomických činností CZ-NACE (národní verze mezinárodní klasifikace NACE Rev. 2), která nahradila dříve používanou klasifikaci OKEČ (národní verze NACE Rev. 1.1). Byly uplatněny nové metody odhadů non-response a nově zavedeny doodhady za nešetřenou část populace, které vycházejí z administrativních zdrojů dat. Údaje o počtu zaměstnanců a průměrných mzdách jsou uvedeny za celé národní hospodářství.

Jak rostly průměrné mzdy

Průměrné mzdy již nerostou takovým tempem jako v 90. letech.

Od roku 2000 do roku 2014 se průměrná mzda zvýšila o 94,3 %, z 13 219 Kč na 25 686 Kč. Nejvyšších přírůstků bylo dosaženo hned na začátku období, v roce 2001 (8,8 %) a 2002 (8,0 %).

V roce 2013 mzda stagnovala, přírůstek byl nulový, reálně mzda klesla o 1,4 %. Celkově se od roku 2000 do roku 2014 mzda reálně zvýšila o 41,3 %.

Nejvíce vzrostly mzdy v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (o 124 %), nejméně, o 60 %, se zvýšily mzdy v odvětví administrativní a podpůrné činnosti. Nejvyšších absolutních částek průměrné mzdy dosahovala v celém období odvětví informační a komunikační činnosti a peněžnictví a pojišťovnictví (47 364 Kč, resp. 48 157 Kč v roce 2014).

Přednost dostaly údaje na přepočtené počty zaměstnanců (dříve na fyzické osoby), které zohledňují délku pracovních úvazků zaměstnanců. Pokud by ČSÚ prezentoval nadále pouze průměrnou mzdu zaměstnanců na fyzické osoby, pak by růst kratších úvazků sám o sobě znamenal zkreslení skutečného vývoje. Časové řady v této metodice byly přepočteny od roku 2000 za údaje ze zpracování čtvrtletních statistických výkazů, od roku 2005 za údaje ze zpracování ročních statistických výkazů.

Zde je důležité uvést, že údaje o průměrných mzdách se týkají pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Nejsou zahrnuty osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů), soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnanci ekonomických subjektů statisticky nesledovaných.

Statistika&My, 4/2015