Mezi nejdůležitější cíle řadí lidé v Česku Zdraví a kvalitní život, s odstupem pak Pitnou vodu a kanalizaci a Důstojnou práci a ekonomický rozvoj. Vyplývá to z aktuálního průzkumu výzkumné a technologické společnosti Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti. Česko se zároveň umístilo sedmé na světě v naplňování Cílů udržitelného rozvoje a zařadilo se v udržitelnosti mezi světovou špičku.
Cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Developlment Goals = SDGs) přijaly všechny členské státy OSN včetně České republiky v roce 2015 a shodly se na tom, že se svět může do roku 2030 změnit k lepšímu. Globální cíle přináší komplexní závazky, jak bojovat s ekonomickými, sociálními i environmentálními problémy, kterým naše planeta čelí. Povědomí o Cílech udržitelného rozvoje mají 3 z 10 Čechů (konkrétně 31 %), častěji vysokoškoláci. „Extrémně vysoké letní teploty a s nimi související sucho se znovu ukázaly jako stěžejní témata, která lidi v Česku pálí. Oproti loňskému roku také významně narostla důležitost a význam změny klimatu. Pitnou vodu, zdraví a kvalitní život a právě boj se změnou klimatu považuje česká veřejnost za priority, kterým by se měla věnovat česká vláda,“ uvádí Lucie Mádlová, zakladatelka a ředitelka Asociace společenské odpovědnosti, která průzkum v Česku realizuje již čtvrtým rokem.
Nejlépe je dle české populace řešen cíl Pitná voda a kanalizace (SDG 6) a Kvalitní vzdělání (SDG 4). Mezi tři nejúspěšněji řešené cíle se nově řadí Rovnost mužů a žen (SDG 5). Jako klíčoví aktéři k naplňování SDGs jsou dlouhodobě českou veřejností vnímáni stát a vláda (77 %). Bezmála 60 % dotazovaných uvádí, že o SDGs nejčastěji slýchají právě od zástupců veřejné správy, což je oproti loňsku nárůst o desetinu.
Od loňského roku významně vzrostla důležitost zapojení byznysu (z 19 % na 35 %). Principy udržitelnosti se lidé snaží dodržovat také v různých oblastech svého každodenního života. O pojmu „udržitelný rozvoj“ již někdy slyšela více než polovina české populace (51 %). „Češi myslí na principy udržitelnosti při nákupech (55 %), při volbě způsobu dopravy (45 %) nebo i při stravování (43 %). Jedná se častěji o lidi s vysokoškolským vzděláním, v otázce stravování pak berou ohledy na udržitelný rozvoj zejména mladí lidé do 35 let,“ uvádí k průzkumu Tomáš Macků, ředitel komunikace výzkumné agentury Ipsos.
Kromě vysokého povědomí o globálních cílech a udržitelnosti zaznamenalo Česko výjimečný úspěch také v celosvětovém hodnocení pokroku naplňování Cílů udržitelného rozvoje, tzv. SDG Indexu 2019. Ten každoročně sestavuje tým autorů pod vedením ekonoma prof. Jeffreyho Sachse. Česká republika v SDG Indexu obsadila 7. místo (v roce 2018 patřila Česku 13. příčka). Na prvním místě se umístilo Dánsko, následované Švédskem a Finskem.
„Aktuální umístění v žebříčku SDG Index ukazuje, že bychom se měli přestat podceňovat. V oblasti udržitelného rozvoje jsme na sedmém místě z více než sto šedesáti států světa. Od loňska jsme si polepšili o pět míst. Česká republika si vede dobře ve snižování chudoby a nerovností, v ekologii i v oblasti lidských práv, kde se hodnotí spravedlnost a síla institucí. Klima zůstává velkou výzvou pro všechny vyspělé státy,“ uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec.
Podle světové studie si Česká republika vede dobře v sociální oblasti (konkrétně v boji proti chudobě a méně nerovností), dobře se Česku daří i v environmentálních tématech, konkrétně v naplňování SDG 15 (Život na souši). Přidat by naopak mohla v oblasti rovnosti mužů a žen a v plnění zahraniční rozvojové spolupráce. Největší výzvou pro Česko jako pro všechny vyspělé státy zůstává boj se změnou klimatu.
SDG Index je každoročně představován jako součást Politického fóra na vysoké úrovni (HLPF) v New Yorku, kterého se letos se jako vedoucí delegace za Česko zúčastnila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, která dodává: „Na jednání byla mimo jiné prezentována nejnovější zpráva OECD hodnotící mechanismy pro naplňování Cílů udržitelného rozvoje. Česká republika byla velmi kladně hodnocena za zapojování širokého spektra různých aktérů, ať už jsou to místní samosprávy nebo zástupci zájmových skupin. Pozitivně byla ve zprávě také hodnocena komunikace Cílů udržitelného rozvoje vůči široké i odborné veřejnosti“.
