Výměny dožívajících parovodů hospodárnějšími horkovodními či teplovodními rozvody nezastavila ani nepříznivá epidemiologická situace. Teplárny letos vymění nebo zmodernizují v sedmi městech bezmála 12 km tras parních rozvodů. Je to sice méně než vloni, ale v řadě lokalit jde o poslední dokončovací etapy dlouholetých projektů.
Liberec letos už jen dolaďoval provoz nových horkovodů ve zkušebním provozu. Janské Lázně, Teplice a Písek přechod na horkovody letos víceméně dokončí. Příští rok to čeká Přerov. Pokračovat se bude v Brně a v Českých Budějovicích. Výměna parovodů za horkovody se připravuje i v dalších lokalitách.
„Poslední roky jasně ukazují, že vedle ekologizace výrobních zdrojů patří mezi priority teplárenských společností také výměna dožívajících parovodů. Stále je však prostor pro urychlení tempa modernizace,“ říká ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek. Nové moderní rozvody, v nichž místo páry přenáší tepelnou energii voda, přinášejí citelné snížení ztrát. Spotřeba paliva může klesnout až o celou osminu, což přispívá ke stabilizaci ceny tepla a také ke zlepšení kvality ovzduší.
„Mezi benefity pro zákazníky, kteří již využívají nové horkovodní výměníkové stanice, patří mimo snížení spotřeby tepla v zásobovaných objektech také možnost plynulé regulace potřebného topného výkonu či úspora čerpací práce díky technologii bez nutnosti vracení vzniklého kondenzátu,“ vypočítává přednosti horkovodních soustav Martin Hájek a připomíná, že moderní technologie horkovodních výměníkových stanic celkově přináší zákazníkům efektivní a úspornou distribuci tepla za zvýšení jejich komfortu a bezpečnosti.
Během minulých let se při výměně tepelných sítí rovněž osvědčila spolupráce s dalšími síťovými dodavateli (elektřiny, plynu, vody či telekomunikací), se správci místních komunikací i dalšími dotčenými organizacemi. Ve vzájemné spolupráci se tak plánuje a využívá jedna stavební uzávěra. Tím se minimalizuje opakované nepříjemné omezování pohybu osob i dopravy.
Příklady letošních projektů konverze a modernizace parovodů
V Liberci byl letos v květnu dokončen Projekt GreenNet I, zahájený v dubnu 2018. Bylo při něm vyměněno na horkovody 9,5 km parovodů, zrekonstruováno 29 výměníkových stanic a vybudována centrální výměníková stanice pára/voda. Realizací projektu došlo k úspoře ztrát 87 000 GJ v primární energii, což odpovídá roční spotřebě tepla pro zhruba 3250 domácností, a celkové náklady se pohybovaly kolem 320 milionů Kč. Teplárna Liberec aktuálně připravuje podklady pro další Projekt GreenNet II, kterým bude rekonstrukce parního napáječe TEXTILANA v celkové délce více než 10 km.
Teplárny Brno letos již jedenáctým rokem pokračovaly ve výměně zastaralých parovodů za horkovody. Díky optimalizaci se délka sítí zkrátí z původních 97 km parovodů na 66 km horkovodů. S letošními 2,85 km nových horkovodů je již dokončeno téměř 51 km z plánovaných tras a zbývá ještě uložit 15 km horkovodů. Výhody nového horkovodního systému již využívá 495 odběrných míst. Horká voda tak nyní hřeje více než 90 % brněnských domácností, které využívají výhody centrálního zásobování teplem. Kompletně by měla horkovodní síť moravskou metropoli zásobovat teplem po přepojení všech 671 odběrných míst v roce 2027.
Největší rekonstrukce parovodů na horkovody ve skupině Veolia Energie probíhají letos v Přerově v délce 2 km. Veolia zahájila v Přerově rozsáhlý projekt rekonstrukcí v roce 2018, ukončen bude příští rok. Celkem se vymění potrubí o délce 22 km při investici 389 milionů Kč. Úspora primární energie letošní etapy je vypočítána na 3000 GJ. Příští rok bude rekonstrukce soustavy v Přerově pokračovat posledním 2,5 km dlouhým úsekem, což společně s už rekonstruovanými úseky v letech 2018 až 2020 přinese roční úspory primární energie v objemu téměř 21 350 GJ.
Horkovodní síť českobudějovické teplárny, měřící už 33 kilometrů, se prodlouží o dalších 1100 metrů podél Novohradské ulice. Stane se tak v rámci dvou etap, z nichž ta první skončí letos v prosinci. Během ní se pokládá 450 metrů horkovodu z teplárny k areálu ČD Cargo. Druhá etapa v příštím roce dovede horkovod k Dopravnímu podniku města České Budějovice. To umožní na horkovodní síť, která trvale snižuje tepelné ztráty, napojit také zamýšlenou rozvojovou výstavbu v městské části Mladé a v oblasti Zanádražní komunikace. Jen v letech 2015 až 2020 do výstavby horkovodů vložila českobudějovická teplárna téměř 460 milionů Kč.
ČEZ Teplárenská dokončí letos projekty konverze parovodů na horkovody ve dvou lázeňských městech. V nich jsou vždy projekty týkající se tepelných sítí mimořádně náročně. Topnou sezónu totiž hned střídá lázeňská sezóna, takže je zapotřebí dokonalé naplánování a sladění aktivit s potřebami lázní. V Janských Lázních budou letos vyměněny skoro 2 km tras parovodů. Náklady na celý projekt jsou vyčísleny na 115 milionů korun. Součástí investice jsou i dva záložní zdroje tepla (nová plynová kotelna bude sloužit v případech odstávky elektrárny v Poříčí) a vybudování hlavní výměníkové stanice. Celková výměna 4 km sítí přinese v Janských Lázních úspory 35 350 GJ/r. Roční snížení produkce emisí CO2 o téměř 3 800 tun představuje měrné způsobilé výdaje na snížení emisí CO2 necelých 30 Kč/kg CO2 za rok. Staré parní trubky za nové horkovody vyměňuje ČEZ Teplárenská také v Teplicích. V uplynulých dvou letech bylo nahrazeno nebo bude do konce roku ukončena činnost 1,8 km parních rozvodů. Modernizace sítí v severočeských lázeňských Teplice přijde bezmála na 94 milionů korun a dotkne se 128 odběrných míst.
Dalším, kdo dokončuje dlouholetý projekt výměny parovodů, je Teplárna Písek. Ta v letech 2018 až 2020 zrušila 4,3 km parních tras, které nahradila a celou soustavu i rozšířila o 6,1 km nových horkovodů, z toho letos o 2,7 km. Ty dodávají teplo na vytápění a ohřev vody pro 4839 píseckých bytů a řadu dalších nebytových odběratelů. Celková úspora primární energie byla vyčíslena na 53 400 GJ za rok. Do projektů vymístění páry z Písku teplárna vložila zatím částku bezmála 300 milionů korun. Definitivní ukončení provozu parní sítě a odstavení poslední části parovodu je plánováno na rok 2022.