Česká republika musí umožnit rozvoj tzv. komunitní energetiky. Vyplývá to z evropské legislativy, kterou v současné době převádí do českých zákonů. Jak si s tím ČR poradí? Podle expertů je klíčové odbourat stávající byrokratické překážky.

Lidé mohou energii nejen spotřebovávat, ale také ji vyrábět a sdílet s okolím. Právě v tom podle expertů spočívá budoucnost evropské energetiky. A počítá s tím i evropská legislativa, kterou Česká republika musí během následujících měsíců přijmout.

Tzv. zimní energetický balíček EU spatřil světlo světa už v listopadu 2016. Legislativa klade důraz mimo jiné na decentralizaci výroby energie z obnovitelných zdrojů. Jednou z cest, jak této decentralizace dosáhnout, je podpora energetických komunit.

Typickým příkladem energetické komunity je sdružení lidí v jedné obci či městské části, kteří spolupracují při výrobě, distribuci, skladování a dodávání energie z obnovitelných zdrojů.

„Energetické komunity musí splňovat několik právních kritérií. Důležité je, že se musí jednat o projekty, jejichž hlavním účelem je generovat environmentální, ekonomický a sociální přínos oblasti, ve které komunita funguje,“ vysvětlila Molly Walshová, expertka na komunitní energetiku z evropské organizace Friends of the Earth Europe, při příležitosti on-line debaty, kterou pořádal EURACTIV.cz ve spolupráci s pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung.

Každý má právo vyrábět energii

Do výroby energie by se podle Walshové mohla do roku 2050 zapojit polovina obyvatel EU. Pokud by se tak skutečně stalo, uspokojilo by to až 45 procent poptávky v EU. Vyplývá to ze studie nizozemské konzultační firmy CE Delft z roku 2016.

„Každý člověk má na základě evropské legislativy právo být součástí komunity pro obnovitelnou energetiku. Členské státy musí nastavit podmínky tak, aby všichni lidé mohli toto právo využít,“ dodala Walshová. Státy musí také posoudit, jaký mají energetické komunity na jejich území potenciál a jaké překážky stojí v jejich dalším rozvoji.

„Zimní energetický balíček otvírá obrovské příležitosti pro decentralizaci energetiky a aktivní vstup občanů na energetický trh,“ potvrdil Martin Ander, poradce pro oblast komunitních projektů ze Svazu moderní energetiky. V ČR je sice zapojení občanů do výroby energie možné i nyní, v rozvoji komunitní energetiky ale brání náročná administrativa, poplatky nebo nedostatek informací.

Nová legislativa může zlikvidovat bariéry

Lidé si již v současné době mohou bez větších komplikací instalovat solární panely na střechy rodinných domů a využívat energii pro svou vlastní potřebu. Na instalaci mohou dokonce získat podporu skrze program Nová zelená úsporám, který je částečně financovaný z evropských fondů. Finance mohou na podobné projekty získat i školy a další veřejné instituce.

„Jsou zde ale bariéry, které v rozvoji brání. Zejména jde o komplikovanou administrativu v případě kolektivních projektů, jako je například instalace fotovoltaiky na bytovém domě. Sousedé by se museli dohodnout, že celý dům bude odebírat elektřinu pouze od jediného dodavatele. Museli by se tedy vzdát svých dodavatelů, změnit smlouvy a tak podobně,“ vysvětlil Ander.

S implementací zimního energetického balíčku by mohla řada bariér odpadnout. Otázkou však zůstává, jakou bude mít výsledná česká legislativa podobu. Ministerstvo průmyslu a obchodu již zveřejnilo věcný záměr zákona, který je nyní otevřen k připomínkování.

Ander uvedl, že ministerstvo chce například definovat kategorii „aktivního zákazníka“. Člověk s tímto statusem bude moci provozovat elektrárnu bez omezení výkonu a bez nutnosti licence či povolení.

„Aktivní zákazník bude moci prodávat a sdílet přebytky vyrobené energie, uzavírat smlouvy se sousedy a bude i možnost vytvořit skupinu společně jednajících zákazníků,“ dodal Ander. Upozornil však, že věcný záměr zákona neřeší zmíněný problém komunit v rámci bytových domů. Na druhou stranu, legislativa ještě projde jak připomínkovým řízením, tak i Poslaneckou sněmovnou ČR, čeští zákonodárci tak budou mít příležitost „vychytat mouchy“.

„Zákon by měl začít platit od července roku 2021. Zda se tak opravdu stane, to může garantovat jedině vláda,“ doplnil Ander.

V Německu je komunitní energetika „virální“

Zatímco v ČR se diskutuje o tom, jak vytvořit vhodné legislativní podmínky pro rozvoj komunitní energetiky, v Evropě se stávají komunity doslova „virální“ záležitostí. Myslí si to Krisztina Andréová, členka představenstva aliance Bündnis Bürgerenergie prosazující rozvoj komunitní energetiky v Německu.

Podle Andréové může komunitní energetika přinést hned několik výhod – levnější energii, konec závislosti na dodávkách energie od velkých společností a přispěje také k řešení klimatické krize a snižování emisí skleníkových plynů.

„Už nepotřebujeme velké společnosti produkující energii z fosilních zdrojů. Cesta bude dlouhá, ale už máme základ, o který se můžeme opřít,“ uvedla během debaty Andréová.

Písek sází na chytré technologie

Komunitní energetika zažívá u západních sousedů „boom“. V ČR je tento koncept zatím v plenkách, projekty ale rok co rok přibývají. Příkladem je město Písek, které v současné době rozvíjí iniciativu Smart Písek. Cílem projektu je mimo jiné snížit energetickou náročnost veřejných budov využíváním chytrých technologií a instalací fotovoltaických elektráren na střechách.

Vedoucí týmu Smart Písek Miloš Prokýšek během debaty potvrdil, že efektivnímu využívání obnovitelných zdrojů energie ve městě brání právě náročná legislativa. To však není jediný problém.

„Musí to přinášet benefit v podobě peněz. V současné době není návratnost příliš dobrá, a to ani s dotacemi. Dalším problémem je, že veřejný dobrovolnický komunitní život u nás není zrovna tradiční, rodí se v bolestech,“ uvedl Prokýšek.

„Písku se tomu snažíme jít naproti a už se objevují první vlaštovky,“ dodal optimisticky zástupce města Písek.

Město by zejména uvítalo změnu legislativy, která by umožnila vyrobenou energii sdílet. Prokýšek se však obává, že k tomuto kroku připravované české zákony zatím nepovedou.

Aneta Zachová, EURACTIV.cz