Ing. Jakub Šimáček pracuje ve společnosti TBG METROSTAV s.r.o. od roku 1998. Nejprve působil v oblasti výroby, následně zakotvil v obchodním oddělení, které nakonec několik let vedl. Od roku 2017 zastává pozici jednatele a ředitele společnosti. Firma patří k předním výrobcům betonu v Praze a provozuje pět betonáren, z toho dvě – Rohanský ostrov a Libeň mají zásobování zajišťováno říční lodní dopravou. S panem Šimáčkem jsme si povídali v jeho kanceláři přímo na Rohanském ostrově, odkud každou chvíli odjížděly míchačky s betonem pro právě budovanou výstavbu projektu Rohan City a Karlína.
Rada hl. m. Prahy schválila v květnu minulého roku návrh Klimatického plánu hlavního města do roku 2030, který obsahuje 69 konkrétních opatření ve čtyřech sekcích – Udržitelná energetika a budovy, Udržitelná mobilita, Cirkulární ekonomika a Adaptační opatření. Některá z opatření se bezprostředně dotýkají vaší společnosti. Jak konkrétně?
Obecně vítáme přístup veřejné správy k odpovědnosti za životní prostředí. K našemu produktu lze téměř bezprostředně vztáhnout dvě ze jmenovaných oblastí a těmi jsou Udržitelná mobilita a Cirkulární ekonomika. V rámci udržitelné mobility považujeme za důležité využívat kromě konvenčních způsobů přepravy také alternativní dopravu. Obecně si dnes každý představí hlavně kola a elektromobily nebo elektrobusy, ale existují také způsoby dopravy, o kterých se příliš nemluví. A přitom jsou tak jednoduché a efektivní. V našem podání se jedná hlavně o nákladní říční dopravu. Objemné suroviny, jako jsou například stavební hmoty, je možné velmi jednoduše a levně dovážet až téměř do center měst prostřednictvím vodních toků.
A co se týká té cirkulární ekonomiky?
V této oblasti jsme se výrazně posunuli ve vývoji betonů z recyklovaného kameniva. Využíváme zejména cihelný a směsný recyklát, který se zatím ve stavebnictví téměř nevyužívá a obvykle se odváží na skládky. My jej zpracováváme do určitých typů betonu. Výsledky a již zrealizované zakázky ukazují, že je to správná cesta a o tento druh betonu je mezi zákazníky zájem.
První krok byl učiněn schválením dokumentu, ten druhý představuje konkrétní realizace. Na co jste se zaměřili především v uplynulých měsících?
Velký důraz klademe na maximální využití říční lodní dopravy. Pro naše betonárny Rohanský ostrov a Libeň přivážíme téměř denně lodě s nákladem kameniva pro výrobu betonu. Na lodní dopravě je fascinující, jak se statisíce tun hmoty elegantně a snadno dostanou až do města bez toho, aby se objevily na silnicích. Za dobu existence našich dvou betonáren jsme takto pražským a středočeským silnicím ušetřili přes čtvrt milionu nákladních kamionů. Pokud se podaří tento způsob dopravy surovin dále rozvíjet a zdá se, že odpovědní lidé z veřejné sféry říční zásobování podporují, lze uvažovat například o elektrifikaci tlačných remorkérů a dosažení dalšího stupně ekologizace zásobování města. Důležité je ale také začlenění lodního zásobování do systému městské city logistiky, kdy je možné využít prázdné lodě při cestě zpět a naložit je například zeminou ze staveb nebo komunálním odpadem.
Ekologie není pro TBG Metrostav vlaštovkou, věnujete se jí, pokud vím, už řadu let. Můžete to více konkretizovat?
Jsme jedním z nejvýznamnějších dodavatelů betonu v oblasti hlavního města a okolí a samozřejmě cítíme odpovědnost za stav životního prostředí v Praze. Velmi tedy dbáme na to, aby suroviny, které používáme pro výrobu, byly ekologické. Ve značné míře tak spotřebováváme například popílky, které vznikají při spalování uhlí v elektrárnách. Dříve se tyto odpadní produkty vyvážely na skládky, dnes jsou elektrárenské popílky žádanou surovinou pro výrobu kvalitních betonů.
Samostatnou kapitolou je už zmíněné využívání drceného recyklátu ze starých zbouraných budov, jako zdroje kameniva do betonu. V praxi jsme si ověřili, že jeho použití je možné a na trhu je o tyto ekologické produkty zájem. Budeme tuto oblast i nadále rozvíjet.
To hovoříte o vašem novém produktu, betonu ECOCRETE. Řekněte nám o něm více.
Ano. Ecocrete je beton nebo terminologicky správně – cementový kompozit, kde je celá složka kameniva nebo část této složky, nahrazena drceným směsným recyklátem. Výsledný produkt pak má v podstatě velmi podobné vlastnosti, jako beton vyrobený z běžného těženého kameniva. Což zní jednoduše, ale jednoduché to úplně není. Například je třeba mít zajištěný stabilní přísun kvalitní a čisté suroviny v čase a místě, což není vždy jednoduché. Beton z recyklátu také není možné využít pro úplně všechny typy konstrukcí apod. Ale využití recyklátu jako suroviny do betonu je možné a funguje to. Rozhodně se ale nelze domnívat, že tímto je vyřešena dlouhodobá problematika nedostatku těženého přírodního kameniva. Tolik recyklátu, kolik je potřeba pro produkci betonu v České republice, prostě nikdy nebude. I nadále je nutné otevírat nové lomy a pískovny, což se ale bohužel nyní neděje a kamenivo dochází.
Setkal jsem se s názorem, že recyklace je sice krásná věc, nicméně někdy je na úkor kvality nového výrobku ve srovnání s původním. Jak je tomu v případě betonu? Je to stále takříkajíc „beton na beton“.
Jak už jsem řekl – beton Ecocrete je možné do některých konstrukcí použít při zachování všech parametrů, potřebných pro takovou konstrukci. Je to výhodné a ekologické. Ale jsou oblasti, kde se takový beton ukládat zatím nedoporučuje. Zejména se jedná o různé speciální konstrukce dopravních staveb, mostů apod., kde jsou například požadavky na extrémní odolnost vůči rozmrazovacím cyklům, či technickým solím. Chcete-li ale beton do běžného bytového domu nebo pro výstavbu kancelářských komplexů, nic jeho použití nebrání. Vše je vždy na debatě mezi investorem, projektantem a dodavatelem betonu, aby projednali vhodnost použití toho kterého typu betonu.
Obr. Kvalitní recyklát není nutné likvidovat na skládkách, lze jej použít do betonu
Kde se především používá?
Zatím se využívá hlavně při realizaci všemožných podkladních a výplňových vrstev staveb, ale také ve stěnách, příčkách apod. Omezené je použití například ve stropních konstrukcích nebo sloupech, kde je kladen velký důraz na zaručený modul pružnosti. Tyto parametry zatím s betonem z recyklovaného kameniva nelze vždy dosáhnout.
Od našeho minulého rozhovoru se společnost rozrostla o betonárnu Úvaly. Zde se „předpokládá vybudování nové betonárny, která bude vybavena nejmodernějšími technologiemi připravená k plnohodnotnému servisu, který znáte z našich ostatních betonáren,“ přečetl jsem si na vašich webových stránkách. Jak bude vypadat, když vše půjde podle plánu, v lednu 2023?
Ano, na tomto místě vybudujeme moderní ekologický provoz, kde budeme nabízet všechny produkty, na které jsou naši zákazníci zvyklí. Již nyní jsme ale částečně zmodernizovali stávající betonárnu, ze které dodáváme zákazníkům omezené portfolio našich betonů. Ale hlavně jsme zde zavedli náš mimořádný servis, díky kterému se k nám odběratelé stále vracejí – rozsáhlou otevírací dobu, ochotu, poradenství a spolupráci s úsměvem.
Pandemie, nyní válka na Ukrajině, vysoká inflace – to vše má negativní dopad na ekonomiku. S jak velkými „šrámy“ se společnosti daří zvládat tuto nepříznivou situaci?
Bohužel, stavebnictví obecně, teď velmi trpí. Snad ani není komodita, která by na trhu nechyběla. Cihly, polystyren, izolace, překližky a hlavně… železo. Nedostatek těchto základních materiálů způsobuje nejen nejistotu a prodlužování termínů výstavby, ale také růst cen. Dramatický růst cen. Naprosto nepredikovatelná je třeba cena železa. Na některých stavbách to jsou i mnohamilionové rozdíly proti původně plánovaným nákladům.
Co se týká našich surovin, tak nejvíce nás teď ovlivňují rostoucí ceny cementu a chemických přísad. Cenu cementu vyhnala nahoru meziročně rostoucí cena emisních povolenek, jejichž cena narostla proti předkovidovým dobám o 200 %. Jen jsme si začali na vyšší ceny zvykat, začínají násobně růst ceny energií a ty jsou pro výrobu cementu zásadní. Když k tomu připočítáme kontinuální růst cen kameniva, přísad, pohonných hmot a dalších složek, má to dopad i na cenu betonu. Nejvíce komplikující ale pro nás a následně pro stavební firmy je, že se obtížně zajišťují dodávky a ceny na delší období. Dnes se ceny řady surovin mění z měsíce na měsíc a když se nám podaří zajistit čtvrtletní, možná půlroční fixaci nákupní ceny, jsme rádi. Jak ale pak máme zajistit stavebním firmám pevné ceny, když ony musí fixovat cenu díla po celou dobu výstavby a taková stavba trvá dva nebo tři roky?
Jsem ale optimista a předpokládám, že se nyní nacházíme v nejtěžším období. Negativních faktorů, které působí na ekonomiku už je opravdu hodně a už si moc neumím představit, že by mohlo být hůře. Osobně očekávám ještě růst cen energií v příštím roce, ale situace by se měla postupně stabilizovat, trh s materiálem a surovinami se naplní a začneme se zase pomalu vracet k normálu. Vyšší ceny některých komodit i díky inflaci a energiím asi zůstanou, ale pomine zmatek a nejistota dodávek. Tím se situace ve stavebnictví uklidní a vrátí se do standardních kolejí.
Nedostatek bytů logicky vyvolává bytovou krizi, kterou řeší mnoho zemí po celém světě. V porovnání s velkými městy našich sousedů se ale ukazuje, že je na tom česká metropole zdaleka nejhůř. Přitom paradoxně je zájem investorů, stavebních firem a jejich dodavatelů více stavět. Je skutečně „zakopaný pes“ jen ve stavebním zákoně?
Úplně se necítím býti odborníkem na problematiku nedostatku bytů, takže mohu jen říci, co jsem vyposlechl z debat s některými zástupci stavebních firem a developerů – problém je zřejmě hlavně v tom, že nové byty nevznikají dost rychle. Bytů je pořád zoufale málo a jejich cena tudíž roste. Asi není úplně přirozený stav, když jsou na nově vytvořených webových stránkách bytového projektu během pár týdnů dvě třetiny bytů zarezervované. Přitom stavba ještě ani nezačala… Ještě se „ani nekoplo“ a k prodeji zbývá třetina bytů z celého komplexu. To asi není faktor, který by cenu snižoval. Poptávka zásadně převyšuje nabídku. Přitom developeři a stavební firmy více stavět chtějí. Je tedy jednoznačně třeba zásadně zjednodušit a zrychlit proces územního a stavebního řízení. Obecně přeci není možné, aby výstavba bytového domu trvala od nákupu pozemku po zahájení výstavby téměř deset let. Když se podaří tuto dobu zkrátit na tři čtyři roky, bude se stavět rychleji a množství bytů poroste. Jestli tomu pomůže návrh nového stavebního zákona, to posoudit neumím.
Přes všechen pesimismus, který často vidíme kolem nás, musíme být optimisté a myslet na budoucnost. Takže, jak se dále bude vyvíjet společnost TBG Metrostav, přibližte nám její plány do příštích let.
Přes všechny složitosti dnešní doby je třeba pozitivně nahlížet do budoucnosti. Naše společnost postupně dokončila první fázi modernizace a nyní se soustředíme na další rozvoj. Jsme jedním z hlavních vývojářů v oblasti ultra-vysokopevnostních betonů, které se budou ve stavebnictví uplatňovat stále více. Výzvami jsou pro nás samozřejmě trvalá udržitelnost a ekologie. Jsme přesvědčeni, že cesta k úspěšné budoucnosti vede přes jednoduchá a přirozená řešení. Nemá smysl nad vším neustále jen debatovat, vše dokola zkoumat nebo přemýšlet, kde získám jakou dotaci – jednoduchá a účinná řešení jsou přímo před námi, jen je potřeba je využít. Naše říční doprava kameniva šetří silnice od tisíců kamionů, betony Ecocrete spotřebovávají kvalitní materiál, který by se jinak uložil na skládky, betony UHPC mají životnost přes 200 let… To jsou konkrétní oblasti, kterými se zabýváme, a které nás posouvají dál do budoucnosti. Do udržitelné budoucnosti.
Zdroj: časopis CzechIndustry 1/2022
