Je tomu 20 let, co sporadicky tu a tam začala se prováděti elektrisace venkova.

Elektrisace venkova však jasně ukázala, že rentabilita její jako hospodářského podnikání samého jest pochybnou, a že, má-li býti dán tento hospodářský prospěch zemědělským objektům k disposici, musí býti elektrisace prováděna systémem, kterým upouští od těch drobných jednotek samostatného podnikání a musí býti vzato v úvahu podnikání v širším celku, podnikání, jemuž bylo v počátečních dobách jeho rozmachu v tomto směru přiznáno jméno – elektrisace soustavná.

Soustavná elektrisace má v principu úkol, dodati elektřinu za národohospodářsky výhodnou cenu pro veškeré různorodé podnikání na nejširším teritoriu a to tak, aby cena pro určité příbuzné podnikání byla co možná jednotná a podnikání tomu hospodářsky prospěšná. Při tom se zjistilo, že v celku s ostatními elektrizovanými složkami způsobil velmi dobrý vzájemný doplněk, poněvadž proti maximu, vznikajícímu u měst a průmyslových závodů v zimě večer, přináší lepší využitkování tím, že tvoří maximum letní, kdy používá značného množství elektřiny k omlatu hospodářských plodin a tím způsobuje lepší využitkování zdroje elektřiny.

Myšlenka, která po r. 1910 začala se skutečně prováděti a získala plné poznání hlavních zásad, měla své průkopníky v mnoha krajích, z nichž Královéhradecko v letech 1911, 1912 a 1913 nebylo poslední. A zde můžeme konstatovati, že systematicky a programaticky prováděná elektrisace na zásadách svépomoci a družstevnictví ukázala správnou cestu, jakou má býti soustavná elektrisace vedena. V těchž dobách vedle zmíněného způsobu družstevního a svépomocného vidíme značné náběhy k provádění soustavné elektrisace způsobem podnikatelským, který ukázal namnoze, že jest možno i podnikatelsky vykonati po této stránce mnoho dobrého, je-li příslušný systém organisace dodávky správně pochopen a veden.

Po skončení světové války, když začali jsme po převratu žíti samostatným svým státním životem osvobozeného národa, bylo třeba řešiti otázku elektrisace ostřejším tempem, a dostalo se jí také řešení způsobem, odpovídajícím velikosti úkolu. Již revoluční Národní Shromáždění Československé republiky řeší podporu elektrisace zvláštním zákonem, kde zdůrazněno jest, že podpora elektrisace bude tam větší – přiznáním značných práv – kde soustavnost v elektrizaci bude dosažena co možná nejvíce a kde následkem toho národohospodářské výsledky správné elektrisace systematickým jejím prováděním budou nejvíce zajištěny.

Zákon stanoví, že podnikům, které po této stránce splní příslušné předpisy, budou přiznána práva podniku všeužitečného podle znění zákona, s kterýmžto prohlášením jdou také příslušné výhody daňové, poplatkové i správní, které takovým společnostem dávají pak další a další možnost plniti programem práce převzaté úkoly co nejvíce a nejrychleji.

Provádění elektrisace, zejména elektrisace venkova, není úkol lehký. Ukázalo se brzy, když byl zjištěn poměr investic a poměr konsumu, resp. poměr využitkování těchto investic, že úplné provedení soustavné elektrisace venkova jest hospodářsky velmi obtížná věc a že risiko podnikání tohoto jest nutno ve značné míře převésti i na zájemníky, kteří mají býti za těchto těžkých poměrů elektrizováni. Jsme svědky, že elektrisace takovýchto hospodářských území děje se na účet konsumenta, který přispívá na ni z vlastních prostředků nebo z prostředků obcí, ba i okresů, často ve značné míře. Přes to ještě někdy vidíme, že přes tyto značné kvoty plně uhrazených nákladů, často předem úplně odepsaných, dosahuje se rentabilita velmi těžko, a cena elektřiny loco takovýto venkovský konsument zemědělský nevykazuje ještě té nízkosti, aby používání elektřiny mohlo býti takovým hospodářským prospěchem, jak by národohospodářsky bylo našim přáním. Ale přes to ukázalo se, že lze tímto způsobem provésti elektrizaci i těch hospodářsky nejslabších území, a že bude-li jen trochu pochopení pro systematické provádění této práce, že pak hospodářské prospěchy – z toho vznikající – budou velmi značné.

Hospodářské pomoci k možnosti provádění elektrisace dostává se také tím, že elektrisace venkova jest značně podporována z veřejných prostředků státních. Zákon o soustavné podpoře elektrisace venkova, který provádí se nyní s velmi ušlechtilou tendencí, umožňuje, že není již daleka doba, kdy některá území v Čechách a v Československé republice budou již skoro úplně zelektrizována zcela systematicky a udávají tak směrnice, jakými mají se bráti, krajům těm, které vinou hospodářské zaostalosti nejsou těmi z předních, nýbrž na které přijde program práce dodatečně, snad poněkud déle.

A nyní představme si, jakých hospodářských výsledků přinese toto úplné provedení soustavné elektrisace po národohospodářské stránce venkovu, zejména zemědělskému venkovu, a jaké výhody přinese provedení soustavné elektrisace celému našemu státu.

Že rozvod elektřiny a její odběr na kterémkoliv místě v našem státě správně rozděluje veškerou možnost hospodářského podnikání, jest každému jasno. Pryč jsou ty doby, kdy řemeslník, živnostník nebo drobný průmyslník mohl si svoji provozovnu postaviti jen tam, kde měl příslušnou energii výhodně k disposici – tedy buďto tam, kde měl blízkost drah nebo tam, kde bylo veliké středisko. Dnes jest možno zřizovati různé výrobny i tam, kde jsme daleko od prostředků dopravních, poněvadž i tam vnikla elektrická energie, která nám umožňuje stupňovati výrobu, zmnožovati práci a tím přináší nové a nové způsoby možnosti živobytí. A právě rozdíl, jak těžko bylo žíti obyvatelům hospodářsky zastrčených koutů státu a jak naproti tomu mnohem lehčeji a s větším blahobytem bylo možno žít obyvatelstvu v hospodářsky silných střediscích, jasně ukazuje, že elektrická energie umožňuje stále více a více vyrovnávání těchto protiv a tím přivádí k uskutečnění onen národohospodářský problém, aby živobytí bylo umožněno alespoň za poněkud snesitelných podmínek i občanu, žijícímu v hospodářsky zastrčeném koutu státu, tak jak je to umožněno tomu, kdo bydlí v živém prostředí hospodářsky silně žijících středisk. Výroba je tím zmnožena, obyvatelstvo má větší možnost docíliti zaměstnání a tím také příslušný odpovídající blahobyt.

Ale máme-li přihlédnout specielně k elektrizaci venkova, venkova zemědělského, je třeba posouditi národohospodářské prospěchy, vznikající právě z elektrisace venkova. Zemědělskému venkovu připadá úkol, aby obyvatelstvo státu mohlo býti uživeno a to uživeno za takových podmínek, aby náklady tohoto živení nepřesahovaly na druhé straně hospodářskou sílu jednotlivce. Problém jasněji označíme, řekneme-li, že musíme vyrobiti více, abychom nemuseli předměty nezbytné denní potřeby dovážeti do Československé republiky z ciziny, a musíme vyrobiti také jen s takovou režií, aby při dosažené rentabilitě zemědělského podniku tržní cena soutěžila se cizinou, umožnila nám případně i vývoz, a umožnila při rentabilitě výrobci dodávku potřeby konsumentu také za takových podmínek, aby tento mohl býti při svém výdělku tak živ, aby měl přebytek pro příslušné kulturní vyžití se sebe i své rodiny.

A po této stránce bylo by jistě velmi pěknou úlohou početní, kdybychom tak zjišťovali, jak možno jest snížiti hospodářskou režii zemědělského podniku a tím také výrobní cenu produktů zemědělské práce, byla-li by na celém území Československé republiky provedena soustavná elektrisace tak, jak máme příležitost konstatovati její provedení již v některých, podnikavostí svojí rychleji kupředu se probíjejících územích.

Spočítáme-li náklady mlácení elektřinou a srovnáme-li je s výmlatem ručním, žentourovým, benzinovým a parním, dojdeme k číslu, které je nejnižší ze všech uvedených druhů. Při tom musíme přihlížeti k amortizaci a úmoru zařízení jak mlátičky, tak i druhého strojního zařízení. K tomu přistupuje ta výhoda, že mlácení elektřinou je přístupno i tomu nejdrobnějšímu zemědělci, kdežto k využití ostatního strojního mlácení je třeba většího kapitálu po případě tvoření družstev.

Znásobme takto vzniklé úspory v Československé republice a posuďme, jaká by byla režie, kdyby mělo býti vymláceno cepem, potahem, benzinem, parou nebo elektřinou. Jaký je to ohromný národohospodářský zisk, který z toho pro nás resultuje… Vezměme v úvahu všecky další práce, které lze v zemědělském podniku vykonati elektřinou a které ekonomicky nám někde dávají ještě lepších hospodářských výsledků. Jaký je to ohromný národohospodářský zisk, jaký má venkov a zemědělské podnikání z provedení všeobecné elektrisace, pakliže tato bude provedena národohospodářsky správně a soustavně tak, aby dosažen byl plně cíl jednotnosti ceny elektřiny na kterémkoliv místě Československé republiky.

A jakých národohospodářských prospěchů z toho vznikne státu, který se tím přibližuje k tomu, že vyživí sám sebe za podmínek, odpovídajících schopností hospodářské na straně konsumní, kterýžto problém jest jedním z nejpřednějších problém státu jako takového.

Že provádění zákona o soustavné elektrizaci a provádění zákona o podpoře elektrisace venkova jest národohospodářským podnikáním, které nesmí pustiti stát se zřetele a které musí vedle námětů vpředu uvedených ještě co nejvíce prohloubiti, jest každému po těchto několika málo slovech jistě naprosto zřetelno  a jasno.

 

Ing. Jan Černý, poslanec a člen Státní elektrárenské rady

Zdroj: ELEKTRISACE 1918-1928, Pamětní spis, Pražské akciové tiskárny, Praha 1928