Dekarbonizace, ukončení provozu uhelných elektráren, budování nových zdrojů nebo rostoucí ceny poplatků za distribuci spojené s investicemi do rozvoje obnovitelných zdrojů. To jsou podle nezávislé poradenské společnosti EGÚ Brno hlavní důvody nevyhnutelného zdražování energií, na které se musejí připravit české domácnosti i firmy. Zatímco běžnému spotřebiteli může dočasně pomoci fixace cen, firmy by měly včas investovat do nových technologií.  

„Alespoň krátkodobé řešení nabízí lidem zajištění pevné sazby za energie. Zdražování je však dlouhodobý trend, a růst se proto časem nevyhne ani fixovaným cenám. Například cena silové elektřiny vzrostla ve střední Evropě za poslední tři roky téměř o 50 procent a z našich analýz vyplývá, že do konce desetiletí stoupne o dalších 40 procent,“ řekl Michal Macenauer, ředitel strategie společnosti EGÚ Brno, a dodal: „Firmám pomohou investice do vlastních zdrojů energií a nových technologií. Taková řešení nabízejí nejen úspory, ale při správné realizaci také příležitost k dodatečným výnosům za prodej nespotřebované energie.“

Ideální je podle EGÚ Brno investice do společné výroby elektřiny a tepla v takzvané kogenerační jednotce. Ta je vhodná jak pro průmyslové či výrobní podniky, tak pro budovy se stabilním odběrem těchto energií, jako jsou nemocnice, školy a další. Menší firmy mohou dosáhnout úspor kombinací tepelných čerpadel s úpravami pro vyšší zateplení budov nebo fotovoltaiky s plynovým zdrojem tepla. „U vlastního zdroje odpadají poplatky za přenos, distribuci, systémové služby a další. Tyto náklady přitom dnes tvoří více než 50 % konečné ceny elektřiny,“ vysvětlil M. Macenauer s tím, že návratnost pořízení vlastního zdroje elektřiny a tepla se pohybuje v rozmezí 3 až 10 let.  

Realitu zdražování energií dokládá i plán Evropské unie na zřízení klimatického sociálního fondu. Miliardy eur mají pomoci zejména lidem v regionech postižených tzv. energetickou chudobou. Ti žijí mnohdy ve stále nezateplených panelových domech a ceny energií již dnes tvrdě dopadají na jejich rodinné rozpočty.

Analýzy EGÚ Brno mapující nejpravděpodobnější vývoj v souvislosti s dekarbonizací ukazují, že do roku 2040 budou v České republice odstaveny přinejmenším elektrárny zajišťující 40 procent stávajícího výkonu. Podobná situace bude i v okolních zemích. „Je třeba si uvědomit, že se nyní nacházíme na začátku nejvýraznější proměny energetiky od poloviny 20. století. Evropu čekají obrovské investice do nových zdrojů a infrastruktury, a ty se výrazně projeví v konečných cenách energií,“ uzavřel M. Macenauer.