Evropské země usilují o zvýšení podílu spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Ne každé se to však daří stejně.

Obnovitelné zdroje energie jsou svou podstatou unikátní, nevyčerpatelné a čisté zdroje, jimiž se čím dál více nahrazují stará konvenční a znečišťující paliva. Mezi obnovitelné zdroje patří biopaliva, sluneční energie, větrná energie, vodní energie a také obnovitelná část odpadů. Využívání obnovitelných zdrojů energie má mnoho výhod, a proto nabývá stále většího významu. Je díky němu možné snižovat emise skleníkových plynů, dosahovat větší diverzifikace používaných paliv, zvyšovat energetickou bezpečnost a také snižovat závislost na tradičních fosilních palivech. Podmínky a předpoklady pro využití jednotlivých druhů obnovitelné energie se však v různých zemích dosti výrazně liší.

Pohodáři, premianti i neplniči

Evropská unie si pro rok 2020 stanovila cíl dosáhnout podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie vyrobené ze všech dosud využívaných paliv a energií na úrovni 20 %. Protože souhrnný cíl není možné jednoduše přenést na všechny členské státy, byly pro jednotlivé země stanoveny indivi­duální vnitrostátní cíle.

Česká republika by měla v roce 2020 dosáhnout 13% podílu spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Tento cíl je již splněn. V roce 2018 tvořily obnovitelné zdroje u nás 15,1 % z celkové spotřeby paliv a energií. Nejnižší cíl do roku 2020 si stanovila Malta, která by chtěla zajistit 10 % spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. V roce 2018 zde z obnovitelných zdrojů pocházelo 8 % spotřebované energie. Lucembursko plánuje do roku 2020 podíl obnovitelných zdrojů v úrovni 11 %, přičemž v roce 2018 se mu podařilo dosáhnout 9,1 %. Stejný cíl jako Česká republika, tedy 13 %, mají Belgie a Maďarsko. Belgie však do roku 2018 zajistila pouze 9,4 % a Maďarsko 12,5 %, a do plánované úrovně jim tedy ještě kus cesty chyběl.

Na opačné straně pomyslné stupnice se nachází skupina států, které si oproti ostatním stanovily výrazně vyšší cílové hodnoty. Nejambicióznější jsou v tomto směru Švédsko, Finsko, Lotyšsko, Rakousko a také Portugalsko. Prim mezi nimi hraje Švédsko s cílem pro rok 2020 na úrovni 49% podílu spotřeby z obnovitelných zdrojů. Plánovanou metu v této zemi však už výrazně překročili. V roce 2018 dosáhli podíl 54,6 %. Druhou příčku obsadilo Finsko, které si pro rok 2020 stanovilo cíl 38 %. I jemu se záměr podařilo překonat, když už v roce 2018 vykazovalo 41,2 % spotřeby energií z obnovitelných zdrojů. Následuje Lotyšsko s cílem 40 % pro rok 2020 a skutečností 40,3 % v roce 2018.

Pokud budeme sledovat i státy, které nejsou členy EU, pak si nejvyšší cíl v podílu spotřeby energie z obnovitelných zdrojů stanovilo Norsko. To do roku 2020 chtělo dosáhnout 67,5 %, přičemž už v roce 2018 zde podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie činil 72,8 %.

Z našich sousedních států má nejvyšší cíl Rakousko. To by chtělo do roku 2020 z obnovitelných zdrojů zajistit 34 % z celkově spotřebované energie. Vzhledem k tomu, že v roce 2018 dosáhlo podílu 33,4 %, vypadá to, že se splněním plánované hodnoty nebudou v této zemi problémy. Následuje Německo s cílem 18 % pro rok 2020, které v roce 2018 dosáhlo 16,5 %. Polsko by do roku 2020 z obnovitelných zdrojů rádo spotřebovávalo 15 % z celkově spotřebované energie. V roce 2018 však vykázalo pouze 11,3 % a cesta k vytčené hodnotě se jeví jako dosti obtížná. Poslední ze sousedních států – Slovensko – si stanovilo nepatrně vyšší cíl než Česká republika. Jeho záměrem je mít v roce 2020 podíl spotřeby z obnovitelných zdrojů na úrovni 14 %, do roku 2018 se mu ale podařilo dosáhnout jenom 11,9 %.

Z hlediska plnění stanovených cílů jsou na tom nejhůře Francie a Nizozemsko. Francie si do roku 2020 vytyčila 23% podíl spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, jenže v roce 2018 tam obnovitelné zdroje tvořily 16,6 %. Nizozemsko s cílem 14 % mělo v roce 2018 reálný podíl energie z obnovitelných zdrojů 7,4 %.

Za celou Evropskou unii bylo v roce 2018 dosaženo 18 % spotřeby z obnovitelných zdrojů energie. Je tedy vidět, že souhrnný údaj o situaci v jednotlivých zemích mnoho nevypovídá. Zatímco řada států již své stanovené cíle splnila, nebo jsou na nadějné cestě jich dosáhnout, mnohé státy budou muset své záměry přehodnotit.

Nové zdroje rozšiřují možnosti

V roce 2005 byl v České republice podíl spotřeby obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě paliv a energií 7,1 %. Do roku 2010 vzrostl na 10,5 % a v roce 2018 dosáhl již hodnoty 15,1 %. Spolu se zvyšujícím se procentuálním podílem roste i absolutní spotřeba energie z obnovitelných zdrojů. V roce 2005 bylo spotřebováno 1 653 ktoe*, v roce 2010 to bylo 2 294 ktoe a v roce 2018 již 2 999 ktoe.

Mění se i struktura spotřebovávaných obnovitelných zdrojů energie. V roce 1990 tvořily téměř 100 % tuhé obnovitelné zdroje, jako jsou např. palivové dřevo, dřevěné brikety, dřevěné pelety nebo celulózové výluhy. V roce 2005 klesl podíl tuhých obnovitelných zdrojů energie na 97 % a na významu začínaly nabývat energie z bioplynů, sluneční energie, obnovitelné odpady, motorová nafta s biosložkami a také teplo z tepelných čerpadel. V roce 2018 zajišťovaly tuhé obnovitelné zdroje již jen 77,5 % celkové spotřeby z obnovitelných zdrojů energie. Přes 5 % energie se vyrobilo z bioplynů, téměř 1 % tvořila sluneční energie, skoro 6 % bylo teplo z tepelných čerpadel a více než 8 % obnovitelné energie pocházelo z motorové nafty s biosložkami.

Tradiční tuhé obnovitelné zdroje energie hrají stále významnou úlohu. Během sledovaného období se však postupně prosazují i nové druhy a technologie. Portfolio obnovitelných zdrojů energie se tak rozšiřuje, a tím se zvyšují i možnosti jejich dalšího uplatnění.

Zbyněk Štech, odbor statistiky průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ