S příchodem nové spolkové vládní trojkoalice SPD-Zelení-FDP se zvýraznila politická podpora energiím z takzvaných obnovitelných zdrojů energie OZE. Za jeden z významných nástrojů zvýšení akceptance obyvatelstva a obcí pro další budování těchto zařízení je v Německu považováno rozšíření palety možností modelů finanční spoluúčastí obcí a občanů. 

Zvláštností Energiewende je velmi vysoký počet decentralizovaných zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, které byly vybudovány v relativně krátké době. Tím vznikají i konflikty, takže vyvstává naléhavá problematika akceptance těchto projektů a jejich podpory. A právě na ně se zaměřuje probíhající projekt ReWA (zkratka znamená: Regionální tvorba přidané hodnoty. Akceptace). Větší účast občanů na Energiewende je v Německu stále více vnímána jako možnost řešení konfliktů v souvislosti s dalším rozšiřováním OZE. Může se týkat jak účasti na územním plánování a následných schvalovacích řízeních, tak i participace na zařízeních a finanční kompenzace.

Jako příklad konfliktu při budování OZE lze uvést tzv. „pravidlo 10H“ zavedené v roce 2014 pro větrné elektrárny v Bavorsku zahrnutím do Zemského stavebního zákona. Podle něj lze v Bavorsku stavět větrnou elektrárnu ve vzdálenosti nejméně desetinásobku výšky větrné elektrárny k nejbližšímu obydlí. Při běžné výšce větrných elektráren kolem 200 metrů to znamená minimální odstup dva kilometry. Proti tomuto bavorskému nařízení aktivně vystupuje zejména spolkový ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck, naopak na jeho obranu se staví část bavorských obyvatel.

Projekt ReWA se pomocí osvědčeného vědeckého přístupu v interdisciplinárním konsorciu snaží kvantifikovat regionální ekonomické efekty možností finanční participace na projektech OZE ve vybraných energetických obcích. Projekt probíhá ve spolupráci s několika dalšími institucemi – jakou jsou instituty IZES GmbH, IÖW GmbH a také s podporou Spolkového ministerstva hospodářství a ochrany klimatu.

Různé typy účasti zahrnují různé úrovně participačních práv. „Participací“ se zde rozumí spolurozhodovací pravomoci, tedy hlasovací práva, která jsou spojena se spoluvlastnictvím konkrétních projektů OZE a zahrnují jejich podnikatelský charakter a řízení. Kromě toho se berou v úvahu také práva ovlivňovat využívání finančních zdrojů, například když jsou občané, zástupci obcí nebo jiní regionální aktéři zapojeni do rozhodovacích orgánů fondů nebo nadačních modelů.

Skutečnost, že obce umožňují obyvatelům, aby se formálně či neformálně vyjádřili k plánovacím a schvalovacím procesům, organizovali informační akce a hlasovali o koncepcích energetiky a ochrany klimatu zde není zohledněna, protože s nimi nejsou spojeny žádné přímé finanční toky.

V jedné ze zpráv k projektu ReWA je uvedeno šest konkrétních modelů finanční účasti obyvatel na projektech obnovitelných energií v různých částech Německa.

Základní typy finanční účasti

a) Nepřímá finanční účast

Finanční účast občanů na místních projektech OZE může být nepřímá například prostřednictvím fondů, nadací, sponzoringu nebo platbami provozovatelů zařízení (OZE) obcím. Účastníci tak netěží z rozdělovaných dividend, ale z přidané hodnoty generované těmito elektrárnami u fondových nebo nadačních modelů nebo ze zvýhodněných občanských tarifů za elektřinu. Spolurozhodovací možnosti při tomto modelu neexistují nebo jsou nízké, pokud jsou omezeny na rozhodovací pravomoci o použití finančních příspěvků. Například v durýňském Schlöbenu, získají členové družstevně organizované „Bioenergetické vesnice“, navíc ještě bezplatné připojení k místní tepelné a optické telekomunikační síti.

b) Účast prostřednictvím cizího kapitálu

Účast na projektech OZE poskytnutím úvěrového kapitálu nabízí možnost podílet se přímo na výnosech z příslušných zařízení bez nutnosti nést přímá podnikatelská rizika. Příkladem jsou smlouvy o půjčce nebo mezaninový (překlenovací) kapitál. Možnosti spolurozhodování jsou i zde nízké. V bádensko-württemberské obci Tuningen nabízí provozovatel EnBW Solar GmbH obyvatelům „podřízený úvěr“ na solární park – tedy úvěr s kvalifikovanou podřízeností jako finanční investici. To znamená, že jistinu úvěru včetně nároků na úrok nelze vymáhat, pokud by to vedlo k úpadku půjčovatele (dlužníka). V Tuningenu má tato forma investice dobu platnosti pět let a je úročena ročním úrokem 2,5 procenta.

Dále v mnohých německých regionech vydávají regionální banky tzv. občanské spořitelní certifikáty. Jedná se spíše o nepřímou investici, protože banka je prostředníkem. Dříve byla tato forma považována za ideální účast obyvatel regionu na investičním projektu prostřednictvím termínovaného spořicího vkladu s pevnou úrokovou sazbou. Investoři tak přispívají k úspěšnému rozvoji regionu a přesto jsou finančně nezávislí na skutečné úspěšnosti projektu. Takové formy účasti jsou často nabízeny pro zařízení OZE, která byla již dříve uvedena do provozu. Poskytují možnost zapojit širokou veřejnost, neboť nominální hodnota může být jakákoliv, a takové spořicí vklady se snadno využívají u regionálních finančních partnerů. V saské obci Lommatzsch se mohou občané finančně podílet na místním větrném parku prostřednictvím nabídky provozovatele VSB a Deutsche Kreditbank (DKB): Model „občanského spoření DKB“ jim nabízí investici s pevným úrokem a dobou platnosti na tři roky.

Vliv občanské finanční spoluúčasti na souhlas s výstavbou OZE v blízkém okolí: za jakých finančních okolností byste podporoval(a) stavbu nových zařízení OZE ve vašem sousedství?  9 % pokud bych se mohl finančně podílet určitě ano, 16 % pokud bych se mohl finančně podílet spíše ano, 48 % finanční spoluúčast na mne nemá žádný vliv, 27 % nevím, žádné údaje.

V poslední době ale masivně rostoucí inflace vážně nahlodala efektivnost tohoto modelu. Naopak stále rostoucí ceny elektřiny provozovatelům OZE umožňují  efektivní provozování dokonce i  starších větrných elektráren, které po 20 letech ztratily nárok na zákonem EEG garantované výkupní ceny elektřiny z OZE.

c) Majetková účast bez hlasovacích práv (čisté požitkové právo)

Společnosti s projekty OZE mohou také nabízet majetkovou účast za účelem získání vlastního kapitálu aniž by současně udělovaly spolurozhodovací práva. Taková čistá požitková práva jsou spojena s pevným úrokem nebo nárokem na zisk. Posledně uvedená orientace v kombinaci s ručitelským právem nebo dohodami o podřízenosti vede k jasnější alokaci do vlastního kapitálu. Obecně však platí, že strukturu práv a povinností může emitent volně navrhnout. Bez spolurozhodovacích práv jsou čistě požitková práva atraktivnější než pevně úročená úvěrová investice (cizí kapitál) spíše pokud je riziko projektu nízké a zároveň jsou pravděpodobné vyhlídky na vyšší výnosy. Rozhodně ale mohou podpořit širokou finanční spoluúčast obyvatelstva regionu.

d) Majetková účast s hlasovacími právy

Majetková účast s hlasovacími právy je dalším způsobem, jak získat spolurozhodovací práva k projektům. Zde se rozlišují dvě různé formy: Na jedné straně finanční účast s podílem na hlasovacích právech, která se měří výší základního podílu (např. u GmbH & Co. KG). Na druhé straně mohou být hlasovací práva rozdělena rovnoměrně mezi určitý počet vlastníků bez ohledu na výši vloženého kapitálu. Například v hesenském Hünfeldenu se aplikuje tento model na „Občanský větrný park Hünfeldener Wald“. Jeho provozní společnost byla založena ve formě občanské energetické společnosti – GmbH & Co. KG. Místní občané se mohou zapojit do komanditní společnosti od velikosti vkladu jednoho tisíce eur výše a na oplátku získat hlasovací právo na valné hromadě – vždy jedno na každého investora.

Solární park bavorské obce Uttenreuth je také založen na družstevním modelu: v solárním parku je v současné době zapojeno více než 400 občanů prostřednictvím tří různých občanských energetických družstev, čímž každý z nich získává jedno hlasovací právo a také profituje z výnosů, takže přidaná hodnota zůstává z větší části v regionu.

Šlesvicko-holštýnská obec Reußenköge s celkem 84 větrnými turbínami je domovem jedné z největších světových veřejně vlastněných větrných farem. Developer projektu Dirkshof nabízí všem místním obyvatelům možnost podílu s vlastním kapitálem. Provozní společnost Bürgerwindpark (BWP) je organizována jako GmbH & Co. KG a zaručuje všem zúčastněným odpovídající hlasovací práva. Velký význam je přikládán tomu, že se mohou zúčastnit zájemci bez ohledu na své sociální pozadí. A to s úspěchem: aktuálně se finančně podílí na větrné farmě téměř všech přibližně 300 občanů Reußenköge.

Souhlas s OZE v okolí vlastního bydliště. Výrobu elektřiny v sousedství (do vzdálenosti 5 km) považuji za spíše dobrou nebo velmi dobrou: řádky odshora – zařízení OZE všeobecně – solární park – solární střecha – větrná elektrárna (farma) – bioplynová stanice – geotermické zařízení – sloupy vysokého napětí. Vyšší procenta vpravo označená hvězdičkami jsou názory obyvatel, kteří již mají konkrétní zkušenost s OZE ve svém sousedství, u geotermických zařízení s ohledem na malý vzorek dotazovaných s vlastní zkušeností se jedná pouze o přibližnou tendenci. Obecně ale podporuje podle průzkumu AEE celkem 83 procent německého obyvatelstva další výstavbu zařízení OZE.

Změna zákona EEG není dostačující

Podle novely německého zákona o podpoře obnovitelných energií (EEG) a zvláště jeho §6 mohou nyní provozovatelé větrných a fotovoltaických elektráren nabídnout nově obci, do jejíhož území svým projektem zasahují, částku 0,2 centů za 1 kWh elektřiny dodané do sítě. Německý svaz měst a obcí ve svém otevřeném dopise toto řešení považuje za polovičaté a nedostatečné. Zároveň se podle svazu jedná o porušení koaliční smlouvy SPD/Grüne/FDP, ve které je jasně uvedeno, že se má jednat o povinnost provozovatelů a nikoliv pouze o dobrovolnou možnost. Svaz je přesvědčen o tom, že pouze povinnost provozovatelů je správnou cestou k odstranění nerovnováhy ve vztahu provozovatelů s obcemi a hlavně ke skutečnému rozvoji OZE v Německu.

Finanční spoluúčast může pomoci, ale není řešením

Jak je zřejmé zejména z grafu 1, nemá pro zhruba polovinu dotazovaných možnost finační spoluúčasti fyzických osob – obyvatelů příslušných obcí – žádný vliv na jejich postoj k novým projektům OZE a další čtvrtina nemá na problematiku žádný názor. Pouze pro 9 % obyvatel může být jejich finanční spoluúčast rozhodujícím kritériem a pro dalších 16 % by spíše byla kritériem pro podporu projektu OZE v nejbližším okolí. Zároveň ale další průzkum ukázal celkově poměrně nízký stupeň informovanosti německých obyvatel o výše uvedených finančních nástrojích.

Stále malý podíl OZE na německé spotřebě energií

Při hodnocení významu této strategie je také třeba přihlížet ke skutečnosti, že větrná a sluneční energie zatím hrají v německém energetickém mixu (teplo, elektřina, doprava) silně podřízenou roli – jedná se pouze o zhruba 5 procent všech energií, které Německo spotřebovává. Politikové a média v posledních letech silně zdůrazňují strmě rostoucí podíl OZE na výrobě elektřiny, který dosáhl zhruba 47 procent. To je sice obdivuhodné, ale energetická transformace „Energiewende“ zdaleka neznamená pouze transformaci výroby elektřiny, tedy „Stromwende“. Zvláště když transformace v teple „Wärmewende“, které tvoří zhruba polovinu energetické spotřeby Německa, teprve začíná (zhruba 15 % tvoří OZE)  a v dopravě je zatím nepodstatná (podíl OZE okolo 7 %).

Lví podíl primární energie je stále dovážen (ropa, plyn, uhlí, uran) a přes všechny své  ambice nebude Německo podle bývalého ředitele E.ON Johannese Teyssena NIKDY krýt celou svou spotřebu energií z vlastních obnovitelných zdrojů! A obří dovoz energií tak musí pokračovat, i když to bude třeba nově ve formě zeleného vodíku nebo čpavku.

Zdeněk Fajkus

Pramen: AEE-Agentur für erneuerbare Energien

Zdroj: CzechIndustry 2/2022