Ciaran Forde, vedoucí úseku pro oblast datových center, společnost Eaton
V minulém roce se jedna skutečnost, kterou dobře znají hlavně zaměstnanci technologických firem, stala záchranou i pro zbytek společnosti. Současná pandemie hluboce zasahuje do každodenního života lidí na celém světě v míře, jakou minimálně jedna celá generace nepamatuje. Zároveň je však zcela zřejmé, že kdyby značná část tohoto každodenního života nebyla digitalizovaná, situace bychom patrně zvládali ještě mnohem obtížněji. Data dnes již netvoří pouhé podloží průmyslu – stejně jako voda nebo elektřina se stala neoddělitelnou a nepostradatelnou součástí moderního života.
V dnešní zasíťované době mohou týmy zaměstnanců nadále spolupracovat pomocí cloudových nástrojů, zákazníci z rizikových skupin mohou využívat online nákupu potravin, zásadní lékařské informace mohou nadále být předávány těm, kteří je potřebují, a rodiny a přátelé se i za nejpřísnějších celostátních uzávěr mohou alespoň vidět.
Řada firem, hlavně těch, které poskytují odborné služby, nyní sklízí plody digitalizace a pokračuje v činnosti prakticky stejně, jako kdyby se jejich zaměstnanci mohli i nadále setkávat v práci. Je však nutno dodat, že ne všechny firmy a podniky byly na tuto neočekávanou situaci připraveny. Mnohé musely překotně zavést opatření, na jejichž realizaci se teprve pomalu chystaly, přesunout své služby do online prostředí a přijít na to, jak zaměstnancům zpřístupnit nezbytná data. Prakticky přes noc musely tedy uvést v život to, co měly v plánu až na příští léta. Výsledky průzkumu advokátní kanceláře Baker McKenzie dokládají, že plány digitální transformace urychlilo v důsledku pandemie COVID-19 78 % podniků z oblasti technologií, médií a telekomunikace, 74 % finančních institucí a 65 % firem ze sektoru spotřebního zboží a maloobchodu. Jak v dubnu konstatoval výkonný ředitel společnosti Microsoft Satya Nadella: během dvou měsíců jsme byli svědky digitální transformace, která by za běžných okolností trvala dva roky.
Splývání trendů využívání dat a spotřeby energie
Jakkoli je tempo těchto změn pozoruhodné už samo o sobě, vede dost možná i k tomu, že ještě úplně nedoceňujeme následky, které nám urychlení digitalizace přinese. Ač se to může zdát přehnané, z mého hlediska představuje digitalizace nejspíš jen jeden z několika propojených trendů, jež společně vyvolají skutečnou změnu fungování světa. Tato změna se přitom díky pandemii výrazně přiblížila.
Abychom pochopili, proč tomu tak je, musíme si uvědomit, že digitalizace neznamená jen nahrazení současných systémů technologiemi vycházejícími z datových center, ale že vždy současně obnáší i přenos energie z jednoho systému do druhého. Jako dokonalý příklad poslouží vzestup využívání home office kvůli nutnosti dodržovat fyzický odstup: dá se předpokládat (a v případě videokonferencí s určitostí tvrdit), že v důsledku práce z domu stoupla spotřeba energie cloud computingu a nahradila přímou spotřebu fosilních paliv, kterou by si za běžných okolností vyžádalo dojíždění do zaměstnání. Podobně se v případě online nákupů potravin využívají efektivnější metody doručování zboží, než když si dopravu nákupu domů obstarává každý sám, maloobchodní prodej na zakázku snižuje plýtvání energií na nadvýrobu i na skladování a díky online bankovnictví se snižuje spotřeba energií v pobočkách bank a následně i samotná nutnost jejich provozování.
Digitalizace systémů tedy zároveň značí jejich elektrifikaci. Podle analýzy společnosti BloombergNEF můžeme očekávat, že ve spojení s elektrifikací dopravy, průmyslu a stavebnictví se celková spotřeba elektřiny v severní Evropě do roku 2050 zvedne až o 65 %. To se vzhledem ke světovým klimatickým cílům může na první pohled jevit jako nepříznivá prognóza. Jenže obrat poptávky k elektrifikovaným systémům zároveň posílí potřebu využívání obnovitelných zdrojů energie, jejichž cena za jeden watt bývá již dnes nižší než u fosilních paliv. Digitalizace je už ze své podstaty – díky mimořádné výkonnosti moderních počítačových technologií – nejenom energeticky úsporná, ale zároveň může vést ke snižování uhlíkové stopy, protože emise s ní spojené přímo souvisejí s emisemi celé elektrické přenosové soustavy.
Od digitalizace přes elektrifikaci až po obnovitelnou energii: cyklus se uzavírá tím, že obnovitelná energie potřebuje digitalizované systémy, aby mohla být efektivně vyráběna, přenášena, uchovávána a využívána. Ačkoli dnes větrné a solární elektrárny vyrábějí elektřinu velice výkonným i šetrným způsobem, jsou bohužel z podstaty nepředvídatelnější a nestabilnější než jejich protějšky využívající fosilní paliva. Abychom dokázali bleskově reagovat na výpadky produkce, budeme potřebovat digitální systémy, jež na sebe zároveň budou vázat energii, která se bude spolupodílet na řízení výkonu celé sítě. Zásobárny energie typu zálohovacích systémů datových center nebo baterií do elektromobilů se na vyrovnávání frekvence a výkonu elektrické přenosové soustavy podílejí již nyní.
S urychlováním digitalizace, elektrifikace a přechodu na obnovitelné zdroje se tyto souvztažnosti ještě prohloubí a zintenzivní. Souhra zmiňovaných trendů totiž představuje cyklus, který sám sebe blahodárně urychluje.
Okamžitá digitalizace a udržitelnost
Dovolím si předpovědět, že s pokračováním tohoto cyklu se rozdíly mezi jednotlivými trendy začnou vytrácet. V prvopočátcích oboru, kdy digitalizace systému obnášela vybudování místní serverovny, se o digitalizaci do velké míry rozhodovalo bez ohledu na spotřebu energie. S postupem času však začaly být klíčové aplikace provozované datovými centry, a proto se na rozhodování začala podílet i kvalita, dostupnost a spolehlivost energie, která zajistí jejich nepřerušovaný chod. V dnešní době se data a energie vyznačují vzájemnou závislostí: vlády po celém světě vydávají nařízení ohledně energie, zároveň však myslí na spouštění datových center. A provozovatelé datových center na oplátku plánují jejich výstavbu tak, aby vyhovovala kapacitě celého systému.
Když tento posun promítneme do budoucna, patrně nám neunikne, že se digitalizace a udržitelnost stanou v mnoha ohledech totožnými pojmy. Podíl datových center a provozování sítí na celkové spotřebě energie rychle roste, což zároveň podnítí a podpoří urychlení přechodu na její obnovitelné zdroje. Cloud computing a snižování uhlíkové stopy zdaleka nejsou protichůdné pojmy. Jeden totiž vede k druhému a naopak.
Na začátku roku 2020 existovala většina digitální transformace, která loni proběhla, pouze ve formě střednědobých až dlouhodobých výhledů, firemních cílů, jež nicméně nadále závisely na možnostech a podmínkách. Pandemie realizaci všech těchto plánů uspíšila a přeměnila ji v akutní nutnost, jakou před jejím vypuknutím nemohl nikdo předvídat. Dnes se z podobně dlouhodobého hlediska počítá s elektrifikací a přechodem na obnovitelné zdroje energie – i zde máme stanovené podmínky a mezníky, jimiž se jejich postupná realizace řídí. Během následujících let budeme mít možnost pozorovat, jak zrychlená digitalizace dominovým efektem prostupuje všemi našimi základními systémy a velí nám zaujmout výrazně odlišný, mnohem ekologičtější přístup ke světu.
