Určitá forma sucha postihuje celkem 31 procent území České republiky. Odborníci přitom uvádějí, že tuzemské obce se budou s tímto problémem v budoucnu potýkat čím dál častěji. Už nyní se proto snaží i při napjatých rozpočtech využívat dotačních titulů na ochranná opatření, kromě toho ale častěji pořizují i vodoměry umožňující sledování spotřeby v reálném čase. Vedení obcí se tím snaží hlídat špatně identifikovatelné úniky či příliš vysoké odběry, a to i přesto, že průměrná spotřeba pitné vody na člověka v Česku je v evropském srovnání šestá nejnižší.

Zatímco většina lidí sleduje s obavami rostoucí ceny zemního plynu či elektřiny, o vodě se příliš nemluví. Například cena teplé vody meziročně vzrostla o necelých 18 procent, uživatele tak na řadě míst motivuje k šetření spíše její nedostatek způsobený suchem. Problematické oblasti v tomto směru shrnuje seznam takzvaných Suchých obcí v ČR, ve kterém je zařazeno celkem 2340 municipalit, tedy více než třetina z celkového počtu 6254. Z hlediska celkové rozlohy přitom určitá forma sucha trápí celkem 31 procent území Česka, extrémní sucho se pak týká 7 procent území.

Podle odborníků lze přitom do budoucna očekávat, že tuzemské obce budou muset problém sucha řešit častěji. „Celkově lze předpokládat, že zejména v letních měsících bude v důsledku narůstajícího potenciálního celkového výparu a nedostatku srážek větší tendence ke vzniku půdního sucha na celém území ČR. Jinými slovy, roky, kdy dojde k výskytu půdního sucha, budou častější,“ řekl ředitel úseku hydrologie Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka. Podobně se v tomto směru vyjadřuje i ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. „Sucho a nedostatek vody nás trápí řadu let a není pravděpodobné, že by se tento stav měl do blízké budoucnosti změnit,“ uvedla.

Půdní sucho je výsledkem působení nedostatku srážek a výparu, jehož míra závisí především na teplotě vzduchu. „Obecně v dlouhodobém trendu pozorujeme nárůst teploty vzduchu a rostoucí trend je předpokládán i do budoucnosti různými scénáři změny klimatu,“ doplnil Jan Daňhelka.

Sledování spotřeby v reálném čase

Kromě sucha se však nejen obce, ale v řadě případů i firmy musí vypořádat i s dalšími faktory, které jim z hlediska využívání dostatečného množství vody činí problémy. Jsou to například špatně identifikovatelné úniky vody z potrubí, které jsou proto chápány jako největší zdroj ztrát vody, u staršího potrubí se pak jedná o nejpravděpodobnější riziko. „Řada obcí či firem často o únicích tohoto typu nemá vůbec tušení do chvíle, dokud si nenainstaluje chytré vodoměry, které jim umožní sledovat spotřebu v reálném čase,“ řekl Tomáš Halouzka ze společnosti Enbra, která se zabývá instalací a servisem chytrých vodoměrů.

Právě neustálá kontrola průtoku a spotřeby je podle místopředsedy Asociace pro vodu ČR Jiřího Paula klíčovým opatřením proti plýtvání vodou. „Zejména pak v hodinách, kdy by spotřeba měla být minimální nebo nulová, například v noci. Chytré vodoměry v současnosti mají i funkci hlídání nestandardních průtoků,“ zmínil. Hlídání spotřeby přitom může pomoci i v období letních měsíců při minimálních srážkových úhrnech tam, kde je vody nedostatek. Na úrovni obcí se v takových případech často přidává omezení užívání pitné vody pro jiné účely, než je lidská spotřeba. Znamená to zákaz napouštění bazénů, mytí aut či závlahu pitnou vodou.

„Starostové obcí postižených nějakou formou sucha nám každý rok říkají, že i přes omezení, která vyhlašují, dochází stále k jejich porušování. U chytrých vodoměrů se sledováním spotřeby v reálném čase tak jakýkoliv neočekávaný vyšší odběr poměrně záhy odhalí a snaží se obratem sjednat nápravu, aby nebyly ohroženy dodávky vody pro ostatní obyvatele obce. Municipality proto toto řešení vyhledávají stále častěji,“ sdělil Tomáš Halouzka. Zároveň však podle odborníků platí, že jak zmíněné sucho, tak postupně rostoucí cena vody směřuje uživatele k dalším úsporám. V případě domácností se nejčastěji jedná o používání spořičů vody na bateriích a sprchách, nahrazování koupání ve vaně krátkým sprchováním anebo nákup nových spotřebičů, jako jsou myčky a pračky.

I díky těmto řešením si Česká republika z hlediska spotřeby vody stojí v porovnání s ostatními zeměmi Evropy velmi dobře. Podle dat ministerstva zemědělství se denní spotřeba na osobu pohybuje okolo 90 litrů, což je šestý nejnižší údaj v Evropě. „Ve srovnání s Evropou patříme mezi nejspořivější zákazníky, velké snižování spotřeby nelze očekávat. Je ale samozřejmé, že v obcích s nedostatečným zdrojem vody závisí spotřeba na aktuální situaci,“ řekl Jiří Paul. Vůbec nejnižší spotřebu má Lotyšsko, a to okolo 75 litrů na osobu, naopak v Itálii člověk za den spotřebuje v průměru okolo 220 litrů. Neznamená to však, že by spotřeba vody byla vyšší v jižních státech, přes 200 litrů na osobu se totiž v průměru spotřebuje za den i ve Finsku.

Větší zaměření na využití dešťové vody

Odborníci však uvádějí, že úspory mohou být ještě vyšší. „Odhadujeme, že u domácnosti vybavené chytrým vodoměrem, kdy mohou její členové na aktuální sledování spotřeby průběžně reagovat, může tato technologie snížit spotřebu vody až o 15 procent. Je však dobré říci, že to bude platit především pro ty uživatele, kteří tento výdaj považují za zásadní,“ řekl Tomáš Halouzka ze společnosti Enbra. Dalším z možných řešení je pak omezení činností, na které je využívána pitná voda. „Významný pro šetření vodou může být přechod na splachování toalet dešťovou vodou. To představuje úsporu zhruba pětiny celkové spotřeby,“ uvedl Jiří Paul.

Právě na využívání dešťové vody se aktuálně snaží zaměřit i stát pomocí dotačních titulů, obce tak mohou žádat o příspěvek na zadržování dešťové vody a její využívání například pro zalévání parků nebo jiné veřejné zeleně. Podle místopředsedy Svazu měst a obcí ČR Pavla Drahovzala by se však směrem k využívání dešťové vody prostřednictvím dotací měl stát angažovat ještě více. „V současné době se snižuje možnost participace ze strany občanů, pomoc směrem k nim přitom měla dopad i v pomoci snížení jejich životních nákladů, typicky například právě využitím dešťové vody pro užitkové účely, například na WC či zálivku zahrady,“ uvedl Drahovzal.

Kromě výše uvedeného stát aktuálně plánuje i například možnost získání prostředků z Operačního programu Životní prostředí, a to na nákup pozemků v okolí vodních toků či odstranění starých zařízení, které původně sloužily k odvodňování krajiny. Podle Pavla Drahovzala je však pro řadu obcí složité najít další, cenou stavebních prací a materiálů zvyšované, zdroje potřebné pro realizaci na tato opatření. „Obce se snaží jít příkladem, ale nyní je to velice náročné – i při využívání dotačních pobídek musí omezovat jiné investice nebo sahat do svých rezerv na kritické situace, například řešení havárie vodovodu či povodně,“ uzavřel místopředseda Svazu měst a obcí ČR.