V poslední době několikráte bylo poukázáno velmi oprávněně na to, že letectví u nás dopracovalo se jistého úspěchu a předskoku před ostatními nástupnickými státy a vydobylo si určitého uznání, a je to zejména jeho mladý vývoj, na který bývá upozorňováno. Nebylo u nás letectví před válkou, jeho vznik datuje se od převratu. Toto vrcholné odvětví průmyslu, které dnešní době připravuje základní otřes, udělí jí patrně i název „století vzduchu“. A možno tvrditi, že letectví znamená dnes nejlepší prostředek k posouzení celkové kulturní zdatnosti a vyspělosti národů.

Myšlenka lidského letu zajisté není nová, ale její uskutečnění muselo čekati na svoji dobu, neboť věky dozrávají stejně jako lidé. Jest dosti známo, že první příčinou jeho rozmachu byla konstrukce výbušného motoru, ale bylo by lehko dokázati, že letectví k své zdatnosti potřebuje všech výkonných složek celého národa. K této naší nemalé přednosti přistupuje spolu s výhodnou polohou zejména vzájemná shoda mezi oběma nejvyššími leteckými instancemi – civilní a vojenskou – což lze považovati za veliké štěstí.

Dnes není možno ani zdaleka posouditi, jakou důležitou složkou hospodářskou bude letectví v budoucnosti. Známe-li nyní mocný vývoj vzdušného dopravnictví a užití letadla k nejrozmanitějším jednotlivým úkolům, jako jsou: obrana státu, letecká kartografie, rychlé orientační snímky krajiny, meteorologická studia, reklama a obchod, rychlá pomoc atd. a oceníme-li správně zejména rychlost letadla, pochopíme, proč všecky státy hojně podporují letectví. Lidstvo od pradávna snaží se zkrátiti čas, potřebný k nějakému výkonu, aby mohlo vyráběti více a tím blahobyt zkvétal. Kolem této otázky točí se průmysl i obchod celého světa. Rozvine-li se u nás průmysl letecký, bude vyžadovati zástupy lidí, kteří by ho dělali a lidí, kteří by ho umožnili dělat. S hlediska národohospodářského jsou tedy investice věnované na letectví nejenom nejlepším obchodem, ale i výkonem, který zajistí našemu národu skvělou obchodní budoucnost.

V této snaze s námi závodní všechny státy dle svých možností a jsou to zejména nejbližší naši soupeři, Německo a Rakousko.

Československo pochopilo hned od počátku správný význam dobytí moře vzdušného. Stalo se spojiskem východu se západem, severu s jihem. To není malý úkol. Máme nyní vzdušné spojení s Francií, Rakouskem, Balkánem a Polskem, a domácí linku Praha – Bratislava. Nesmíme se však nechat obejít a předskočit ve vybudování linky, spojující západ s Ruskem. Jest třeba pracovati systematicky s vytčeným cílem a programem, který by se co možno dodržoval.

Naší podmínkou úspěchu jest především také požadavek přibrati k součinnosti veřejnost. Veřejnost musí býti v stálém zájmu o letectví, neboť ona je to, pro kterou letectví budujeme. Aby pochopila důležitost letectví a jeho eminentní význam pro náš stát, jest třeba rozsáhlé propagace a nových pracovníků, kteří by rozšiřovali okruh působnosti. Letectví nedá se dlouho pěstovati uměle a budoucnost dá nám jistě za pravdu. Každý národ, který chce něco dokázati, musí se svému cíli přizpůsobiti právě tak, jak pro sebe přizpůsobuje zem, kterou obývá. Nestačí tedy vychovávati zdatné a výkonné dělnictvo, pracovati na vybudování účinnějších organizací výrobních, povolování jistých obnosů na zřízení a moderní výpravu letišť a stanic a vybudování zkušební letecké laboratoře. Při nestranné kritice shledá každý, že všechna tato hmotná přizpůsobení máme jen provisorní – neschází-li nám vůbec. Můžeme ovšem právem říci, že za tak krátkou dobu předčili jsme několik národů.

Nejstarší z našich 3 továren letadlových jest „Vojenská továrna na letadla“, která vznikla hned první rok naší samostatnosti na výstavišti v Praze. Z těchto provisorních dílen přesídlila za krátko do provozoven na kbelské letiště, které ji za krátko skoro úplně vyhořely. Nynějším sídlem továrny jsou nové budovy v Letňanech, kam přesídlila loni. Za krátkou dobu své pětileté činnosti postavila celkem 10 různých typů letadel a připadají tedy na každý rok dvě nové konstrukce. Mimo to zabývá se továrna ještě 5 různými typy, většinou několikamotorových letadel, jichž modely bylo možno shlédnouti na poslední výstavě v Praze.

Továrna staví letadla typu „Šmolík“, r. 1920 postavila první vojenské letadlo Š. 1, jež bylo později vyráběno seriově stejně jako jeho alternativa Š. 2. Na výstavě bylo možno shlédnouti denní neb dálkové výzvědné letadlo Š. 6 s motorem Maybach 260 HP, které při loňských závodech o cenu presidenta docílilo průměrné rychlosti 157,5 km za hod. s užitečným zatížením 500 kg. Stíhací letadlo Š. 13, jednosedadlové (motor Hispano-Suiza 300 HP), mělo rychlost 246,2 km za hod. Vojenská továrna může se však pochlubiti konstrukcí letadla, které dle posledních závodů umístilo se jako nejrychlejší letadlo domácí konstrukce. Jest to závodní kovové letadlo Š. 8, opatřené motorem Napier-Lion 450 HP, které na 100km dráze stanovilo rychlost 271,002 km za hod. (pilot A. Ježek).

Vojenská továrna na letadla používá sice vesměs motory cizích značek, ale domácí výroby.

První naší civilní továrnou jest „Aero“, továrna na letadla ve Vysočanech. Vznikla r. 1919 a rozšířila se záhy tak, že při III. letecké výstavě zaměstnávala asi 500 dělníků a byla vybavena nejmodernějším strojním zařízením. Byla to tato továrna, která první získala cenu presidenta, a při druhých závodech r. 1924 měla její letadla pozoruhodné výkony. Firma tato jest také držitelkou mnoha domácích cen. Pilot Josef Novák na letadle A 18 b s českým motorem Walter 300 HP stanovil rychlost 263,427 km. Letadlo A 18 b jest ono dřívější A 18 s redukovanou nosnou plochou na 9,6 m2. Nejnovějším typem továrny jest také dvousedadlové letadlo pozorovací A 12 pro foto-  a radioslužbu, s motorem Maybach Mb 4a, 260 HP, na kterém docílili pěkných výsledků: pilot František Lehký, rychlost na 200 km 202,988 km za hod. s užitečným zatížením 250 kg; s tímže letadlem a stejným zatížením dosáhl na dráze 100 km rychlosti 226,272 km/hod. Pilot B. Kašpar prolétl na něm dráhu 250 km s užit. zatížením 500 kg rychlostí 189,765 km za hod. Kpt. J. Kalla: rychlost na 100 km s užit. zatížením 500 kg byla 202,133 km/hod. Čtyři poslední výkony jsou lepší než dosavadní světové rekordy v těchto kategoriích, a Sportovní komise A. R. Č. zahájila kroky o jejich oficielní uznání. Bombardovací dvoumotorové letadlo A 24 jest naše první letadlo tohoto druhu. Bylo vystaveno na minulé výstavě v Praze, ale dosud neznáme údajů o jeho vzletech. Limousina A 10, které užívala dříve Čs. Aerolinie na lince Praha – Bratislava, jest také výrobek této továrny.

Továrna na letadla Avia, Miloš Bondy a spol., jest naší civilní nejmladší továrnou letadlovou a jak originelností svých konstrukcí, tak velkým počtem typů, které postavila, stala se v cizině nejznámější. Přispěl k tomu zajisté i „Pohár belgického krále“ a turistická cena belgického Aeroklubu, kterou získala na rok 1923. Tímto po prvé proniklo české letadlo do ciziny a při III. letecké výstavě těšil se její stand živé pozornosti cizinců.

V roce 1921 vystavovala továrna své první letadlo B. H. 1, za které se jí dostalo čestného daru p. presidenta. S tímto typem (motor Gnome 50 HP) vykonal téhož roku pilot Munzar let kolem republiky (850 km) s cestujícím, průměrnou rychlostí 113 km.

Do ciziny pronikla Avia svým letadlem B. H. 5 (motor Anzani 70 HP), vedeným pilotem Dr. Lhotou. Letadlo Avia B. H. 9 odpovídá celkem typu předcházejícímu, jest však provedeno jako letadlo školní s dvojím řízením. R. 1923 ulétl na něm Dr. Lhota 1200 km za 9 ¾ hod. bez zastávky, průměrnou hodinovou rychlostí 123 km. Jest opatřeno motorem Walter 60 HP. Letadlo Avia B. H. 10 jest školní jednosedadlové, pro výcvik pilotů v akrobacii; při závodech r. 1924 docílil na něm Lhota 155,2 km, čímž zvítězil v kategorii sportovních letadel o váze prázdného letadla do 300 kg. (Jest také opatřeno motorem Walter 60 HP). Továrna postavila také první české letadélko B. H. 16. V poslední době zabývala se více letadly vojenskými a tak vznikly letadla B. H. 6, B. H. 7a-b, B. H. 8, B. H. 17 a B. H. 19, vesměs s motorem Hispano-Suiza 300 HP. Ostatní letadla jsou vybavena téměř všecka motorem Walter, domácí konstrukce. Továrna vyvinuje skutečně činnost obdivuhodnou, neboť od r. 1920 do r. 1924 postavila celkem 15 různých typů.

Z našich motorových továren za nejstarší zajisté dlužno považovati fu Breitfeld, Daněk a spol., neboť ve stavbě motorů letadlových má několikaletou zkušenost, vyrábějíc je už od r. 1915, kdy stavěla v licenci motory Hiero 210 a 230 HP.

Po převratu přikročila k domácí konstrukci, aby osamostatnila náš průmysl, a tak povstávají známé motory Blesk 100 HP, Perun I. 185 HP a Perun II. 230 HP. Jsou to překomprimované motory 6válcové, chlazené vodou, s ocelovými válci, uspořádanými za sebou v řadě. Spotřeba benzinu jest velmi malá, činí toliko 195 gr na 1 HP za hod. Nejnověji zabývá se tato továrna výrobou motoru o výkonu 450 HP, který má 12 válců, uspořádaných ve dvou řadách pod úhlem 60o.

Všechny tyto motory jsou opatřeny spouštěčem, dovolujícím pilotovi uvésti motor v chod se svého stanoviště.

Fa Walter a spol., Jinonice, pokusila se nedávno také o konstrukci českého motoru letadlového a chopila se úkolu toho s takovým úsilím, že během necelého r. 1923 postavila 3 různé typy, které se všechny osvědčily. Jest to hvězdicovitý motor Walter 60 HP s 5 válci, vzduchem chlazenými, s hojnými konstrukčními novými detaily. Váha motoru jest 100 kg a spotřeba benzinu 230 gr na 1 HP za hod. Byl zamontován v letadle B. H. 9, s nímž docílil Dr. Lhota r. 1924 československého rekordu traťového, časového a rychlostního na dráze 1200 km. Dalšími výrobky fy Walter jsou dva letecké motory, chlazené vodou, o výkonech 185 HP a 240 HP. Mají 6 ocelových válců v řadě za sebou uspořádaných. Všechny tyto motory vykázaly během mnohahodinových zkoušek výsledky, které svědčí o tom, že továrna podjala se svého úkolu se vzácným pochopením. S motorem typu 185 HP byl také utvořen na letadle A 18b čs. rekord rychlostní (230 km) a typa 240 HP byla zamontována v letadle A 18 -16, které utvořilo 14. května r. 1924 čs. rekord výškový. Těchto několik údajů ukazuje, že fa Walter dohonila náskok velmi pokročilé ciziny během dvou let.

Akciová společnost, dříve Škodovy závody, vyrábí už delší dobu licenčně francouzský motor Hispano-Suiza 300 HP. Její výrobky jsou velmi precisní a pokud se týče trvanlivosti, předčí prý dokonce motory původní francouzské výroby.

K těmto 3 našim motorovým továrnám přistoupí v brzké době i známá boleslavská továrna „Laurin a Klement“, která právě počíná s licenční výrobou francouzských motorů Lorrain-Dietrich o výkonu 450 HP a anglických Jupiter se stejnou výkonností. Jest třeba dodati, že licenční výroba udržuje se u nás z toho důvodu, aby vojenské kruhy netrpěly nedostatkem silnějších motorů, nechceme-li je objednávati přímo z ciziny, a aby domácí továrny nabyly času k provedení vlastních konstrukcí.

Ing. C. F. Sekanina, Triumf techniky 1925