Jejich provozovatelé se však snaží přijetí potřebné novely zákona zabránit. Pokud budou úspěšní, nebudou přijata základní pravidla pro rozvoj nových obnovitelných zdrojů a stát neušetří 25 miliard Kč.

Spor o zisky z velkých fotovoltaických elektráren jde po dekádě sporů do finále. Pokud Poslanecká sněmovna příští týden schválí ve třetím čtení novelu zákona o podporovaných zdrojích energie ve znění podporovaném státem i zástupci obnovitelných zdrojů, ušetří stát v letech 2022 až 2030 přibližně 25 miliard Kč na veřejné podpoře. Zároveň jednou provždy bude vyřešen problém přemrštěné podpory velkých solárních elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Část jejich provozovatelů však urputně hájí své zisky a usilují o nepřijetí novely zákona. Tím však současně ohrožují budoucnost nových obnovitelných zdrojů energie (OZE). Novela je pro rozvoj oboru OZE zásadní – stanovuje totiž nová pravidla rozvoje čisté energetiky, bez kterých sektor nemůže růst potřebným způsobem.

„Zákon je zásadní pro modernizaci energetiky. Ve sněmovně se rýsuje i nezbytný kompromis pro kontroly přiměřenosti podpory zahrnující i definitivní řešení pro fotovoltaiky. To přináší klid pro stát i odpovědné provozovatele v podobě přiměřeného zvýšení solárního odvodu. Ale rafinovaně skrývaný odpor vůči solárnímu odvodu přijetí zákona v přijatelné podobě ohrožuje.

„Ve sněmovně koluje celá řada pozměňovacích návrhů. Složitost tématiky vytváří nepřehlednou situaci a hrozí i nečinnost poslanců z opatrnosti, což je ale stejně nebezpečná cesta, jak nadměrné zisky provozovatelů velkých solárních elektráren ochránit. Pozornosti novinářů proto doporučujeme sledovat závěrečné třetí čtení zákona. Jasně se ukáže, kdo hájí přiměřený přístup k provozovatelům i zájmy státu, aby ušetřil desítky miliard, a kdo je naopak chce ponechat v kapse provozovatelů velkých solárních elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Ta jako jediný subjekt v ČR zastupuje všechny sektory obnovitelných zdrojů a detailně proto zná ekonomiku a situaci všech druhů OZE.

„Zásadně odmítáme hájit parciální zájmy jednoho sektoru, které navíc ohrožují rozvoj sektoru jako celku” dodal Chalupa.

Návrh novely zákona o podporovaných zdrojích

Návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie obsahuje pravidla a mechanismy, kterými po letech stagnace stát v souladu s nejnovějším vývojem v oblasti technologií a ochrany životního prostředí a klimatu plánuje obnovit růst obnovitelných zdrojů a řídit modernizaci, decentralizaci a demokratizaci energetiky, což Komora OZE jednoznačně vítá. Druhé velké téma návrhu novely je snaha státu vypořádat se s případnou nepřiměřenou ziskovostí projektů OZE z minulosti. Navržené schéma je založeno na posuzování hodnot vnitřních výnosových procent (IRR), přičemž vláda si od zákona slibuje snížení nákladů veřejné podpory především na velké fotovoltaiky a to o několik miliard Kč ročně, řešeno je tedy rovněž snížení nákladů státu v důsledku zohlednění investičních dotací.

A právě IRR pro velké fotovoltaické elektrárny, které byly stavěny v letech 2009 a 2010 s přemrštěnou státní podporou, je tématem, které rozděluje zákonodárce i podnikatele v obnovitelných zdrojích. Bohužel zároveň zásadně ohrožuje budoucnost transformace české energetiky. Pokud totiž Sněmovna návrh novely nestihne schválit ve 3. čtení, které je naplánováno na středu 7. července, hrozí, že s ohledem na blížící se podzimní volby a faktické ukončení činnosti Poslanecké sněmovny v létě, novela spadne pod stůl a sektor zůstane bez základního legislativního rámce.

„Pokud zákon nebude schválen touto sněmovnou, další vláda přípravou a schvalováním nového zákona ztratí dva až tři roky. Místo abychom začali řešit, jak zapracovat na rozvoji obnovitelných zdrojů, odstraňovat bariéry, vytvořit dobré podmínky, bude se znovu vytvářet základní rámec,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, která v Česku sektor zastupuje.

Požadavky majitelů solárních elektráren komplikují situaci

„Nad částí novely stanovující principy dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů, kterou sektor nové energetiky nejvíc potřebuje, není mezi poslanci koalice a opozice významnějších sporů, neboť je dobře připravená a apolitická. Případné komplikace či detaily lze v případě potřeby napravit za běhu,” uvedl Štěpán Chalupa.

Velký spor je naopak o část zákona, která má ambici vypořádat se s dědictvím přemrštěné podpory velkých fotovoltaických elektráren v minulosti. „Někteří jejich provozovatelé urputně hájí své zisky, nechtějí ustoupit ani o píď a komplikují dosažení potřebného kompromisu. Rozboření novely zákona je pro ně lepší varianta, než zavedení solární daně, která by jejich zisky přiměřeně snížila,” dodal Chalupa.

Komora obnovitelných zdrojů podporuje přijetí tzv. kompromisního řešení, které zavádí IRR v rozmezí 8,4 až 10,6 % se současným navýšením solárního odvodu pro solární elektrárny z kritických let 2009 a 2010 (v případě roku 2009 se jedná o znovuzavedení). Obsahuje ho pozměňovací návrh předložený poslancem-zpravodajem Pavlem Pustějovským. Ke schválení ho plénu sněmovny doporučil i Hospodářský výbor a podporuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Přesto však část provozovatelů velkých fotovoltaik hledá ve Sněmovně hlasy poslanců, které odmítají zdanění velkých solárních elektráren podpořit a to prostřednictvím zabrždění zákona nebo části řešící IRR a solární odvod.

Náklady státní podpory OZE

zdroj dat: OTE a.s.

  • Náklady na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů energie činily v roce 2020 cca 45,4 miliardy Kč.
  • Zcela zásadní podíl připadá na podporu solárních elektráren (FVE), a to cca 29,1 miliard Kč, což představuje cca 64 % všech nákladů na podporu OZE.

FVE uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 jsou hlavním problémem celého sektoru OZE z důvodu jejich nadměrné podpory.