Zelená energetika, auta, zelené úvěry i potraviny. Celý svět stupňuje úsilí proti globálnímu oteplování. Evropská unie zpřísnila své klimatické cíle – do roku 2030 chce snížit emise skleníkových plynů o 55 procent a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. To vše si vyžádá významné změny a masivní investice v energetice, průmyslu, dopravě i službách. Shodli se na tom účastníci diskusního setkání Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) s názvem Udržitelné podnikání jako cesta k bezemisní ekonomice.

Dekarbonizace je zřetelným globálním trendem současnosti a EU na ni vyčlenila rekordní množství prostředků. Celkově jde o 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), z nichž větší část si členské země rozdělí formou nevratných dotací na podporu pandemií poškozené ekonomiky a na dosažení uhlíkové neutrality.

Významnou roli bude v tomto ohledu hrát firemní sektor, který by se měl stát jedním z lídrů přechodu na bezemisní ekonomiku. Udržitelnost je dnes klíčovou součástí firemních strategií i stále významnějšího ratingu ESG. Tento mezinárodně uznávaný termín (environmental, social, governance) označuje investice, které se zaměřují na udržitelnost na základě tří kritérií: životního prostředí, sociálního dopadu a managementu.

Podle místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věry Jourové představí EU v červenci balíček „Fit for 55“, který má napomoci dosáhnout cíle 55procentní snížení emisí do roku 2030 a bude upravovat prakticky veškeré směrnice týkající se oblasti klimatu a biodiverzity. Brusel mimo jiné rozšíří systém emisních povolenek na domovní vytápění a dopravu po vzoru Německa. „Zabýváme se dopady a různorodostí startovacích podmínek v jednotlivých zemích a průmyslové Česko bude jedním z největších příjemců podpory. Pomoc bude poskytovat Inovační fond svými investicemi do rafinerií, elektráren či oceláren a při výstavbě nebo přeměně na obnovitelné i alternativní zdroje. Nabídne zhruba dvacet miliard eur,“ upřesnila Věra Jourová. Zdůraznila, že EU se podílí na světové produkci skleníkových plynů jen devíti procenty, proto je důležité, jak se k dekarbonizaci postaví velmoci jako USA a Čína. Kromě státních účastí bude důležitá informovanost a změna myšlení lidí, aby žádali čisté výrobky a přizpůsobili se ekologickému chování.

Po dekarbonizaci přijde akumulace

Jan Kalina, generální ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje, uvedl, že klimatická neutralita do roku 2050 je dnes jasnou prioritou. Největší domácí energetická společnost hodlá již v roce 2035 dosáhnout téměř 40procentního podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě. „Většina bank a pojišťoven v EU i Česku podmiňuje své služby ukončením využívání uhlí a dosažením uhlíkové neutrality, stále více hledí na společenskou odpovědnost. Zelené akciové fondy nyní spravují více než 11 procent z celkově obhospodařovaných peněžních prostředků všech evropských fondů a finanční trhy již penalizují ČEZ jako uhelnou firmu, přestože vyplácí nejvyšší dividendu z evropských energetik a generuje stabilní provozní zisk,“ upozorňuje Jan Kalina.

ČEZ plánuje navýšit výrobu ze stávajících jaderných zdrojů průměrně nad 32 TWh a chce dosáhnout jejich 60leté životnosti. Zároveň připravuje stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech a připravuje se na výstavbu malých modulárních reaktorů s celkovým výkonem přes 1 000 MW po roce 2040. Výrazně navýší podíl i obnovitelných zdrojů. „Vybudujeme 1,5 GW obnovitelných zdrojů do roku 2025 a 6 GW do roku 2030. Instalovaný výkon pro akumulaci elektrické energie navýšíme alespoň na 300 MWe do roku 2030,“ doplnil Jan Kalina. Ukládání energie označil po dekarbonizaci za největší energetickou výzvu příštích desetiletí.

Bude gigafactory i v Česku?

Největší změny budou provázet také automobilky, a to zejména s jejich přechodem k elektromobilitě. Člen představenstva společnosti Škoda Auto Martin Jahn sdělil, že společnost sníží emise CO2 u nových automobilů o 55 procent oproti roku 1990, což znamená, že polovina prodaných vozů bude v roce 2030 elektrických. Škodovka bude do rozvoje elektromobility investovat v příštích pěti letech zhruba 2,5 miliardy eur. Již nyní nabízí automobilka plně elektrický vůz Enyag iV, který brzy doplní další sportovněji laděný crossover a kupé. „Koncern Volkswagen, kam Škoda Auto náleží, má za cíl stát se globálním lídrem e-mobility. Musíme však přesvědčit zákazníky, že v oblasti provozu, dobíjení, zdanění, parkování, dálničních známek či dalších navazujících služeb, nabízíme plnohodnotný vůz s dojezdem 500 km a velkým zavazadlových prostorem,“ prohlásil Martin Jahn.

Připomněl, že Škoda Auto spolupracuje se společností ČEZ na budování dobíjecích stanic Elli, který má dnes 718 odběrných míst. Zároveň rozvíjí pilotní projekt „druhý život baterie“, kdy použité akumulátory bude možno použít jako mobilní sklady energie. V nejbližších měsících by VW měl také rozhodnout, zda v Česku postaví velkou továrnu na výrobu akumulátorů, takzvanou gigafactory. Za největší výzvu po elektromobilitě považuje Jahn autonomní řízení vozidel.

Kdo není zelený, nedostane úvěr

Ján Lučan, člen představenstva Československé obchodní banky (ČSOB), upozornil na to, že dopady klimatické změny se stávají běžnou součástí veřejné regulace. Rolí bank pak je působit v celém systému jako mediátor, který firmám pomůže při přechodu na bezemisní ekonomiku. „U klientů připravujeme CO2 reporting, podle něhož zvažujeme zelené úvěry i objem poskytnutých investic. Chceme, aby klienti byli zelenější – aby dekarbonizace u nich probíhala. Pokud má klient jasnou představu o dekarbonizaci, je méně rizikový a se změnami se rychleji vyrovná,“ vysvětluje Ján Lučan.

Dekarbonizace ekonomiky podle jeho slov představuje mimořádně obtížný a náročný proces s bezprecedentními změnami, který může vést v krátkodobém pohledu ke zvýšení nákladů. Na druhou stranu bude příležitostí, jak změnit fungování podniku k lepšímu – například díky úsporám, novým moderním technologiím či pracovním příležitostem. Pokud firma tento nový trend zcela ignoruje, ztrácí konkurenceschopnost. „Banka se musí chovat zeleně. A ESG rating chápeme jako jeden z parametrů takového hodnocení. Každý klient by měl mít svůj klimatický plán,“ je přesvědčen Ján Lučan s tím, že návratnost ekologických investic se neustále zrychluje.

Stop plýtvání potravinami

Podle Michiela Kernkampa, generálního ředitele společnosti Nestlé Česko a Slovensko, budou všechny firemní provozy využívat do roku 2025 obnovitelné zdroje a do roku 2050 budou plně bezemisní. „Produkce potravin začíná na poli farmáře a končí u obchodních řetězců. Aby byla efektivní, musí mít celý cyklus cirkulární charakter. To znamená od udržitelnosti zemědělství po udržitelnost obchodů,“ řekl Michiel Kernkamp. Zdůraznil, že pouze 66 procent potravin se zkonzumuje, zbytek je odpad při dopravě nebo skladování. „Suroviny takto ztrácíme a plýtváme jimi. Musíme zajistit, aby byly zdravé a končily v regálech bezpečným způsobem, aby neexpirovaly,“ uvedl Michiel Kernkamp a dodal, že potravinářství dnes vyžaduje i kvalitní recyklovatelné obaly, které mohou posloužit několikrát po sobě. K efektivitě podle něho přispívají i nové receptury: „Podívejte se na bezmasé burgery. S nynější technologií ani nepoznáte, že maso neobsahují.“