Od začátku letošního roku platí evropská směrnice, která nařizuje nové podmínky energetické náročnosti budov. Počínaje novým rokem by tak měly být všechny novostavby včetně rodinných domů postavené s téměř nulovou spotřebou energie. Minimalizovat by měly spotřebu energie zejména na vytápění, ohřev vody, ale také energii na osvětlení. S novými podmínkami však vyvstává řada otázek. Prodraží se nově náklady na stavbu domu? Jaké nároky musí domy s téměř nulovou spotřebou energií splňovat a na co si dát při jejich výstavbě pozor, vysvětluje Karel Sedláček z divize ISOVER Skupiny Saint-Gobain, která je lídrem na trhu se stavebními materiály.

Směrnice Rady Evropské unie a Evropského parlamentu byla do našeho právního řádu implementována novelou stávajícího Zákona o hospodaření energií a nabyla účinnosti 1. ledna 2020. „Celý legislativní proces ale ještě stále není dokončen, protože se pracuje na doprovodných vyhláškách a normách pro Českou republiku. Proto nelze stoprocentně říci, co to se stavebním trhem udělá. Již v roce 2019 se domy musely stavět s velmi nízkou spotřebou energie, takže odhaduji, že aktuální nárůst nebude vyšší než cca 50 000 Kč na stavbu rodinného domu. Záleží ale samozřejmě na tom, jak to legislativně finálně dopadne,“ uvádí Karel Sedláček, manažer technické podpory společnosti  ISOVER. A dále podotýká, že už několik let je obecně trendem stavět domy, s nimiž člověk uspoří náklady na energii.

Co zásadního se změní?

Abyste dosáhli téměř nulové spotřeby energie domu, je nezbytné se zaměřit na to, jaké technické vybavení mu dodáte pro zajištění vytápění, ohřev vody, ale také větrání. To ale samo o sobě nestačí, protože tou úplně první oblastí, kterou bude důležité řešit, je zateplení domu. Pokud jej zvolíte správně, nejenom, že budete splňovat nová pravidla, ale můžete ušetřit spoustu nákladů na energii. Výše úspory bude do určité míry záviset také na použitém druhu zdiva a dalších faktorech při výstavbě. „V případě, že někdo při zateplení domu dříve použil na fasádu izolaci o tloušťce například 120 mm, bude dnes nejspíš muset sáhnout po izolaci jiné, která podmínky normy splní,“ předpokládá Karel Sedláček. A zůstává u čísel, protože s jinými použitými materiály může dojít k celkovému prodražení výstavby. „Odhaduji, že náklady na stavbu rodinných domů se s novou směrnicí mohou zvýšit řádově o desítky tisíc korun. Ale nemyslím si, že to bude příliš drastický nárůst. Navíc, každá koruna investovaná do kvalitních konstrukčních a izolačních materiálů se majiteli za pár let vrátí v podobě ušetřených peněz za energii,“ uklidňuje obavy K. Sedláček.

Co se týká již zmíněného vytápění, směrnice přesně neříká, čím si máte doma ohřívat vodu, vytápět nebo svítit. Tedy, zda máte použít kotel, solární panely nebo tepelné čerpadlo. Nová legislativa pouze komplikuje instalaci elektrického vytápění, které bude třeba doplnit o obnovitelný zdroj ze sluneční, vodní, nebo větrné energie, případně dalších zdrojů šetrných k přírodě.

Koho se změny týkají?

Změny ve výstavbě po roce 2020 nastávají ve všech členských státech Evropské unie a platí pro rodinné domy a veškeré další objekty, které slouží k trvalému bydlení. Jak doplňuje Sedláček: „změny by se ale neměly týkat rekreačních objektů, které neslouží pro trvalé bydlení. Co není zkolaudováno pro bydlení, pak k bydlení určeno není, tedy nemusí ani splňovat nové přísnější podmínky.“ Pokud pak někdo získal stavební povolení ještě do konce roku 2019, ale začne si svůj rodinný domek stavět až v letošním roce, podle Sedláčka podmínky ještě splňovat nemusí.

Nové zákony se pak dotknou i majitelů stávajících nemovitostí, kteří při prodeji budou muset prokázat energetickou náročnost budovy. V tomto případě roli kontrolního orgánu zpravidla naplňuje realitní kancelář prodávající danou nemovitost. Právě té by měl prodávající dle zákona průkaz dodat.
U novostaveb bude splnění nových podmínek kontrolovat stavební úřad, který vydává i stavební povolení k započetí stavby.

Jaký dům si vlastně můžeme postavit?

Nové povinnosti směrnice budou nejspíše naplňovat tzv. pasivní a nízkoenergetické domy, dále domy nulové a tzv. aktivní dům. Všechny tyto typy staveb představují šetrný přístup k životnímu prostředí. Jaký je ale mezi nimi rozdíl?

Často se stává, že jsou jednotlivé druhy zaměňovány. Nová evropská směrnice přichází s pojmem domů s téměř nulovou spotřebou energie, které se někdy také nesprávně označují jako nulové domy. Nízkoenergetickou budovou se obecně rozumí dům, který za rok spotřebuje nejvýše 50 kWh/m2.
„U takového domu nestačí zateplit jen fasádu, izolací jsou opatřené také základy, podkroví a okna. Dveře pak musí mít samozřejmě také velmi dobré izolační vlastnosti,“ uvádí odborník ze společnosti ISOVER.

Pasivní domy jsou na tom s úsporami potom ještě lépe. Mají důmyslně vymyšlený systém izolace, ventilace a vytápění. Aby ven neunikalo žádné teplo, ale zároveň byl dům účinně větrán, musí být celý vzduchotěsný. „Pasivní i nízkoenergetický dům můžete postavit prakticky ze stejných materiálů, to znamená, že můžete použít stejné cihly nebo sádrokartonové desky, rozdíl je ale v izolaci, která musí být u pasivního domu silnější. To se týká i parozábrany, což je druh fólie, který omezuje či zabraňuje pronikání vodní páry obsažené ve vzduchu,“ dodává K. Sedláček.

Nulové domy se pak vyznačují dokonce přebytkem tepla a část energie si vyrábějí z fotovoltaických panelů. Na úplném vrcholu jsou domy aktivní, neboť ty mohou přebytky energie odevzdávat do veřejné elektrické sítě.

I se starým domem dokážete uspořit!

Přísnější pravidla sice zvyšují požadavky na novostavby, do budoucna však přináší i výhody v podobě úspor energie. Těch mohou dosáhnout ale i starší domy, řešením může být kompletní zateplení. Jak říká Karel Sedláček: „pokud vlastníte dům třeba 100 let starý, můžete ročně v průměru protopit až kolem 80 000 Kč. S domem, který je přibližně 20 až 30 let starý, obvykle protopíte průměrně 35 000 Kč za rok. S relativně novým domem, který jste si postavili 10 až 15 let zpátky, se pak dostáváte na hodnotu kolem 15 000 Kč ročně.“

V případě, že se rozhodnete pro kompletní zateplení vašeho domu, to znamená včetně základů, fasády, podkroví, výměny oken i dveří, mohou se náklady na energie ročně pohybovat pouze kolem
5 000 až 8 000 Kč. A to už je znatelná úspora! „Kompletní zateplení je sice finančně náročná záležitost, odhadem vás může vyjít na cca 300 000 až 500 000 Kč, ale vyplatí se, protože můžete na energi ročně uspořit až 80 000 Kč.  Návratnost prvotní investice je tedy 8 let,“ doplňuje specialista společnosti  ISOVER.

Stavba nové generace – Multi-Komfortní dům

Dnešní moderní stavby nejsou ale jen o vytápění či úsporách energie. Pokud se ptáte, čím vším ještě můžete ve svém domě přispět ke kvalitnímu bydlení, nezapomínejte také na akustiku, vizuální
a tepelný komfort a čistotu vzduchu. Takzvaný Multi-Komfortní dům, který energeticky vychází z pasivního domu, splňuje veškeré tyto nároky. V takovém domě si skutečně odpočinete, protože oproti běžným domům dokáže snížit hluk až o polovinu. Ať již vás ruší hluk z ulice, vedlejších místností, nebo vám vadí dupání, konstrukce Multi-Komfortního domu dokáže tyto negativní jevy výrazně eliminovat.

Abyste se v domě cítili příjemně, je důležitý i tepelný komfort. Multi-Komfortní dům je proto navrhován s ideálním poměrem prosklených ploch a vhodnou orientací na světové strany, aby byla zaručena příjemná teplota během zimních i letních měsíců. S tím souvisí také množství světla, které do domu proudí. Přirozené denní světlo je k životu nezbytné, ovlivňuje náš spánkový rytmus a naše zdraví celkově. Pro ideální přísun přirozeného denního světla je nutno dosáhnout intenzity osvětlení denním světlem alespoň z 60 %. Nezapomínejme pak také na to, aby se nám doma dobře dýchalo. Nesprávné větrání, příliš vlhké nebo naopak suché prostředí totiž mohou být příčinami různých typů alergií nehledě na roční období.

Obr. Zateplení fasády je nákladné, ale rozhodně se to vyplatí. Foto ISOVER