Evropská komise v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu balíček opatření, která mají řešit cenovou i bezpečnostní krizi. Konkrétní plány byly zveřejněny na dnešní tiskové konferenci Evropské komise. Cílem REPower EU je dosáhnout nezávislosti na ruských fosilních palivech v dostatečném předstihu před rokem 2030, počínaje plynem.
Hlavní pilíře balíčku jsou úspory, diverzifikace zdrojů energie a obrovský rozvoj obnovitelných zdrojů. Evropská komise v energetice na úrovni EU navrhuje:
► – 13 % spotřeby elektřiny do roku 2030 (oproti původnímu cíli 9 %)
► 45 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 (oproti původnímu cíli 40 %)
► více než zdvojnásobení instalovaného výkonu solárních elektráren do roku 2028
► solární panely na všech vhodných veřejných a komerčních budovách do roku 2025, na nových obytných budovách do roku 2029
► zakotvení projektů obnovitelných zdrojů jako veřejného zájmu a zkrácení délky povolovacích procesů
► vyšší míru využití tepelných čerpadel, geotermální energie a solárních kolektorů
► „drastické zrychlení” výstavby větrných elektráren
► povinnost států do jednoho roku vymezit oblasti určené pro výstavbu obnovitelných zdrojů
► zrychlení využívání vodíku v energetice
► zajištění dostatečných dodávek surovin pro výrobu a rozvoj obnovitelných zdrojů v EU
Zdroj: REPower EU
Čeká nás solární boom
Strategie Evropské komise naznačuje, že solární panely budou brzy na každé použitelné střeše. Instalaci panelů lze zároveň využít jako příležitost k renovaci a dalším úsporám v budovách. Pokud by se instalovaný výkon solárních panelů měl v Česku do roku 2028 zdvojnásobit, jak plánuje Evropská komise, znamenalo by to nainstalovat jen u nás více než 2 000 MW. V roce 2021 přitom v Česku přibylo jen 62 MW solárních výroben. K potřebnému nárůstu bude třeba zjednodušit povolování, navýšit dotace a zajistit materiály i pracovní sílu. I s těmito výzvami strategie Evropské komise počítá.
Povolovací procesy v Česku budou muset zrychlit
Získat povolení pro větší projekty obnovitelných zdrojů dnes v Česku trvá i několik let. U menších projektů se zase domácnosti a obce ztrácí v množství požadovaných podkladů – od požární bezpečnosti přes památkovou ochranu až po statiku. Obdobně obtížné je také zorientovat se v dostupných dotačních titulech. Legislativa, nebo spíš její absence, brání také vzniku projektů komunitní energetiky, které by umožnily lidem, obcím a firmám investovat společně a sdílet mezi sebou elektřinu i úspory.
„Česká vláda už nemá na co dál čekat. Je třeba jasně nastavit kurz české energetiky směrem k obnovitelným zdrojům. Doporučení Evropské komise pro zrychlení povolovacích procesů snad konečně po letech stagnace přinesou velmi potřebnou změnu,” komentuje návrh Laura Otýpková, právnička Frank Bold.
Neudržitelnému podnikání ujíždí vlak
Plán Komise potvrzuje, že se zrychluje tempo zelené transformace ekonomiky a energetiky. Například Německo už dříve v reakci na válku na Ukrajině oznámilo cíl na dosažení 100 % dodávek energie z OZE o pět let dříve: z cíle roku 2040 se stal cíl pro rok 2035.
EU k takovému zrychlení nedávno vyzvalo v otevřeném dopise více než 100 leaderů evropského byznysu, a to včetně českých firem sdružených v iniciativě Změna k lepšímu. Firmy vidí v proměně ekonomiky příležitost a zároveň nezbytnost k odpoutání se od závislosti na Rusku.
„Jde o pragmatický krok pro byznys. Naplno vidíme, že ceny energií z fosilních zdrojů nejvíce dopadají na firmy, které neinvestují do energetických úspor a do obnovitelných zdrojů. Dalším rizikům mohou firmy předcházet a také se připravit na nevyhnutelné změny politiky tím, že se začnou aktivně řešit vlastní transformaci. Vykazování ESG dat o jejich udržitelnosti jim také pomůže k lepšímu přístupu k financování i konkurenceschopnosti,” komentuje Filip Gregor z expertní skupiny Frank Bold, který se podílí na vývoji standardů pro reporting o udržitelnosti v rámci poradního tělesa Evropské komise EFRAG.
