Po velké vlně veder v roce 2003 zahájila společnost EDF iniciativu, která řeší dopady změny klimatu na jaderná zařízení. Tento projekt, někdy označovaný jako „program vysokých teplot“, má energetické společnosti pomoci vyrovnat se s extrémním počasím na stávajících i budoucích jaderných elektrárnách. Vedle úpravy elektronických zařízení v reaktorových budovách, které nyní dokáže odolávat teplotám nad 50 °C, firma vynaložila značné úsilí také na zlepšení výkonnosti chladicích systémů a snížení spotřeby vody.

Ohledně spotřeby vody ve svých jaderných elektrárnách EDF využívá několik inovací, konkrétně zachycování vodní páry z chladicích věží, nové zdroje chlazení v elektrárnách typu EPR2 a větší zásobníky odpadních vod. Zároveň se dívá na to, jak přizpůsobit ekologické normy, které bude třeba přehodnotit s ohledem na změny klimatu.

Inovace, které se v současné době testují, budou přínosem pro stávající jadernou flotilu EDF, ale i pro nové reaktory EPR2 a EPR1200, které společnost plánuje dodat ve Francii a dalších evropských zemích.

Příprava na globální oteplování

Nárůsty teplot zatím neohrozily plynulý a bezpečný provoz elektráren nikde na světě – všude se podařilo opakované vlny veder z posledních let zvládnout. Například na Blízkém východě, kde se nacházejí fosilní elektrárny, by mohly mít brzy cenné poznatky o tom, jak omezit ztráty při výrobě elektřiny způsobené nadměrným teplem.

EDF v květnu letošního roku ujistila, že udělá vše pro splnění vodního plánu francouzské vlády a požadovaných úspor vody. „Náš přístup se změnil po vlně veder v roce 2003, kdy jsme zavedli plán řízení rizik spojených s vodou a klimatem,“ připomíná Alexandre Marty, vedoucí oddělení pro klima a přírodní zdroje EDF. „Od roku 2018 je klimatické riziko začleněno mezi hlavní rizika, s nimiž se naše skupina musí vypořádat.“

Experimenty v Bugey a Civaux

V souladu s vládním plánem, který byl představen v březnu loňského roku, plánuje EDF snížit spotřebu vody zejména ve třiceti reaktorech, které se nacházejí v blízkosti vodních toků a jsou chlazeny pomocí chladicích věží. „Snažíme se zachytit stoupající vodní páru, znovu ji zkondenzovat a část vody z ní získat zpět,“ vysvětluje Cécile Laugierová, ředitelka EDF pro životní prostředí. Ve francouzské elektrárně Bugey už funguje experimentální zařízení pro testování různých modelů zdrojů chladu, kterými jsou výměníky tepla chladicích věží.

Co se týká EPR2, nové verze reaktorů EPR, projektové studie studeného zdroje počítají s odběrem vody z řeky přibližně 10 m3/s, z čehož se 8 m3/s vrací zpět. Běžně se vrací do řeky 70 % vody, navýšení se dosáhne zejména použitím moderních chladicích věží. (V případě elektráren na břehu moře bez chladicích věží se v rámci uzavřeného okruhu vrací veškerá voda.)

EDF rovněž zvažuje zvýšení kapacity zásobníků odpadních vod svých elektráren, což je projekt, který se dosud týkal pouze elektrárny Civaux. Tento krok by doplnil opatření přijatá v roce 2003, jejichž cílem je snížení spotřeby vody v chladicích věžích, doplnění chladicích jednotek a zvýšení míry větrání.

Energetická společnost také připravuje řešení, jak kompenzovat ztráty při výrobě elektřiny kvůli počasí. Při návrhu nových zařízení proto zohledňuje různé extrémní povětrnostní jevy (vlny veder, sucha, povodně, bouře) a dlouhodobé klimatické změny.  V případě velkých veder mohou být některé reaktory nuceny omezit svůj výkon, aby nedošlo k přehřátí řek. Od roku 2000 představují takové úpravy výroby 0,3 % roční výroby jaderného parku EDF a do roku 2050 by se mohly zvýšit až na 1,5 %.

Více na https://czech-republic.edf.com/cs/edf-nova-energie-pro-cesko