Na otázky CzechIndustry odpovídá Petr Hlubuček, náměstek primátora hlavního města Prahy
Pane náměstku, do vaší kompetence patří oblast životního prostředí, infrastruktury, technické vybavenosti a bezpečnosti v hlavním městě. Už samotný výčet úkolů publikovaný na www stránkách magistrátu, za něž máte odpovědnost, hovoří sám za sebe. Které Vy osobně považujete za prioritní?
Z toho portfolia jednoduše nelze vybrat jednu prioritu. Když řeknu, že mojí velkou prioritou je životní prostředí, tak se to jen těžko obejde bez priorit v oblasti infrastruktury a technické vybavenosti. Podobně je to s bezpečností. Všechno souvisí se vším a ta problematika je provázaná. Úplně jednoduše bych to řekl tak, že pokud přispěji k udržitelnějšímu, zelenějšímu, čistšímu, technicky vyspělejšímu a bezpečnějšímu městu s méně automobily a více zeleně v ulicích, budu nad míru spokojený.
Jak vyplývá z Vašich slov, v souhrnu se jedná o bezpečnost a zdraví Pražanů a návštěvníků hlavního města v širších souvislostech. Když byste měl charakterizovat silné a slabé stránky Prahy, které to jsou?
Praha skutečně patří dlouhodobě k nejbezpečnějším městům Evropy a světa. Má velmi dobře fungující integrovaný záchranný systém a hlavně, Prahu jako bezpečné místo pro život vnímají samotní Pražané i turisté. To je podstatné. Tím neříkám, že můžeme spát na vavřínech. Naopak. Investujeme třeba do zázemí letecké záchranné služby, posilujeme Městskou policii, nakupujeme vybavení a budeme investovat i do moderních technologií, které napomohou třeba komunikaci záchranného systému se širokou veřejností v reálném čase.
Řešení problémů naší metropole je běh na dlouhou trať, dá se to vůbec zvládnout za jedno volební období?
Čtyřleté volební období je zoufale krátká perioda. Důležité je dobře nastartovat jednotlivé projekty. Když budou dobře připravené, tak je bude moct úspěšně dokončit jakékoliv vedení města, které vzejde z příštích voleb. V řadě případů v oblasti životního prostředí, technické vybavenosti i bezpečnosti je potřeba také pokračovat v již rozjetých projektech. Za mě není až tak podstatné, jestli si budu moct za necelé čtyři roky odškrtat seznam vyřešených problémů, ale spíše fakt, zda jsou věci dobře nastavené a lidé, kteří jsou za ně odpovědní, mají dost zkušeností a možností, jak případné problémy dále řešit.
Když budeme konkrétní, chcete posílit odolnost Prahy vůči změně klimatu, což je samo o sobě velké téma. Jak především?
Na červnovém jednání předložím zastupitelstvu návrh na přijetí klimatického závazku Prahy. Praha se tím přidá k několika stům měst, obcí a regionů z anglosaského světa a dalším světovým metropolím, jako je třeba Londýn nebo Manchester, které tímto krokem přijaly zodpovědnost za stav životního prostředí a celé planety. Klimatický závazek uloží městu, aby ve svých krocích vždy zvažovalo ekologické dopady. Tato ekologická kritéria budou mnohdy nadřazena těm ekonomickým. Praha již přijala a připravuje mnoho konkrétních kroků. Ty se týkají třeba výsadby nových stromů, boje proti suchu, zakládání nových vodních ploch, revitalizace parků, opatření na snižování emisí CO2 a další. V současné době se finalizuje Adaptační strategie na změnu klimatu a Akční plán pro udržitelnou energii a klima, které přinášejí celý balík opatření proti klimatickým změnám. Veškerá opatření však nebudou nikdy natolik účinná, pokud se nezačnou chovat zodpovědně samotní obyvatelé Prahy. Automobilová osobní doprava, nadměrná spotřeba vody, nadužívání klimatizace nebo naopak přetápění bytů, špatné sekání trávy a další. To jsou návyky či dokonce zlozvyky, které mají dramatický vliv na životní prostředí. Praha tedy musí zároveň i vzdělávat veřejnost, jak se k životnímu prostředí chovat.
K tomu cílí Akční plán pro udržitelnou energii a klima, který má být pokračovatelem schválené Adaptační strategie na změnu klimatu a Územní energetické koncepce. Nevznikne tak jen další dokument? Bohužel, většina z nich zůstala jen na papíře…
Ale ono to bez toho papíru prostě nejde. Není chybou dokumentu či odborné analýzy, že není realizována. Je to vždycky jen o lidech, v tomto případě o politicích a jejich schopnosti se dohodnout na nějakém řešení. Věřím, že současné vedení Prahy se dokáže posunout ne krok, ale o několik kroků dál, než naši předchůdci.
S klimatickou změnou, a nejen s ní souvisí zabezpečení Prahy kvalitní pitnou vodou a efektivní hospodaření s ní. Podle nedávné tiskové zprávy ČSÚ je její nejvyšší spotřeba v domácnostech v hlavním městě a převyšuje 107 litrů na osobu za den. Nejnižší je naopak ve Zlínském kraji, kde je přibližně o 32 litrů menší. Není na čase přijmout kroky, které by omezily plýtvání s ní a taky se poučit z minulosti a vrátit se k většímu uplatnění užitkové vody všude tam, kde může nahradit pitnou? První vlaštovkou v tom bude zřejmě botanická zahrada.
Přesně tak. Už jsem to ostatně naznačil. Bez změny chování velké části populace můžeme vymýšlet každý den několik projektů na boj s klimatickými změnami, ale efekt bude vždy omezený, když jej svým chováním na druhé straně podrazíme. Teď jde o to, jaké kroky přijmout, aby byly akceptovatelné a měly požadovaný efekt. Nabízí se pochopitelně motivace finanční. Ovšem jak dramatické by muselo být zdražení vody, aby to mělo většinový a výrazný efekt? Obávám se, že by muselo jít o enormní zvýšení cen, což zase z mnoha dobrých důvodů není možné. Kromě řady administrativních překážek by takové opatření nejvíce dopadlo na nižší příjmové skupiny a starší lidi, kteří ale nejsou na čele žebříčků ve spotřebě vody. Takže by se musel nastavit odpovídající sociální systém, a to nemluvím o nutnosti takové opatření politicky prosadit a obhájit. Osobně se domnívám, že cesta vede přes masivní osvětu a příklady v podobě třeba už zmíněné botanické zahrady. Dnes už masmédia problematiku nedostatku vody výrazně akcentují a věřím, že to bude mít dopad na chování lidí.
Kvalita vzduchu, který dýcháme, Vám asi moc radosti nedělá. Hlavním znečišťovatelem jsou automobily. Logicky se jako řešení nabízí omezení dopravy na silnicích a také přesunutí její části na vodu. Příkladem takového řešení mohou být betonárky Libeň a Rohanský ostrov, kdy díky lodní dopravě kameniva nepřijely do Prahy od počátku roku cca 4000 kamionů. Uvažujete s touto alternativou?
Určitě to je jedna ze zajímavých variant, ale nebudeme si nalhávat, že tím můžeme problematiku dopravy uspokojivě vyřešit. Lodní motory navíc produkují velké množství emisí. Je to dobrý doplněk, ale stále jen doplněk. Pro zajištění zlepšení ovzduší se omezení individuální i nákladní automobilové dopravy na území města zkrátka nevyhneme. Plánujeme také zavedení mýta za vjezd do centra. Poplatek za vjezd do města už je zaveden v řadě evropských měst. Pravdou také je, že Praha generuje 25 % HDP České republiky. Vláda by tedy měla Praze „pomoci“ s projekty jako je výstavba metra či dokončení Městského okruhu. Důležitá je také spolupráce se Středočeským krajem, protože řada aut v Praze patří právě dojíždějícím Středočechům. Prioritou je proto budovat záchytná P+R parkoviště a mít funkční systém MHD v Praze.
Chystáte vyhlášku, která zakáže topit uhlím v nízkoemisních kotlích, což uvítá každý rozumný člověk. Nevím proč, ale stále jsou mimo pozornost plynová topidla známá jako vafky. Přitom vyprodukují přibližně polovinu emisí, než vzniká při spalování uhlí, navíc přímo do ulic, kde se pohybují lidé. Plánujete opatření i v tomto směru?
Na vafky nezapomínáme a jejich výměnu podporujeme. Na jejich náhradu za moderní úsporný zdroj vytápění mohou lidé právě nyní žádat příspěvek z aktuálního dotačního programu Čistá energie Praha. Na ekologický systém vytápění mohou lidé stále získat dotaci i z dalšího programu – tzv. Kotlíkových dotací.
V minulosti se v některých částech Prahy nedoporučovala výstavba, aby město mohlo dýchat. To dnes už neplatí a prakticky se zastavuje každá proluka, obytné domy se přestěhovaly i do okrajových částí. Nevzniká tak problém s přirozeným prouděním vzduchu, v jehož důsledku bude v centru nedýchatelno?
Není pravda, že se zastavuje každá proluka. Pro skloubení požadavku přizpůsobit město změně klimatu a nové výstavby je potřeba využít a podpořit zelená opatření jako výsadba stromů a zeleně v ulicích, stavbu budov se zelenými střechami a fasádami, ozeleňování veřejných ploch a využívání propustných povrchů, zadržování dešťové vody a další vodní prvky v ulicích a podobně. Každý záměr výstavby a každý developer by tak měl na tyto aspekty myslet a zároveň respektovat limity, které pro dané území stanoví územní plán – jako je míra zastavěnosti či stanovené procento zeleně s vhodnými konkrétními prvky.
Vážným problémem se stávají takzvané tepelné ostrovy. Naše hlavní město se vzhledem ke své poloze s nimi již potýká. Jak byste chtěl tuto situaci řešit?
Rozdíl v průměrné teplotě centra Prahy a okrajových částí dosahuje přibližně dvou stupňů, což není zanedbatelná hodnota. V určitá časová období a za určitých meteorologických podmínek jsou pak rozdíly daleko větší. Řešení? Podobně jako v předchozím bodě jsou to různá adaptační opatření. Tedy zvýšení zelené plochy a propustných povrchů na úkor tmavého asfaltu; zelené střechy a fasády, výsadba zeleně včetně zelených pásů, vodní prvky v ulicích, zadržení dešťové vody.
Praha patří mezi nejbezpečnější hlavní města. Na co se zaměřujete především, aby tomu tak bylo i nadále?
Nakupujeme nové vybavení, zlepšujeme komunikační systémy mezi jednotlivými složkami Integrovaného záchranného systému, snažíme se motivovat nové uchazeče o tato zaměstnání. Pravidelně organizujeme preventivní bezpečnostní cvičení, abychom prověřili připravenost složek v praxi.
V Bezpečnostní strategii České republiky jsou uvedeny více než tři desítky bezpečnostních hrozeb a s vývojem situace ve světě k nim přibývají další. Které jsou podle Vás ty hlavní, na něž musíme být připraveni?
Už to zní skoro jako klišé, ale skutečně musíme počítat s možností teroristického útoku. Nemáme žádné konkrétní indicie, že nám něco takového hrozí, ale musíme počítat s tím nejhorším, abychom byli připraveni. A pak bych asi zdůraznil připravenost na povodně. Je třeba neustále zdokonalovat protipovodňová opatření, neboť velká voda může přijít prakticky kdykoli.
V čem jsou podle Vás hlavní problémy, které brání přeměně Prahy na moderní velkoměsto v souladu s vizí chytrých měst?
Nemyslím, že by tomu něco zásadního bránilo. Spíše tady doposud chyběla jasná vize. Pár „chytrých“ laviček za desítky milionů, které vám pouze dobijí telefon, to není vize chytrého města. V tuto chvíli již ale máme návrh 6 strategických a desítky dalších chytrých projektů. Druhá nezanedbatelná věc je, že město opravdu v mnoha ohledech poslední léta stagnovalo. Podívejte se na stav mostů, nedostatek bytů, skluz výstavby řady klíčových dopravních projektů. Tady musíme přitlačit na pilu a přitom myslet na technologickou budoucnost města. Třeba už jen tím, že když dnes někde takzvaně rozkopeme silnici, tak by nebylo špatné do země rovnou ukládat moderní sítě, vysázet stromy a využít další moderní opatření např. pro nakládání s vodou.
Skromnost a pokora, tyto lidské vlastnosti se jako by stále více vytrácely z našeho života. Lidé, a to se týká i naší země, jsou ochotni podpořit úspory energie, ekologická řešení a následné iniciativy do takové míry, pokud se to nedotkne jejich „blahobytu“. Tato neochota dokáže zmařit i sebelepší snahy, které jsou ku prospěchu všech. Myslíte, že se podaří magistrátu získat Pražany pro chystaná opatření v oblasti bezpečnosti, energetického hospodářství, ekologie a dalších?
Myslím si, že právě Pražané mají vysokou míru sociální citlivosti a pocitu zodpovědnosti za společnost a prostředí, ve kterém žijí. A město jim k šetrnému způsobu života musí nastavit řadu vhodných podmínek. Metropole však čelí obrovskému přílivu lidí, který zesiluje a museli bychom se trochu filozoficky zamýšlet, za jak dlouho se z takového člověka stane Pražan, který město začne chápat jako skutečný domov v širokém slova smyslu a tedy se o něj i patřičně starat. Tedy, že se nestará jen o sebe, ale o širší okolí svého bydliště. Věřím, že Praha dává příležitost opravdu každému najít si zde plnohodnotný domov a každý obyvatel Prahy by tedy měl nést kus zodpovědnosti za stav naší metropole.
Zdroj: CzechIndustry 2/2019
