Emisemi znečišťujících látek jsou více ohroženy kraje, ve kterých jsou největší stacionární zdroje znečištění nebo kde je větší intenzita dopravy.
Pokud jde o stacionární zdroje, souvisí velikost emisí především s těžkým a chemickým průmyslem. Příkladem může být Ústecký kraj, kde i přesto, že se hodnoty měrných emisí oxidu dusíku od roku 2000 snížily téměř o polovinu, stále patří v mezikrajském srovnání k nejvyšším. V přepočtu na 1 km2 byly v roce 2014 emise oxidu dusíku v tomto kraji proti průměru ČR téměř pětinásobné. Z nejvíce postižených okresů lze uvést okresy Ostrava-město, Karviná, Mělník, Most, Chomutov a Pardubice. Naopak nejlepší situace byla zaznamenána v okresech Jeseník, Prachatice a Tachov.
Mezi roky 2000 až 2014 došlo k výraznému snížení emisí oxidu siřičitého ze stacionárních zdrojů. Přesto hodnoty v Ústeckém kraji patřily po celé období k nejvyšším.
Vysoké hodnoty vykazují rovněž kraje Moravskoslezský, Karlovarský a Pardubický. Mezi okresy, které byly v roce 2014 nejvíce zasaženy emisemi, patřily: Ostrava-město, Most, Plzeň-město, Mělník, Chomutov a Pardubice.
K nejméně postiženým krajům emisemi oxidu siřičitého patří dlouhodobě Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina. Do roku 2006 (včetně) patřil do této skupiny i kraj Jihočeský, ale jeho pozici v dalším období vystřídal Liberecký kraj.
Emise oxidu uhelnatého ze stacionárních zdrojů patřily k nejhorším po celé sledované období v Moravskoslezském kraji. Vyšší hodnoty dále vykazovaly kraje Středočeský a hlavní město Praha, které však v roce 2014 předstihl Ústecký kraj.
K okresům s nejméně příznivou úrovní emisí oxidu uhelnatého patří: Ostrava-město, Frýdek-Místek, Karviná, Beroun a Přerov.
Jedinou základní kategorií znečištění ovzduší, ve které na prvním místě nefiguruje okres Ostrava-město, jsou tuhé znečišťující látky. Nejhorší situace je v tomto případě v okresech: Mělník, Karviná, Frýdek-Místek, Plzeň-město, Chomutov a Pardubice. Mezi území s nejpříznivějšími podmínkami z hlediska tuhých emisí lze uvést okresy Břeclav, Vyškov, Tachov, Jeseník a Prachatice.
Pokud jde o mobilní zdroje znečištění (k dispozici jsou údaje pouze za kraje), projevují se rozdíly mezi kraji především vlivem hustoty automobilové dopravy. Nejhorší hodnoty emisí oxidu dusíku jsou dosahovány v kraji hlavní město Praha, a to i přesto, že proti výchozímu roku 2000 došlo k jejich snížení o 12,5 t/km2 (tedy o tři pětiny). Naopak nejnižší hodnoty jsou dlouhodobě dosahovány v Karlovarském kraji.
Emise oxidu uhelnatého jsou v kraji hlavní město Praha šestnáctkrát větší, než je průměr celé republiky. Mírně zvýšené jsou i v některých dalších krajích, především v těch, kterými procházejí dálnice.
Pokud jde o oxid siřičitý a emise tuhých látek, nejsou rozdíly mezi kraji tak výrazné.
Kde hledat data o emisích
Množství vybraných znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší je evidováno v registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který je podle závislosti na druhu zdrojů a jejich tepelných výkonů členěn na REZZO 1 (velké stacionární zdroje), REZZO 2 (střední stacionární zdroje), REZZO 3 (malé stacionární zdroje) a REZZO 4 (mobilní zdroje, zejména silniční a motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla).
Statistika&My, 9 /2016
