Energetický regulační úřad zveřejnil statistiky pro elektroenergetiku a plynárenství za poslední loňské čtvrtletí. Nadprůměrně teplá zima a další faktory se v meziročním srovnání projevily na nižší čtvrtletní spotřebě plynu i elektřiny. V celoročním úhrnu ale spotřeba elektřiny stagnovala a spotřeba plynu vzrostla dokonce o 4,7 %.

Elektroenergetika

Po dvou předchozích čtvrtletích, kdy spotřeba elektřiny v Česku meziročně rostla, zamířila ve čtvrtém čtvrtletí 2019 opačným směrem. Naměřená spotřeba ve výši 19,4 TWh představuje v porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku pokles o 1,7 %. Nejvyšší propad byl zaznamenaný Moravskoslezském kraji (-4,5 %), nejvyšší růst byl naopak patrný ve Středočeském kraji (+1,6 %).

Domácnosti se trendu meziročního poklesu spotřeby ve čtvrtém čtvrtletí vymykaly, spotřeba u nich vzrostla, a to o 1 %. Také zde byl nejvyšší nárůst zaznamenaný ve Středočeském kraji (+3,2 %), největší pokles vykázaly pražské domácnosti (-0,8 %).

Výroba elektřiny v posledním čtvrtletí roku 2019 dosáhla 23,7 TWh (brutto), což představuje meziroční propad o 1,3 %. Největším dílem přispěly k poklesu parní elektrárny, jejichž produkce meziročně klesla o 9,9 %. Výrazně více energie naopak vyráběly paroplynové elektrárny (+23 %), znatelně si polepšily také malé a velké vodní elektrárny (+32 %) či větrné elektrárny (+4,5 %). U posledních jmenovaných za zvýšením produkce stál především nárůst instalovaného výkonu (+7,3 %).

Z vyhodnocení salda vyplývá, že i ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 převažoval export elektřiny nad importem. Saldo se meziročně téměř nezměnilo, čtvrtletně dosáhlo hodnoty 4,3 TWh.

„I když data zatím nejsou finální, ze statistik můžeme vyčíst alespoň předběžné výsledky za celý rok 2019. Podle aktuálně dostupných údajů celoroční výroba elektřiny klesla přibližně o 1,2 % a její celková spotřeba stagnovala. Rostla ale spotřeba domácností, o 1,4 %,“ doplňuje Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

Plynárenství

Spotřeba zemního plynu v České republice dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 hodnoty 2 650 mil. m3 (28 272 GWh), oproti stejnému období předcházejícího roku tedy klesla o 0,1 %.

Značný vliv měly vysoké venkovní teploty, jejichž průměr se v posledním čtvrtletí pohyboval na úrovni 5,8 °C, tedy o 2,4 °C nad dlouhodobým teplotním normálem. Pokud bychom vliv teploty odečetli, přepočtená spotřeba na teplotní podmínky dlouhodobého normálu by činila 2 883 mil. m3, což by odpovídalo meziročnímu nárůstu čtvrtletní spotřeby o 1,3 %.

Při porovnání struktury spotřeby napříč čtvrtletími je dobře patrný vliv sektoru domácností, které používají plyn k vytápění. Ve čtvrtém čtvrtletí dosáhl podíl spotřeby domácností 28,9 % z celkové spotřeby zemního plynu v České republice, zatímco ve třetím čtvrtletí to bylo 9,6 %. Největší spotřeba i nadále připadala na velkoodběratele s podílem 44,4 % (ve třetím čtvrtletí tento podíl činil 73,7 %).

„Na spotřebu zemního plynu má v posledních letech kromě teploty stále větší vliv i cena elektřiny, která vede k většímu využití paroplynových elektráren. I přes vyšší venkovní teploty v průběhu zimy tak celoroční spotřeba zemního plynu roste, za celý rok 2019 podle předběžných údajů očekáváme nárůst o 4,7 %,“ uvádí Stanislav Trávníček.