Open Source Intelligence, neboli zkráceně OSINT, je umění získávání informací z veřejně dostupných zdrojů a následná analýza za účelem vytvoření Intelligence. Může přinášet cenné informace i chránit organizace před hackerskými útoky. Z veřejně dostupných zdrojů lze totiž nalézt mnoho informací, které jsou zneužitelné a útočníkovi mohou pomoci realizovat napadení firmy či organizace. Pokud si organizace toto riziko uvědomuje, může se bránit.

„Zkratka OSINT (Open Source Intelligence) označuje sběr, zpracování a analýzu dat z volně dostupných zdrojů. Tuto metodu běžně využívají novináři, detektivové, ale také firmy při analýze obchodních partnerů či konkurentů,“ říká Pavel Prochorov z Počítačové školy GOPAS a dodává: „Je třeba si ale uvědomit, že s těmito daty pracují i útočníci při plánování kybernetického útoku. Proto má toto umění své místo i v rámci penetračního testování.“

Externí penetrační testy simulují aktivitu útočníka přistupujícího prostřednictvím internetu, který v počáteční fázi disponuje velmi omezenými informacemi o svém cíli. Pomocí různých otevřených zdrojů však může být schopný zjistit další informace, což mu často umožní či usnadní pokračování útoku.

„OSINT postupy se může naučit každý. Zejména, jak využívat zdroje, nástroje, postupy, techniky, a speciální triky. Ovšem pro úspěšné a efektivní využití tohoto umění, je potřeba mít také další schopnosti. Za nejdůležitější považuji out of box myšlení, laterální myšlení, všímavost, analytické schopnosti, hackerský mindset, umění propojování a zejména kreativní kombinování technik,“ doplňuje Pavel Prochorov z Počítačové školy GOPAS.

S OSINT postupy souvisí i další intelligence disciplíny jako jsou SOCMINT (social media intelligence), GEOINT (geospatial intelligence) a HUMINT (human intelligence), které lze považovat za nedílnou součást komplexního umění OSINT. Pro OSINT vyšetřování jsou tyto tři disciplíny zásadně důležité.

„Největší výhody využití těchto technik vidím v odhalování nekalých praktik a trestných činností, zajišťování důkazů pro soudní účely, a zejména v zajištění vlastní informační bezpečnosti. Nejvyšší využitelnost shledávám ve vyšetřování kriminality v kyberprostoru a ověřování faktů a skutečností“ uzavírá Pavel Prochorov, který k tomuto tématu vede kurzy v Počítačové školy GOPAS.