Každý, kdo odebírá podzemní nebo povrchovou vodu, vypouští odpadní nebo důlní vody v množství přesahujícím v daném roce 6 tis. m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, je povinen jednou ročně ohlašovat údaje o těchto odběrech a vypouštění příslušným správcům povodí.
Prostřednictvím výkazu VH8a-01 o vodních tocích a dodávkách povrchové vody, kterým ČSÚ obesílá jednotlivé správce povodí, tj. podniky Povodí s. p., získává statistika agregované údaje o objemech odebraných a vypouštěných vod, o množství produkovaného a vypouštěného znečištění podle vybraných odvětví.
Struktura odběratelů
Z pohledu struktury odběratelů je zajímavý podíl hlavních skupin odběratelů na využívání povrchových a podzemních zdrojů vody. Podzemní vody jsou z více jak 80 % využívány pro výrobu pitné vody (CZ-NACE 36). V roce 2011 to bylo přes 311 mil. m3 vody. Ostatní skupiny uživatelů se na odběrech podílí necelými 20 %.
Jiná situace nastává u odběrů vody povrchové. Majoritním odběratelem je energetika (CZ-NACE 35), která je náročná na spotřebu vody a využívá ji především pro průtočné chlazení parních turbín. V roce 2011 představovaly její odběry 60 % (909 mil. m3) z celkového objemu odebraných povrchových vod.
Oproti tomu shromažďování, úprava a rozvod vody se na odběrech podílí zhruba 20 % (327 mil. m3) a zpracovatelský průmysl 14 % (213 mil. m3).
Zatímco čerpání vody energetikou kolísá podle momentálních potřeb klíčových odběratelů, u odběrů pro výrobu pitné vody můžeme od roku 2002 sledovat postupný pokles odběrů, a to jak povrchových, tak i podzemních vod. Oproti roku 2002 poklesly odběry povrchových vod pro výrobu pitné vody o 24 % ze 432 mil. m3 na 327 mil. m3. U podzemních vod činí pokles 15 % z 368 mil. m3 na 311 mil. m3. Zatímco v roce 2002 odběry povrchových vod objemově převyšovaly odběry podzemních vod o 17 %, v roce 2011 už to bylo pouze o necelých 5 %.
Nižším odběrům také odpovídá pokles vody vyrobené, který v roce 2011 činil 130 mil. m3. Ve srovnání s rokem 2002 se jedná o pokles o více než 17 %. Souvisí to zejména s nižší potřebou vody v průmyslu a ostatních činnostech, s úspornými opatřeními domácností a v neposlední řadě také s nárůstem cen vodného a stočného. Z celkového pohledu se energetika podílí na odběrech vody jako takové (povrchové a podzemní) více než 48 %, shromažďování, úprava a rozvod vody téměř 34 %, zpracovatelský průmysl 13 % a ostatní odběratelé 5 %.
Vypouštěné znečištění v odpadních vodách
Ruku v ruce s odebíráním vody jde i její následné využití a vypouštění zpět do toků. V souvislosti s vypouštěním odpadních vod sledujeme výkazem VH8a-01 také množství produkovaného a vypouštěného znečištění v základních ukazatelích (biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku, nerozpuštěné látky). Jelikož je většina odpadních vod odváděna na čistírny odpadních vod, produkované znečištění se tím značně redukuje. Podle typu čistírny odpadních vod a použité technologie čištění dochází k odstranění i více jak 90 % původního znečištění. Charakteristická je jeho klesající tendence. Výrazný výkyv v roce 2002 je dán mimořádnými záplavami v celorepublikovém měřítku, kdy se na čistírny odpadních vod dostalo velké množství naplavených látek. V mnoha případech byly čistírny zcela vyřazeny z provozu.
Kromě klimatických podmínek a průběhu srážek (přívalové, dlouhodobé) je množství vypouštěného znečištění ovlivňováno také koncentrací přiváděných odpadních vod, jejich charakterem a počtem ohlašujících subjektů.
Platná legislativa
Povinnost sledovat a ohlašovat údaje o využívání vodních zdrojů vyplývá ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů a jeho prováděcí vyhlášky č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Údaje o odběrech povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních vod, produkovaném a vypouštěném znečištění jsou součástí pravidelného reportingu do Eurostatu.
Statistika&My, 6/2012
