Evropská energetická krize silně zasáhla i teplárenství, protože zemní plyn, jehož dodávky z Ruska jsou téměř zastaveny, představuje až 32 % konečné spotřeby energie domácností v EU. Energetické společnosti a inovativní firmy proto usilovně hledají způsoby, jak zemní plyn při výrobě tepla nahradit.

Podle prognózy renomované poradenské společnosti Wood Mackenzie čeká v sektoru bydlení bouřlivý rozvoj zejména využití tepelných čerpadel, kterých by do roku 2030 mělo být v Evropě instalováno až 45 milionů. Stanou se tak jedním z nejvýznamnějších nových segmentů poptávky po elektřině, která raketově vzroste ze 77 TWh v roce 2022 na 611 TWh do roku 2050. Tržní hodnota rezidenčních tepelných čerpadel se více než zdvojnásobí a do roku 2030 přesáhne 30 miliard EUR. Vývoj však podle analytiků bude záviset především na adekvátní finanční podpoře, strukturálních pobídkách a regulacích energetického sektoru.

Na špici využívání tepelných čerpadel je v současné době Norsko, které po zkušenostech s ropnou krizí v 70. letech minulého století nejen začalo dotovat jejich zavádění, ale zároveň uvalilo vysoké daně na fosilní paliva a od roku 2020 úplně zakázalo kotle na topné oleje.

Britská vláda oznámila plán na instalaci 600 tisíc tepelných čerpadel ročně do roku 2028, na který vyčlenila 36 milionů EUR a společnost Octopus Energy Group oznámila strategickou investici do rovněž britského výrobce tepelných čerpadel Renewable Energy Devices s cílem rozšířit výrobní kapacitu na více než 1000 tepelných čerpadel měsíčně. Chtějí vyrábět tichá, vysoce účinná a stylová tepelná čerpadla pro zákazníky ve Spojeném království a posléze v celé Evropě. Produkty budou k dispozici v řadě různých velikostí se zaměřením na menší varianty vhodné pro nejběžnější domácnosti. Octopus Energy již investovala 12 milionů EUR do výzkumného a vývojového centra pro dekarbonizaci tepla se sídlem v britském Slough. Součástí systému bude technologie smart grid, která umožní maximálně využít volnou kapacitu distribučních sítí a snížit zatížení ve špičkách. V továrně navíc vznikne do roku 2024 až 100 nových pracovních míst v oblasti zeleného inženýrství.

Finská energetická společnost Helen, stavební firma YIT ze stejné země a španělská stavební společnost Acciona zahájily projekt rekuperace tepla mořské vody ve výši 400 milionů EUR. Vývojová fáze bude trvat dva roky, realizace pak přibližně dalších pět let. Systém bude v tepelných čerpadlech využívat mořskou vodu o teplotě nižší než 2 stupně Celsia. V zimě bude vyrábět teplo pro dálkového vytápění a v létě bude rekuperační jednotka, umístěná v oblasti elektrárny Salmisaari nedaleko Helsinek, využita naopak k zásobování sítě dálkového chlazení. Teplo z mořské vody je zcela obnovitelné a jako zdroj nevyčerpatelné. Helen plánuje, že jednotka tepelných čerpadel na mořskou vodu bude součástí distribuovaného energetického systému, kde se energie bude vyrábět z několika různých zdrojů.

Na akumulaci tepla spoléhá i Berlín. Švédská energetická společnost Vattenfall oznámila, že ve svém závodě Reuter West CHP v Berlíně postaví největší německý tepelný akumulátor, který přispěje k energetické bezpečnosti celé země. Kontejner s výškou 45 metrů, průměrem 43 metrů a kapacitou 56 milionů litrů bude akumulovat vodu pro dálkové vytápění o teplotě 98 stupňů Celsia. S uvedením akumulátoru do provozu se počítá začátkem roku 2023, naplnění zásobníku vodou bude trvat dva měsíce. Akumulátor bude umístěn v areálu elektrárny přímo u teplárny, která přeměňuje přebytečnou větrnou nebo solární energii na teplo. S tepelným výkonem 200 MW zařízení dokáže dodávat teplo po dobu 13 hodin i za velmi chladného počasí. K akumulátoru lze podle potřeby připojit i další místní zdroje odpadního tepla, jako jsou odpadní vody a tepelné odpady. Vattenfall Wärme Berlin AG vytápí přibližně jednu třetinu budov v Berlíně.

Velmi ambiciózní model podpory má také Itálie, která majitelům domů umožňuje čerpat dotaci na tepelnou izolaci objektu a instalaci tepelného čerpadla až ve výši 110 % nákladů.