V roce 1993 bylo podnikajících v České republice jako šafránu. Nic nenaznačovalo, že v roce 2014 budeme spolu s Řeckem, Itálií, Polskem a Rumunskem patřit k evropským zemím s nejvyšším podílem podnikajících osob. Žen však u nás podniká stále podstatně méně než mužů.

Zatímco v roce 1993 podnikalo v Česku asi 439 tis. mužů a žen, v roce 2014 jich bylo již více než 830 tis. Podíl podnikajících ze všech zaměstnaných se tak oproti roku 1993 téměř zdvojnásobil. Tento trend platil pro obě pohlaví. Podíl podnikatelek vzrostl z 5,8 na 11 %, podíl podnikajících mužů se zvýšil z 11,5 na 21,6 %.

V roce 1993 bylo v absolutních číslech nejvíce podnikatelek ve velkoobchodě a maloobchodě (37,4 tis.), totéž platilo i pro podnikající muže (74,8 tis.).

V roce 2014 zase nejvíce mužů podnikalo ve stavebnictví – 178,6 tis. z téměř 385 tis., což byla zhruba jedna polovina zaměstnaných mužů v této odvětvové sekci. Oproti roku 1993 ubylo přibližně 118 tis. mužů-zaměstnanců a přibylo zhruba 110 tis. mužů-podnikatelů. Na jednu stranu sice patří Česká republika k zemím s relativně vysokým podílem podnikajících. Na stranu druhou je mezi podnikajícími poměrně nízký podíl žen. Nejvíce žen podnikalo v roce 2014 v profesních, vědeckých a v technických činnostech, dále potom v maloobchodě a ostatních činnostech.

V čem muži a ženy nejčastěji podnikají?

Nejvyšší podíly ze všech zaměstnaných mužů zaznamenali v roce 2014 podnikající v profesních, vědeckých a technických činnostech (51 %), ve stavebnictví (46 %) a také v maloobchodě a opravě motorových vozidel (34 %). Více než 60% podílu ze všech zaměstnaných dosáhli podnikající muži v nemovitostech. Zde je ale potřeba zdůraznit, že se jedná o relativně nízké absolutní počty, takže tento podíl je nutné brát s jistou rezervou.

A jak vypadala situace v případě podnikatelek?

Nejvyšší podíl podnikajících ze všech zaměstnaných žen byl zjištěn v sekci ostatní činnosti (62 %). Významné zastoupení zde mají takové obory, jako jsou například kadeřnictví nebo praní a chemické čištění textilních či kožešinových výrobků. Dále pak podnikající ženy zaznamenaly vysoké podíly ze všech zaměstnaných žen v sekcích profesní, vědecké a technické činnosti (45 %), v zemědělství (20 %) a v maloobchodě (13 %). Téměř 40% podíl ze všech zaměstnaných vykazovaly ženy podnikající v nemovitostech, ale podobně jako v případě podnikajících mužů je nutné upozornit na jejich nízké absolutní počty.

V roce 2014 nejvíce mužů podnikalo ve stavebnictví, ve velkoobchodě, maloobchodě a opravě motorových vozidel či ve zpracovatelském průmyslu. Zanedbatelný není ani počet podnikajících mužů v profesních, vědeckých a technických činnostech. Kde naopak muži příliš nepodnikají, jsou oblasti vzdělávání či sociální a zdravotní.

Ženy nejčastěji podnikají v oblasti profesních, vědeckých a technických činností, v maloobchodě, v ostatních činnostech, v oblasti zdravotní a sociální péče a ve zpracovatelském průmyslu. Ve stavebnictví nepodnikají ženy skoro vůbec, v dopravě a skladování či ve zpracovatelském průmyslu velmi málo. Výrazné zastoupení podnikatelek nacházíme v oblastech vzdělávání nebo ve zdravotní a sociální péči.

V oblasti profesních, vědeckých a technických činností došlo mezi roky 1993 a 2014 k nárůstu jak zaměstnanců, tak podnikajících, a to v případě obou pohlaví. V této kategorii CZ-NACE podnikalo v roce 2014 o 35 tis. více žen a o 41 tis. více mužů než v roce 1993.

V profesních, vědeckých a technických činnostech se počet podnikajících žen za toto období téměř zčtyřnásobil (na 47 tis.), v případě mužů se ztrojnásobil (na 60 tis.).

Významný početní pokles zaznamenaly ženy-zaměstnankyně i podnikatelky ve zpracovatelském průmyslu. Oproti roku 1993 zde ubylo více než 130 tis. zaměstnankyň a zhruba 5,5 tis. podnikatelek. Zcela jiná byla situace u mužů. Ti ve stejném období zaznamenali nárůst o 25 tis. zaměstnanců a 36 tis. podnikajících.

Výrazný úbytek zaměstnanců (žen i mužů) zaznamenalo zemědělství, lesnictví a rybolov, kde ubylo 94 tis. žen a 136 tis. mužů. Tento trend se již netýkal podnikajících v zemědělství. Jejich počty v případě obou pohlaví mírně rostly.

Metodická poznámka

Údaje za podnikající nezahrnují v této studii pomáhající rodinné příslušníky. Údaje za Českou republiku zvlášť a za Českou republiku v mezinárodním srovnání se budou nepatrně lišit z důvodu metodiky, neboť údaje z Výběrového šetření pracovních sil zahrnují populaci ve věku 15 a více let, kdežto data z Eurostatu populaci ve věku 15–64 let.

Ve zdravotní a sociální péči nejvíce podnikají Francouzi, Němci a Belgičané

Mezi podnikajícími obecně výrazně převažují muži. To je trend, který platí pro všechny země evropské osmadvacítky. V průměru představuje podíl žen mezi podnikajícími přibližně 32 %. Nejvyšší podíl žen mezi podnikajícími zaznamenalo Rakousko (asi 36%), nejnižšími podíly žen se pak vyznačovaly Rumunsko, Slovensko, Česko, ale i Švédsko, kde se podíl podnikajících žen pohyboval od 27 do 29,5 %.

Nejvyšší podíl podnikajících ze všech zaměstnaných mužů byl v EU28 zjištěn v Řecku (37 %), v Itálii (27 %) a v Rumunsku (25 %), nejnižší v málo lidnatém Lucembursku (9 %), ale také v Dánsku (11 %). Nejvyšším podílem podnikajících ze všech zaměstnaných žen se opět vyznačovaly státy Řecko (25 %), Itálie (16 %), Rumunsko (14 %) a Polsko (14 %). Česko se, jak již bylo řečeno výše, k těmto státům řadí, a to s 12% podílem podnikajících žen a 21% podílem podnikajících mužů.

Specifika podle kategorií NACE potom vykazují různé členské státy Unie. Řecko, které se řadí v rámci EU k zemím s nejvyšším podílem podnikajících, zaznamenalo relativně vysoký podíl podnikajících v zemědělství, lesnictví a rybolovu (36 % všech podnikatelek a 29 % podnikatelů) a také v maloobchodě. Podobně na tom jsou i další středomořské státy – Itálie, Španělsko, Portugalsko a také Rumunsko.

Francie, Německo a Belgie zase patří k zemím, kde ženy i muži častěji podnikají v oblasti zdravotní a sociální péče. Zatímco například v EU28 zde pracovalo asi 12,5 % podnikajících žen, v Belgii se jednalo o 24 %, ve Francii o 23 % a v Německu o 20 % podnikajících žen.

V České republice vybočují z evropského průměru hlavně podnikající muži ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví. Zatímco v EU28 podnikalo ve zpracovatelském průmyslu asi 8 % všech samostatně výdělečně činných mužů, v Česku to bylo asi 13 %. Stavebnictvím se u nás zabývalo téměř 30 % podnikatelů, což představuje o asi 12 procentních bodů více než v Unii.

Statistika&My, 4/2016