Soubor příspěvků, které porovnávají kraje z různých hledisek, vychází z poznatků pracovníků oddělení informačních služeb v krajích získaných při přípravě publikací Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje kraje v roce 2015. Mezikrajské srovnání tak umožňuje získat základní souhrnné informace a orientovat se v množství statistických dat, jež jsou v regionálním členění k dispozici.
Soubor příspěvků, které porovnávají kraje z různých hledisek, vychází z poznatků pracovníků oddělení informačních služeb v krajích získaných při přípravě publikací Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje kraje v roce 2015. Mezikrajské srovnání tak umožňuje získat základní souhrnné informace a orientovat se v množství statistických dat, jež jsou v regionálním členění k dispozici.
Z makroekonomického pohledu byl vývoj v roce 2015 příznivý – ekonomika rostla. V územním detailu však vidíme, že růst nebyl rovnoměrný. Nezřídka se ještě více rozevíraly pověstné nůžky mezi kraji úspěšně se rozvíjejícími a těmi zaostávajícími. Praha a střední Čechy jsou dlouhodobě na předních místech v růstu HDP, mají vysokou míru zaměstnanosti a nejvyšší mzdy. Tím se stávají atraktivní pro obyvatele území s méně příznivým trendem vývoje, což vede k migračnímu přírůstku obyvatel a následně i k růstu obyvatel přirozenou měnou. Růst počtu obyvatel s sebou přináší intenzivnější bytovou výstavbu a rozvoj služeb, tzv. dominový efekt.
Naproti tomu sever a východ republiky se nerozvíjí tak dynamicky. Investice tam sice směřují (například do ochrany životního prostředí jsou jedny z nejvyšších), avšak tím jsou spíše odstraňovány „resty“ z minula. Tyto investice jsou nutnou ale nikoli postačující podmínkou dalšího vývoje. Prozatím nižší mzdy, vyšší nezaměstnanost a přes určité zlepšení i nadále horší kvalita životního prostředí vedou k vylidňování těchto území a k růstu negativních jevů.
Bylo by však zavádějící vytvářet takovéto soudy jen z pohledu na „krajská čísla“. Územní rozdíly jsou i v rámci krajů – ekonomická úroveň v krajských městech a jejich zázemích se výrazně liší od periferních oblastí, ať již v příhraničí nebo v tzv. vnitřních periferiích při hranicích krajů. Tato okrajová území lze charakterizovat horším pracovním uplatněním i obtížnou dostupností služeb v souvislosti se zhoršenou dopravní dostupností. Proto i ve středních Čechách existují území, která lze považovat za problematická, ať již jde o Příbramsko z hlediska nezaměstnanosti nebo Mělnicko z hlediska životního prostředí. Naproti tomu i v Moravskoslezském kraji jsou území s nízkou nezaměstnaností (Frenštátsko) a příznivými emisními poměry (Bruntálsko).
Statistika&My, 9 /2016
