Účast ministra na sedmém ročníku konference hlubinné geotermie „Praxisforum Geothermie.Bayern 2019“ byla sama o sobě velkou událostí a symbolickým uznáním pro branži, která v Německu dosahuje nejlepších výsledků právě v Bavorsku. Zvláště když ministr hospodářství Hubert Aiwanger ujistil asi dvě stovky přítomných expertů svou plnou podporou a ocenil geotermii jako důležitého, ne-li přímo klíčového partnera při řešení ‚Wärmewende‘, tedy transformace v oboru tepla. Ta je nejvýznamnější součástí ‚Energiewende‘, neboť produkce tepla se podílí větší polovinou na německé spotřebě primární energie.

Geotermický rezervoár teplé vody ‚pod nohami Mnichovanů‘ považuje Aiwanger za jedinečný dar přírody. „Geotermie se musí probudit ze svého spánku Šípkové Růženky,“ prohlásil ministr k hlubinné geotermii v Bavorsku a přislíbil i své osobní zapojení. Důkazem, že to myslí vážně, bylo i jeho oznámení „Masterplan Geothermie“- dalekosáhlého plánu k podpoře rozvoje geotermie.

Aiwanger apeloval, aby se geotermie stala základním kamenem bavorské Wärmewende a dostalo se jí tak uznání, které ji díky její jedinečnosti v bavorském mixu obnovitelných energií náleží. Geotermie je bezkonkurenčně výhodnou formou získávání energie – např. společnost Enerchange vychází ve svých propočtech z provozních nákladů 30-40 eur na jednu vyrobenou megawatthodinu a zároveň má geotermie jeden z nejvyšších potenciálů úspory emisí CO2, což potvrzuje Umweltbundesamt. Také životnost vrtů je vysoká – k nejstarším patří geotermický vrt v Bad Füssingu u bavorsko-rakouské hranice, který byl vyvrtán v roce 1938 a dodnes po více než osmdesáti letech stále slouží. Problémem hlubinné geotermie zůstávají zejména vysoké vstupní investice do vrtů (u hloubek okolo pěti kilometrů se jedná o vrtné náklady v řádu stovek milionů korun) a také riziko neúspěšnosti vrtů kvůli nenalezení dostatečného zdroje geotermické vody. Obojí lze vyřešit, o čemž svědčí rostoucí počet privátních investorů i odhodlané bavorské obce, spojující své síly u nových projektů a v neposlední řadě nové důmyslné modely pojišťoven, kryjící geologická rizika.

Aiwanger – jako představitel pragmatické bavorské politiky – chce postupovat formou ‚realistických kroků‘. Konkrétní opatření mají např. obsahovat finanční podporu budování sítí dálkového tepla, které jsou základním – a přitom organizačně i finančně náročným – předpokladem dalšího rozvoje hlubinné geotermie. Slíbil také zlepšování rámcových podmínek, podporu vyhledávání investorů i zájemců o geotermické teplo.

Bavorská geotermie neustále posiluje

Díky své jedinečné předalpské geologické struktuře tzv. Molasové pánve s bohatými zdroji přírodní geotermické vody představuje zejména širší aglomerace Mnichova a také východní Bavorsko mezi Chiemským jezerem a hranicí s Rakouskem nejdůležitější a nejdynamičtější geotermický region nejen v Německu, ale i ve střední Evropě. Srovnatelný je s Pařížskou pánví, která zásobuje teplem okolo stovky tisíc obyvatel metropole nebo s kolébkou světové geotermie –  Toskánskem, které kryje zhruba třetinu své spotřeby elektřiny pomocí hlubinné geotermie. V Bavorsku jsou v provozu dvě třetiny všech dnes provozovaných téměř čtyřiceti hlubinných geotermických projektů v Německu. Dalších jedenáct hlubinných geotermických projektů se nyní nachází v Bavorsku ve fázi přípravy resp. plánování.

Z dosavadních šedesáti bavorských hlubokých geotermických vrtů resp. dublet (tedy dvojice produkčního + injekčního vrtu) s délkou čtyři až šest kilometrů jen čtyři zůstaly ekonomicky nevyužitelné – bez nalezení dostatku geotermické vody. To svědčí o vysoké kvótě úspěšnosti vrtů v této spolkové zemi. Nejteplejší bavorskou geotermickou vodou s teplotou 150 °C disponuje projekt Holzkirchen jihovýchodně od Mnichova, největší vydatností projekt Traunreut u Chiemského jezera se stošedesáti litry geotermické vody za sekundu.

V současnosti je středem pozornosti geotermický projekt München-Süd přímo v Mnichově kousek od centra. Pět z celkem šesti jeho vrtů bylo již úspěšně vyhloubeno a poslední šestý se právě vrtá a má být ukončen začátkem roku 2020.  Komunální podnik SWM zde vybuduje geotermickou teplárnu s kapacitou padesáti megawattů a po zprovoznění v topné sezóně 2020/2021 se stane bezkonkurenčně největším geotermickým zařízením v Německu. Měl by zásobovat až osmdesát tisíc mnichovských obyvatel geotermickým teplem.

Zvláštní fórum k významu hlubinné geotermie pro Wärmewende

Konference se odehrávala plně v duchu současného převládajího vypjatého klimatického alarmismu v Německu. Mimo jiné zaznělo, že Německo je šestým největším světovým emitentem CO2, a proto se nemůže vyhnout své zodpovědnosti za ochranu klimatu a také, že aktuální v tomto směru senzibilovaná atmosféra v německé společnosti – umožňuje postupovat ještě podstatně razantněji v podpoře obnovitelných zdrojů než dříve. K tomu je asi vhodné poznamenat, že z hlediska světových emisí a jejich vývoje zůstává i tak Německo jen malým zlomkem emisí triumvirátu Čína-USA-Indie. A poslední opakované masivní protesty německých farmářů, kteří ochromili německá města tisícovkami obřích traktorů, zase příliš neopravňují k optimismu ohledně bezvýhradné podpory německého obyvatelstva.

Německá vláda se po letech přešlapování konečně odhodlala k ráznějšímu kroku – předložení zákona o ochraně klimatu. Cílem je do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů o padesátpět procent proti roku 1990 a do roku 2050 dosáhnout „uhlíkové neutrality“. Klimatický balíček, schválený v polovině listopadu bundestagem sice v žádném ze svých opatření nezmiňuje geotermii, ale přesto si řečníci konference od něj slibují pozitivní dopady pro svou branži. Hlavně zpoplatnění emisí CO2 u konkurenčních, zatím cenově stále výhodných fosilních paliv představuje podle nich velkou naději pro geotermii, zvláště poté, co cena jedné tuny emisí překročí hranici 100 eur. Výchozích deset eur za tunu CO2 v roce 2021 tedy nepovažují ani zdaleka za dostačující. Geotermii ale svítá naděje k vystoupení ze stínu ostatních obnovitelných energií, které již léta profitují z aktuálního vývoje. Překvapivě taky došlo na konferenci i na ojedinělou sebekritiku, že ‚Německo své ambiciózní plány v energetice a ochraně klimatu nekonzultuje se sousedními státy!‘

Vývoj emisí CO2 od roku 1990. Výrazný růst emisí zejména v asijských zemích není ani zdaleka kompenzován poklesem v několika málo zemích, které je snížily  

Subvence nejsou řešením

Žádný z účastníků závěrečné diskuze se nevyslovil pro přímou finanční podporu formou subvencování geotermického tepla, obdobně jako u geotermické elektřiny, u které je zaručena zákonná výkupní sazba za kilowatthodinu. Výsledkem podle nich nesmí být „nezaplatitelná Wärmewende“.

Německo by podle diskutujících nemělo opakovat ‚chybu s fotovoltaikou‘. Objevila se kritika, že „překotná podpora fotovoltaiky stála zatím sto miliard euro (asi 2,5 bilionů korun!) a přitom kryje aktuálně jen kolem sedmi procent spotřeby elektřiny v Německu.“ Mezitím dosáhlo Německo – také s výrazným přispěním zákona o obnovitelných energiích EEG – nežádoucího prvenství: nejvyšší ceny elektřiny pro domácnosti na světě! Už v roce 2018 byla třikrát vyšší než v USA a dokonce čtyřikrát vyšší než v Číně.

Naopak většina účastníků konference podpořila státem koordinovanou a finančně podporovanou výstavbu sítí dálkového tepla, která je základním předpokladem pro rozvoj geotermické branže v Bavorsku. Vybudování jednoho kilometru vedení dálkového tepla stojí v Německu okolo jednoho milionu eur = zhruba 25 milionů korun. V samotném Mnichově je situace ještě poměrně příznivá – třetina rozlohy města je už z dřívějška pokryta sítěmi dálkového tepla, pro menší města a obce je ale budování sítí velkou finanční zátěží. Je ovšem třeba zlepšovat také jejich kvalitu – současné sítě poztrácejí v provozu okolo třetiny energie ‚na trase‘.

Disponibilita geotermie je vysoká

Jedním z hlavních bonusů geotermie je disponibilita v kombinaci se spolehlivostí geotermických zařízení, které patří v energetice k nejvyšším – srovnatelné jsou i s jadernými a uhelnými elektrárnami. Roční disponibilita hlubinné geotermie činí až 8760 hodin, je tedy v Německu až devětkrát vyšší než u slunce. Disponibilita větrné energie se pohybuje pouze mezi 1200 – 2400 hodinami ročně.

Za základ dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů energie jsou však přesto v Německu nadále považovány především energie slunce a větru, když i německým politikům začíná postupně docházet, že takový obří úkol samotné nezvládnou. Oba tyto zdroje dohromady aktuálně kryjí v Německu jen asi šest procent spotřeby primární energie.

Zůstává tedy stále dost nejasné, jak vůbec hodlá Německo rychle transformovat svou energetiku na obnovitelné zdroje v rámci světově unikátního souběžného odchodu od jádra a uhelných elektráren. Zvláště, když pokračuje zejména v německých mediích a ze strany ekologických aktivistů cílená diskreditace zemního plynu – paliva s nízkými emisemi mezi fosilními energiemi a možná jednoho z mála skutečně nosných pilířů pomyslného mostu k bezemisním technologiím.

Vrty rozhodují o budoucnosti geotermie

V hloubkách kolem deset kilometrů se nachází teplota okolo 300 °C pod většinou všech kontinentů s výjimkou Antarktidy. To je obrovský rezervoár energie, hlavně v oboru petrotermické geotermie – tedy tzv. „horké suché skály“ (Hot Dry Rock), ve které se skrývá asi 95 % veškerého potenciálu hlubinné geotermie.

Aby bylo možné zužitkovat v podstatě nekonečné množství geotermické energie ve prospěch lidstva i ochrany životního prostředí a klimatu, je nutné vyvinout resp. zdokonalit metody vrtání do velkých hloubek a tvrdých materiálů jako je žula. Hloubení vrtů se zkrátka musí podstatně zrychlit a zlevnit, aby poklesla cena drahých vstupních investic do geotermie. Zajímavou progresivní vrtnou technologií s velkou budoucností může být například vrtná technologie FHOS australské společnosti Strada, která již prodělala svou praktickou zkoušku vrtání do nejtvrdších skal, například na zatím nejhlubším britském vrtu v Cornwallu (cca 4500 m) a při vrtání do finské žuly. Dosáhla tam pozoruhodných výsledků – průměrné rychlosti vrtání 10-25 m za hodinu a denního vrtného výkonu až třista metrů.

S přihlédnutím k současnému stavu techniky je už nyní dosažitelný potenciál geotermie, který odpovídá třicetinásobku potenciálu všech známých zásob fosilních energií. Vzhledem k neustále probíhajícím přírodním procesům je přitom geotermická energie veskrze obnovitelná, a tedy v podstatě nevyčerpatelná.

Česká MND Drilling & Services v Evropě posiluje

Společnost MND Drilling & Services se sídlem na jihu Moravy a s více než stoletou úspěšnou historií provádění hlubokých vrtů získala v posledních letech v EU jedno z čelních postavení mezi vrtnými kontraktory. Jen v letošním roce úspěšně realizovala projekty ve Francii, Německu, Rakousku, Itálii, Maďarsku, ČR či Rumunsku. V posledních deseti letech vyhloubila v Německu 5 hlubokých vrtů, uskutečnila dlouhodobou kampaň na likvidace vrtů pro ExxonMobil a také opravy sond. Letos dokončila MND Drilling & Services nákup tří vrtných souprav od německého kontraktora ITAG, který po více než sto letech opouští vrtnou branži, a rozšířila tak strategicky svou působnost nejen na německy mluvících trzích. Vrt v Geretsriedu jižně od Mnichova s hloubkou 6 036 metrů provedený před šesti lety v kooperaci s německou firmou Daldrup držel donedávna rekord nejhlubšího geotermického vrtu na evropském kontinentu.

Osmý ročník Praxisforum Geothermie.Bayern 2020 se bude konat 12.-14. října 2020.

Zdeněk Fajkus, Mnichov

Těžká vrtná souprava RIG 40 společnosti MND D&S na letošním vrtu v Bad Lauchstädtu nedaleko Lipska, zdroj MND D&S

Úvodní obrázek: Mnichovská geotermická teplárna RIEM zásobuje spolehlivě už 15 let teplem přilehlý mnichovský veletržní areál a stejnojmenné sídliště – přitom zabírá plochu menší než je polovina fotbalového hřiště, zdroj SWM-Stefan-Obermeier