Již od roku 2006 vydává ČSÚ titul Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje). Z rozsáhlé nekomentované publikace, která obsahuje údaje ze všech statistických oblastí, lze zjistit, jak na tom v předchozích letech byla Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie.
Hrdé „nej“ patří České republice v počtu lidí s pouze základním nebo nedokončeným základním vzděláním. Takových osob je u nás nejméně ze všech zemí Evropské unie. V roce 2014 tvořily pouze 8,4 % obyvatel. V Portugalsku jich naopak bylo 61,6 %, ve Španělsku 48 % a v Itálii 45,8 %.
Máme nejvíce středoškolsky vzdělaných obyvatel
Alespoň středoškolské vzdělání u nás mělo 91,6 % obyvatel, což bylo nejvíce ze všech zemí Unie. Ve srovnání s ostatními státy je u nás poměrně málo vysokoškoláků. Terciární vzdělání mělo jen 19,9 % obyvatel, v Lucembursku to bylo 43,1 %.
Patříme mezi země s nejvyšším počtem žáků na učitele
V roce 2014 to bylo skoro 19 na prvním stupni základních škol. Přibližně stejně je na tom Rumunsko a Francie. Nejvíce žáků na učitele na prvním stupni základních škol bylo ve Velké Británii, a to téměř 22. Nejméně žáků na učitele připadalo na Lucembursko (necelých 9) a Řecko (9,5).
Na druhém stupni byl poměr žáků na učitele v České republice výrazně lepší (asi 11). I tak to bylo více než v ostatních zemích Evropské unie. Ještě více žáků hlásila například Francie (15,4) či Německo (13,6).
Nejvíce žáků na učitele na druhém stupni základních škol opět připadalo na Velkou Británii. Nejméně jich zase bylo v Řecku (7,3), ale i v Litvě (7,6), Lotyšsku (7,8) a na Maltě (7,8).
Nejméně studentů na učitele na střední škole připadalo na Lucembursko (7,1) a nejvíce na Velkou Británii (18,5). V České republice to bylo asi 11.
Míra nezaměstnanosti v Česku patří mezi nejnižší v Unii
V roce 2014 činila míra nezaměstnanosti v České republice pouze 6,1 %. Z našich sousedů má nízkou míru nezaměstnanosti i Rakousko, kde ve stejném období činila 5,6 %, a Německo (5,0 %), které se může pyšnit nejnižší mírou nezaměstnanosti v celé Evropské unii. Podstatně hůř na tom bylo Slovensko (13,2 %) či Polsko (9,0 %).
Nejhorší situace panuje na jihu Evropy. Řečtí statistici vykázali, že v roce 2014 bylo bez práce 26,5 % práce schopných obyvatel. Ve Španělsku bylo zaznamenáno 24,5 % nezaměstnaných.
Podle statistiků žije v Česku nejméně chudých
V chudobě u nás žilo v roce 2014 jen 14,8 % obyvatel, což byl nejnižší údaj v Evropské unii (měřeno statisticky jako podíl osob s ekvivalizovaným disponibilním příjmem pod hranicí chudoby, která se stanoví jako 60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu po sociálních transferech). Nejhůře jsou na tom obyvatelé Bulharska a Rumunska, kde se chudoba dotýkala více než 40 % obyvatel.
V ekonomice jsme přeskočili pět evropských zemí
Hrubý domácí produkt je ukazatelem ekonomické výkonnosti každé země. Pro lepší možnosti srovnání mezi zeměmi se uvádí v přepočtu na obyvatele a ve standardu kupní síly (PPS). Standard kupní síly je umělá měna odrážející rozdíly v národních cenových úrovních, které nejsou zachyceny směnným kurzem.
Ve srovnání s evropskými zeměmi jsme byli v roce 2014 ve výši hrubého domácího produktu na obyvatele (22 900 PPS) na 14. místě. Mezi roky 2000 a 2014 jsme se posunuli z 19. příčky o pět míst dopředu a nechali tak za sebou státy: Kypr, Portugalsko i Řecko a všechny nové členské země Evropské unie.
Absolutním lídrem ve výši hrubého domácího produktu na obyvatele se v roce 2014 stalo Lucembursko (73 500 PPS), druhé bylo Irsko (36 800 PPS). Pomyslnou tabulku uzavíralo Bulharsko s hodnotou 12 800 PPS.
Nejraději cestujeme autem, poměrně málo létáme
Na dovolenou jezdíme zejména osobním automobilem. Tímto dopravním prostředkem uskutečnilo v roce 2013 celkem 68,2 % osob ve věku 15+ své soukromé cesty s průměrně čtyřmi a více přenocováními. Létáme poměrně málo – jen ve 14,1 % případu. Nejvíce v roce 2014 létali na dovolenou Malťani (88,3 %), u kterých je logicky s ohledem na polohu jejich ostrova druhý nejčastější způsob cestování vodní dopravou (11,7 %). Hodně létají obyvatelé i ostatních ostrovních států – Irové (67,8 %) a Britové (54,4 % osob). Z obyvatel pevninských států létají nejvíce Estonci (47 %) a Lucemburčané (43,1 %).
Navzdory naší rozsáhlé železniční síti (se 124 km na 1 000 km2 má Česko nejhustší železniční sít v Unii) jen 5,9 % obyvatel ČR jelo na dovolenou vlakem. Vlak rádi využívají Rumuni (15,6 %) a Francouzi (13,5 %). Autobusem jezdili nejraději na dovolenou Lotyši (26,6 %). Češi využili tento dopravní prostředek jen v 11,2 % případu.
Třetí nejvyšší počet lůžek akutní péče na obyvatele
Počet lůžek akutní péče se v České republice neustále snižuje. V přepočtu na tisíc obyvatel jsme jich měli v roce 1990 nejvíce ze sledovaných zemí Evropské unie (8,1). V roce 2013 to bylo již jen 4,4 lůžka. Počet lůžek se ale snižuje i v ostatních zemích, nejen u nás. A tak přestože se u nás počet lůžek akutní péče na obyvatele snížil od roku 1990 do roku 2013 téměř o polovinu, stále patříme mezi země, které jich mají nejvíce. Více lůžek než my mají jen naši sousedé – Německo (5,3) a Rakousko (5,4). Naopak nejméně jich mají ve Švédsku (1,9) a v Irsku (2,1).
Pijeme nejvíce alkoholu
Nehezké prvenství mezi zeměmi Evropské unie, nebo alespoň mezi těmi, u nichž byl tento údaj k dispozici, nám v roce 2013 patřilo ve spotřebě čistého alkoholu na osobu 15+.
Podle údajů Organizace pro hospodářskou pomoc a rozvoj vypila jedna osoba v Česku v průměru 11,5 l čistého alkoholu. Vyšší spotřebu sice vykazovalo Rakousko, ale poslední dostupný údaj (12,2 l) pochází z roku 2011.
Produkujeme málo odpadu
Velmi dobře vychází naše republika ve srovnání v produkci komunálního odpadu na obyvatele (pouze 307 tun v roce 2013) ve srovnání například s Dánskem (747 tun). Nejméně odpadu vyprodukovalo Rumunsko – pouze 272 tuny na obyvatele.
Statistika&My, 4/2016
