Ministerstvo zemědělství se nadále snaží protlačit výstavbu přehrady na řece Bečvě oproti variantě suchého poldru, který by přitom i podle dřívějších studií Povodí Moravy měl stejný protipovodňový efekt jako přehrada, zároveň však značně snižuje negativní následky v krajině. Proti výstavbě přehrady se vyjádřila nejen řada akademiků a odborných organizací, ale také Olomoucký a Zlínský kraj, obce Hranice a Skalička, kterých se dílo přímo dotýká, a také další obce na řece Bečvě.

Plánovaná stavba, která má sloužit primárně jako protipovodňová ochrana pro město Přerov, je nyní součástí Aktualizace Politiky územního rozvoje (PÚR). V ní se plánované opatření přejmenovává z původního “suchého poldru Teplice” na “vodní dílo Skalička”. A právě tato drobná změna umožňuje mimo jiné i výstavbu nádrže se stálým zadržením vody (například přehrady). To vyneslo celé Aktualizaci významně negativní hodnocení vlivu na životní prostředí (SEA).

Přehrada by totiž zničila Evropsky významnou lokalitu Hustopeče – Štěrkáč, ohrozila by chráněné lokality jako jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně nebo Hůrka u Hranic a také lázeňský areál Teplice nad Bečvou, negativně by ovlivnila vodní režim v oblasti.  Tím by mohla vstoupit i do rozporu s evropským právem. V případě realizace záměru, který likviduje tzv. prioritní biotop (zde měkké luhy), je totiž zapotřebí souhlasné stanovisko Evropské Komise.

Plány na výstavbu vodního díla na řece Bečvě oprášilo Povodí Moravy po katastrofálních povodních v roce 1997. Jako nejlepší protipovodňovou ochranu tehdy vybralo variantu „suchá nádrž“. V roce 2015 však Povodí rétoriku změnilo – na Bečvě musí stát přehrada, která nás ochrání nejen před povodněmi, ale také před suchem. Kriticky se k velkým vodním stavbám vyjadřuje na webových stránkách spojenabečva.cz např. děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jan Hradecký: „Výstavba velkých vodních děl je v posledních letech kriticky vnímána po celém civilizovaném světě. Skutečně nás podobná díla ochrání před povodněmi a suchem? Domnívám se, že tento koncept již neplatí. Krajina pod velkými vodními díly naopak vodu ztrácí.”

Spojená Bečva (po soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy) je v České republice poslední štěrkonosnou řekou nepřehrazenou přehradou. Výstavbou by tak zanikl v ČR unikátní říční ekosystém. Geomorfologové a hydrologové se shodují na tom, že narušení specifického splaveninového režimu řeky, totiž transportu štěrků, povede ke vzniku hloubkové eroze koryta (tzv. efektu hladové vody). Negativní vliv trvale zatopeného vodního díla předpokládají i geologové a další přírodovědci.

Po povodních v roce 1997 v uvažovaném úseku Bečvy došlo k jejímu zpřírodnění (renaturaci) a ke vzniku rozsáhlých štěrkových náplavů. Tyto jedinečné ekosystémy obsadily vzácné druhy bezobratlých, často se jedná o jedinou nebo jednu z mála lokalit v ČR s jejich výskytem.

Zmíněná negativa eliminuje jedna z analyzovaných variant – právě varianta suchého bočního poldru, za zajištění stejné míry protipovodňové ochrany jako přehrada. Zvažovaných variant je celkem šest, Povodí Moravy má na podzim dostat na stůl výsledky tzv. multikriteriální analýzy, která má vyhodnotit nejvhodnější z nich. Současně však Povodí i MZe jasně deklarují svůj zájem řešit sucho akumulační nádrží (přehradou). Ve hře je mj. zajištění dodávek vody pro průmysl.

Právě pro uvedené argumenty se proti vodní nádrži se stálým zadržením vody vyjádřila řada odborníků a organizací (Česká společnost entomologická, Česká společnost ornitologická, Moravský ornitologický spolek, Česká společnost botanická, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Výbor Ramsarské úmluvy, Hnutí DUHA a další), ale i zástupci samospráv, kterých se výstavba tohoto vodního díla dotýká. Ministerstvo zemědělství, potažmo řešitel Povodí Moravy, však i přesto nadále trvá v Aktualizaci č. 4 PÚR na pojmu „vodní dílo“.

Na nutnosti ochranných opatření proti povodním na řece Bečvě panuje celospolečenská shoda. Jakou by měly mít podobu, je ale věcí diskuse odborníků. Právě ti ovšem vnímají stavbu přehrady jako silně negativní.  Z mediálních vystoupení představitelů Povodí Moravy a MZe se tak zdá, že jde o něco úplně jiného než ochranu proti povodním, totiž: postavit přehradu stůj co stůj. Řeka Bečva dosud rezonuje v mysli veřejnosti v souvislosti se stále neobjasněnou katastrofální otravou kyanidem na podzim minulého roku. Zatímco z otravy se řeka po několika letech vzpamatuje, přehrada by na ní zničila život trvale.

Miroslav Dvorský, člen platformy Spojená Bečva a vedoucí Valašského ekocentra ve Valašském Meziříčí, řekl: „Obáváme se, že vlivem trvalého naplnění VD Skalička dojde k podobným jevům, jako za extrémní povodně v roce 1997, kdy se ukázalo, jak silně je propojena hladina řeky Bečvy a podzemních vod. Rádi bychom, aby odborníci vyvrátili naše obavy, že může dojít ke znehodnocení krasu a léčivých uhličitých pramenů v oblasti.„