Výzkumný tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT představil výsledky mezinárodního projektu, jehož cílem bylo vypočítat výši potřebných investic, zmapovat jejich současný stav a připravit investiční plány pro dosažení klimaticko-energetických cílů k roku 2030. Výzkum probíhal ve spolupráci s Technickou univerzitou v Rize (Lotyšsko) a Institutem pro ochranu klimatu, energetiku a mobilitu (Německo).

V Česku se studie zaměřily na oblast obnovitelných zdrojů energie a budov. V obou případech je současná výše investic nedostatečná. Pro dosažení Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu bude zapotřebí do roku 2030 vynaložit více než 300 mld. Kč na investice do obnovitelných zdrojů, současné investice v oblasti obnovitelné energie se tak budou muset zšestinásobit. U budov bude potřeba ze stávajících 15 miliard Kč navýšit investice minimálně dvakrát.

Vedoucí výzkumného týmu dr. Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT vysvětluje, v čem je česká situace specifická: „Klíčovou roli v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství sehrají v Česku soukromí investoři, musíme je však podpořit vhodným regulatorním prostředím a dobře nastavenými veřejnými programy. Správnou cestou bude využívání kombinace grantů, půjček a záruk za pomoci jak programů EU, tak národních zdrojů.“

Výzkum, jehož plné závěry jsou k dispozici ke stažení, také poukazuje na překážky, které brání dalšímu rozšíření opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Jsou mezi nimi zejména nízká prioritizace a strategické vedení, stále nízké povědomí společnosti o tématu, vysoká administrativní zátěž či neefektivní finanční mechanismy. Stát by měl také podat malým i velkým aktérům, jako jsou firmy či obce, pomocnou ruku při přípravě projektů v podobě technické asistence, v tom vidí autoři studie nevyužitý potenciál.

Rok 2030 bude pro Evropu důležitým milníkem na cestě ke klimatické neutralitě. „Dobrou zprávou je, že víme, jaké konkrétní kroky máme udělat. Abychom však klimatických cílů v Česku dosáhli, je potřeba, abychom své úsilí okamžitě navýšili,“ zdůrazňuje dr. Michaela Valentová cíl pro nejbližší období. Připravovaný Národní plán obnovy, stejně jako např. Modernizační fond, podle ní představují významné hybatele rozvoje nízkouhlíkových řešení a byla by škoda je nevhodným nastavením nebo nízkou ambicí plně nevyužít.