Počátkem roku 2008 se investiční aktivita v české ekonomice výrazně utlumila. Od druhé poloviny roku 2013 však došlo k obratu. Investice se každé čtvrtletí zvyšují. Letos kvůli čerpání z evropských fondů rostou i ve vládním sektoru.

Počátkem roku 2008 se investiční aktivita v české ekonomice výrazně utlumila. Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) zaznamenala šest mezičtvrtletních poklesů v řadě za sebou. Nepříznivý vývoj investiční aktivity byl nepochybně jedním z důsledků hospodářské krize vyvolaný i pesimismem investorů.

Růst HDP byl nižší

Trvalejší pokles tvorby hrubého fixního kapitálu nepříznivě ovlivnil konkurenceschopnost podnikatelských subjektů, jejich budoucí produktivitu a efektivnost. Okamžitým makroekonomickým důsledkem poklesu byl pak její nižší příspěvek k růstu hrubého domácího produktu (HDP), na jehož dynamice se vedle spotřeby domácností, vlády a čistých vývozů podílí.

Ještě v roce 2007, tedy v době vysokého ekonomického růstu, se na růstu HDP (+5,5 %) podílela tvorba hrubého fixního kapitálu třemi procentními body, tedy více než 50 %.

V letech 2010 a 2011, kdy docházelo k pokrizovému zotavení ekonomiky (růst HDP o 2,3 %, resp. 2,0 %), však byly příspěvky tvorby hrubého fixního kapitálu na růstu HDP dokonce záporné (–0,2 p. b., resp. –0,1 p. b.). Setrvačnost negativních příspěvků THFK se projevovala až do konce roku 2013.

Od druhé poloviny roku 2013 již dochází k pravidelnému mezičtvrtletnímu růstu investic. Ve 2. čtvrtletí roku 2015 vzrostly dokonce o 4,8 %, což byl nejvyšší mezičtvrtletní růst od 2. čtvrtletí roku 2007. I téměř třetinový příspěvek na růstu HDP potvrzuje, že tvorba hrubého fixního kapitálu patří opět k hlavním zdrojům růstu české ekonomiky.

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK)

Tvorba hrubého fixního kapitálu se sleduje jako samostatná položka soustavy národních účtů. Výše investic a jejich podíl na hrubém domácím produktu představuje důležitý faktor ekonomického růstu. Přínos investic spočívá jak ve vynaložených výdajích (nákupy aktiv) přímo přispívajících k růstu ekonomiky, tak i v jejich potenciálu budoucí produkce (inovace a nárůst výrobních kapacit).

Zachycuje pořízení fixních aktiv, tj. vyrobená aktiva, která se používají ve výrobě po dobu delší než jeden rok a která jsou snížena o jejich úbytky během daného období.

Hrubý fixní kapitál zahrnuje zejména obydlí, ostatní budovy a stavby, stroje a zařízení včetně dopravních prostředků, zbraně, pěstované biologické zdroje, výzkum i vývoj a software.

Míra investic je důležitým ukazatelem růstu

Vedle dynamiky tvorby hrubého fixního kapitálu věnujme pozornost i vývoji relace mezi THFK a HDP. Tuto relaci zachycuje míra investic, která patří k důležitým ukazatelům růstu konkurenceschopnosti ekonomiky. Je ovlivněna několika faktory, ke kterým patří příliv přímých zahraničních investic, průběh ekonomického cyklu, struktura ekonomiky nebo efektivnost využití investic.

Vyšší intenzitu investování tak nemůžeme považovat za záruku rychlého růstu ekonomiky. Od roku 2007 intenzita investování neustále klesá (v běžných cenách z 29,6 % v roce 2007 na 25,0 % v roce 2014).

Přes pokles míry investic v České republice v posledních letech zůstává její průměrná úroveň v rámci Evropské unie relativně vysoká. Mezi příčiny vyšší míry investic patří stále poměrně vysoká závislost české ekonomiky na průmyslové výrobě a s ní spjaté vyšší nároky na investice do strojního vybavení a továren.

Značná část investic směřuje do infrastruktury, kde je jejich vliv na ekonomický růst dlouhodobou záležitostí, a také na obměnu stávajícího fixního majetku na úkor rozšiřovaní produktivních kapacit.

Do budov a staveb se investuje méně než do strojního vybavení

Vývoj věcné struktury tvorby hrubého fixního kapitálu je od roku 2009 charakterizován neustálým poklesem podílu investic do budov a staveb jak v běžných (z 32,9 na 28,5 % v roce 2014), tak i ve stálých cenách (z 33,0 na 28,6 % v roce 2014). Naproti tomu v posledních šesti letech roste význam investic do strojního vybavení (z 30,6 na 34,6 % v běžných a z 30,7 na 34,3 % ve stálých cenách).

Podíl investic do nehmotného majetku (výdaje na vědu a výzkum a do počítačového programového vybavení) je od roku 2009 stabilní – v průměru kolem 13 % v běžných cenách.

Odvětvová struktura investic odráží strukturální změny v ekonomice. Přibližně od roku 2000 lze pozorovat stabilizaci podílů většiny odvětví na tvorbě hrubého fixního kapitálu. Objemově nejvýznamnější odvětví – zpracovatelský průmysl – se po propadu v letech 2009 a 2010 opět vrací ke svému čtvrtinovému podílu na celkové THFK.

Od roku 2011 pozorujeme také pozvolný nárůst investic v odvětví veřejné správy (z 6,9 na 8,6 % v roce 2014). Naopak k relativnímu poklesu investic došlo v dopravě (z 12,0 % v roce 2012 na 7,8 % v roce 2014).

Zde se také dobře ukazuje význam odvětví činností v oblasti nemovitostí a odvětví zemědělství jako silných investorů s podílem 18,7 %, resp. 3,5 % v roce 2014. Přitom podíl hrubé přidané hodnoty těchto odvětví na celku činil pouze 8,3 %, resp. 2,7 %.

Dominantní úlohu ve výdajích na tvorbu hrubého fixního kapitálu zastávají jednotky, které patří do sektoru nefinančních podniků. Jejich podíl dosahuje v průměru od roku 1995 téměř dvou třetin celkových výdajů na THFK.

Od počátku roku 2015 roste podíl vládních institucí kvůli tomu, že je nutné využít vysoký objem finančních prostředků z fondů Evropské unie do konce letošního roku.

Statistika&My, 11-12/2015