Důchodci a domácnosti s nižšími příjmy mohou získat až 150 tisíc na stavební úpravy, díky kterým ušetří na energiích. Možnosti, jak peníze využít, jsou předem dané. Nabízí se tepelná izolace střechy, podlahy půdy a stěny domů anebo výměna oken a dveří. Jaké úpravy mají na spotřebu největší vliv a kolik stojí, analyzovala Asociace výrobců minerálních izolací.

Zateplit nejdříve střechu, anebo vyměnit okna? Jakou tloušťku izolantu použít? Není lepší si pořídit tepelné čerpadlo? Desítky obdobných dotazů zaznamenává Asociace výrobců minerálních izolací v souvislosti s využitím peněz z dotace Nová zelená úsporám Light (NZÚ Light). Jednotlivé stavební úpravy, také často označované jako energetická opatření, mají totiž různou účinnost a liší se i poměrem „cena a výkon“.

„Z pokládaných dotazů navíc jasně vyplývá, že většina seniorů by si přála 150 tisíc korun využít na maximum a ze svého neutratit ani korunu. Vyhotovili jsme proto ideální skladbu stavebních úprav, které se vejdou do rozpočtu dotace a přinášejí největší tepelné úspory. Dobrá zpráva je, že za 150 tisíc korun lze snížit výdaje za energie až o 30 procent, což u staršího nezatepleného domu může snížit měsíční zálohy o 3000 až 6000 korun,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

Izolace stropů a střech vyjde levně a přináší největší úspory

Nejlevnější energie je ta, kterou domácnost nepotřebuje. Proto se doporučuje realizovat stavební úpravy s nejvyšší účinností: „To znamená zateplit střechu či stropy, kudy uniká až 20 % tepla, na to se utratí 60–100 % dotace v závislosti na velikosti střechy. Za zbylých cca 40 % lze zateplit část fasády anebo vyměnit část zastaralých oken. Na komplexní zateplení domu dotace nestačí, ale je možné dále čerpat z jiných dotačních titulů, kde však již bude třeba investovat část peněz ze zdrojů investora,“ vysvětluje Michal Čejka, konzultant v oblasti energetické náročnosti budov z Centra Pasivního domu.

Orientační cena za zateplení metru čtverečního šikmé střechy minerální vatou o tloušťce 30 cm včetně práce vyjde obvykle na 550 až 700 korun, v případě fasády (kontaktního zateplení ETICS) to je 1500 až 2000 korun, izolace stropu minerální foukanou vatou v tloušťce 40 cm se pohybuje od 700 korun za čtvereční metr, vyplývá z dat Asociace výrobců minerální izolace. „Pokud bude realizační firma požadovat více, musí jasně specifikovat proč, například kvůli členitosti fasády, zhoršeným přístupem na půdu nebo doplňkovým pracím, jako je instalace podhledů v podkroví,“ dodává architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

Priority při zateplování by měl určit nezávislý odborník, který posoudí, jaké opatření přinese nejvíce úspor. „Doporučujeme se obrátit na Energetická konzultační a informační střediska, která poskytují poradenství zdarma a zároveň pomohou se získáním dotace,“ radí Michal Čejka z Centra Pasivního domu.

JAK POMŮŽE 150TISÍCOVÁ DOTACE SNÍŽIT NÁKLADY NA ENERGIE: Domácnost seniorů žijící v nezatepleném domě s podlahovou plochou 150 m2 spotřebuje 40 MWh energie ročně. Při současné fixované ceně plynu (3000 Kč za 1 MWh) tak na zálohách měsíčně platí 10 000 Kč, v případě elektřiny dokonce 20 000 Kč měsíčně (6000 Kč za 1 MWh).

Po částečném zateplení domu za použití 150tisícové státní dotace v rámci programu Nová zelená úsporám Light klesne spotřeba domácnosti až o 30 % na 28 MWh. Měsíční zálohy se tak sníží na 7000 Kč, respektive 14 000 Kč.

Kýžené úspory lze dosáhnout pouze za předpokladu, že státní dotace bude utracena za stavební úpravy s největším účinkem, například za zateplení střechy, které tepelné ztráty sníží až o 20–25 %.

Po vyčerpání státní dotace může majitel nemovitosti pokračovat v dalších stavebních úpravách, například kompletním zateplením domu za využití dalších dotačních titulů, například klasické Nové zelené úsporám. Pak může klesnout spotřeba o více než polovinu a zálohy klesnou pod 5000 Kč měsíčně.

Tepelné čerpadlo nebo fotovoltaika se vyplatí až na závěr

Teprve až po zateplení obálky domu, tedy střechy, stěn a oken, se vyplatí investovat do výměny topného systému, tedy výměny kotle nebo pořízení tepelného čerpadla. To platí i pro pořízení solárního ohřevu vody nebo výroby elektřiny pomoci fotovoltaických panelů, protože se jedná o nákladné investice, které nezatepleným domům velké úspory nepřinesou.

„Tepelné čerpadlo účinně funguje za předpokladu, že dům je dobře zateplený. Vyhřívá dům při nízkých teplotách okolo 50/40 °C, takže v nezatepleném domě takové teplo rychle unikne. V důsledku tak topení pořád topí, a v domě je přesto zima. Účet za energie tedy neklesne, a může být dokonce i vyšší. Náklady na pořízení jsou relativně vysoké, takže výsledný efekt může být těžce ztrátový,“ varuje před neuváženými investicemi Marcela Kubů.

Totéž platí pro instalaci fotovoltaických elektráren, ta opět dává smysl jen v okamžiku, kdy je dům dobře zateplený. „Fotovoltaické panely vyrábějí elektřinu nejvíce v létě, kdy není o teplo nouze. V zimě panely naopak vyrábějí elektřiny tak málo, že spotřebu pro výrobu tepla nepokryjí. Domácnost tak ušetří za energie v létě, ale v zimě naprosto minimálně,“ dodává architektka Marcela Kubů.

​Nejefektivnější jsou komplexní energetická opatření spojená s renovací domu, což zahrnuje realizaci zateplení střechy, stěn, výměnu oken, instalaci nového zdroje tepla a instalaci fotovoltaických panelů na střechu. „Taková renovace je sice nákladná, ale při správném provedení ušetříte 70–90 % energie, a to natrvalo. Tímto si stabilizujete cenu energií jednou provždy. Doporučujeme obrátit se na zmiňovaná Energetická konzultační a informační střediska, kde zdarma poradí, jak postupovat a jak čerpat případné dotace,“ dodává Michal Čejka.

Materiál vybírejte podle izolačních vlastností, nehořlavosti a zvukové neprůzvučnosti

Dalším častým dotazem je tloušťka a typ izolantu. Z hlediska výběru materiálu pro zateplení fasády se nabízí minerální izolace nebo polystyren (EPS). Do šikmých střech se pak nejčastěji používá minerální vata, alternativně foukaná celulóza nebo stříkané PUR pěny. Hlavním kritériem výběru by měly být izolační vlastnosti materiálu, které jsou v případě těchto materiálů zhruba srovnatelné.

Dalšími kritérii jsou nehořlavost a zvuková neprůzvučnost. Tady mnohem lépe skóruje minerální vata, která je nehořlavá, protože je vyrobena z kamene nebo skla, a zároveň díky své struktuře a hutnosti dobře pohlcuje hluk.

„Minerální vata je kvalitní izolant, který vydrží po generace: navíc je nehořlavá, výborně tlumí hluk a propouští vodní páry, laicky dýchá, takže je ideální i pro starší domy,“ uzavírá architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.