Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu tvrdí, že nedostatek pitné vody v nejchudších oblastech světa nesouvisí s malým množstvím srážek, ale se špatným managementem vodních zdrojů. „Nevěnuje se zde pozornost druhé straně problému – čištění odpadních vod,“ říká hydrolog.
Která část světa trpí nedostatkem pitné vody nejvíce?
Oblasti nedostatku pitné vody se v podstatě kryjí s nejchudšími oblastmi světa, nikoliv s oblastmi, kde je málo srážek. Nedávno jsem měl možnost navštívit Bangladéš. Je to země s velkým přísunem srážek, navíc sem přitékají veletoky Ganga a Brahmaputra, přesto je tu kritický nedostatek pitné vody, neboť zdroje vody jsou většinou kontaminovány v důsledku špatného managementu vodních zdrojů, kdy se nevěnovala pozornost druhé straně problému, tedy čištění odpadních vod. Cestou zpět jsem letěl přes Dubaj, kde v podstatě vůbec neprší a nemají tak zdroje sladké vody. Přesto je tu jedna z největších spotřeb vody na obyvatele. Balená pitná voda na letišti stojí snad nejméně na světě.
Co soudíte o zprávě Organizace spojených národů, že do deseti let budou tři miliardy lidí čelit nedostatku vody?
Jak již bylo řečeno, nedostatek vody je důsledkem chudoby, nekontrolovaného růstu obyvatel a zejména špatného hospodaření s vodou v podobě managementu povodí. Aby tyto problémy mohly být překonány, je nezbytné mít vodu a vodní hospodářství jako jednu z priorit a zajistit na národní úrovni fungování společnosti jako takové. V angličtině pro to existuje výstižný termín „governance“.
V rámci vyjednávané agendy Organizace spojených národů post2015 – Sustainable Development Goals se jedna oblast cílů týká vody. A právě cíl „zajistit dostupnost a udržitelný management vodních zdrojů“ je podle mě jeden z těch nejdůležitějších a nejefektivnějších možných.
Jaké hospodářské činnosti mají největší vliv na hospodaření s vodou?
Vliv na hospodaření s vodou mají vlastně všechny oblasti hospodářství. A naopak všechny oblasti hospodářství mají vliv na dostupnost vody. Vypíchnu zde možná dvě oblasti: zemědělství a rozvoj měst.
Zemědělství je celosvětově největším spotřebitelem vody. V Indii vyčerpává zásoby podzemních vod. Ale i například stávající sucho v Kalifornii je ovlivněno faktem, že ohromný objem vody je používán pro místní zemědělství na vodu náročné pěstování zeleniny.
Koncentrace obyvatel do měst zase představuje extrémní nároky na zajištění dodávek pitné vody.
Které lidské aktivity nejvíce znečišťují zdroje pitné vody?
Ty nezvládnuté. Samozřejmě velkou výzvou jsou rozsáhlé městské aglomerace, které produkují ohromná množství odpadních vod, dále je to průmysl, a to včetně těžebního.
Pokud se však podíváte do vyspělých zemí, tyto bodové zdroje dokážeme relativně dobře zvládat a vodu čistit. Paradoxně těžší tak pro nás může být otázka plošných zdrojů znečištění, například dusíku či pesticidů pocházejících ze zemědělské činnosti. U měst je pak třeba zmínit problém „nových“ látek, jako jsou hormony, léčiva či metabolity drog, které se do odpadních vod dostávají, a zatím je neumíme vyčistit.
Jaké faktory ovlivňují cenu vody? Je pravda, že čím více lidé s vodou šetří, tím je dražší?
Ano. Cena vody se skládá z ceny za odběr vody, který je zpoplatněn, ale naprostou většinu ceny tvoří náklady na její úpravy, čištění, rozvod vody a údržbu rozvodných sítí. Tyto náklady zůstávají stejné bez ohledu na to, kolik vody se spotřebuje. Při nižší spotřebě se proto náklady musí rozpočítat na menší objem vody, a tím roste „cena vody“.
O České republice se v souvislosti s vodou hovoří jako o střeše Evropy, proč?
Jsme opravdu ve výjimečné pozici, kdy srážková voda, která u nás napadne, odtéká do tří moří: Severního, Baltského a Černého. Současně k nám ze zahraničí nepřitéká žádný významnější tok, takže opravdu jsme tak trochu v pozici střechy, z níž voda jen odtéká.
Má naše země dostatek kvalitní pitné vody?
Ano. Pitné vody máme v současnosti dost. Je ale třeba si uvědomit, že pitná voda je voda, kterou jsme upravili tak, aby splňovala parametry pitné vody. Takže důvodem pro to, že jí máme dostatek, je naše schopnost pitnou vodu vyrobit. Na druhou stranu, abychom ji mohli vyrobit, musíme mít dostatečné a kvalitní zdroje vody, z nichž ji budeme vyrábět.
Budeme mít dost pitné vody i v budoucnosti?
To záleží na tom, zda tuto otázku posuzujeme jako optimisté, nebo pesimisté. V podstatě lze říci, že do budoucna určitě poroste tlak na zdroje vody v době výskytů sucha. Současně však máme prostředky a technologie, jak se s tímto problémem vyrovnat. Přitom bude záležet na tom, zda vodu budeme mít jako svou prioritu.
Proč jsme byli v tomto tisíciletí svědky již dvou ničivých povodní a co nás v tomto směru ještě čeká?
Myslím, že je vhodné se podívat třeba na Prahu. Povodeň 2002 zde odpovídala 200 až 500leté povodni, povodeň 2013 pak 20 až 50leté povodni. To, že se vyskytly v odstupu 11 let, není ze statistického hlediska nic zvláštního. I v minulosti bychom našli podobné nakupení povodní do krátkého období. Subjektivně samozřejmě srovnání posledních let s povodňově klidným 20. stoletím budí dojem velké změny. Je třeba si uvědomit, že čistě ze statistického pohledu je pravděpodobnost výskytu 100leté povodně v každém roce 0,01, což odpovídá pravděpodobnosti výskytu 0,63 během sta let. Ve skutečnosti však je možné, že existují fyzikální příčiny, které četnost výskytu povodní ovlivňují, například dlouhodobé oceánské oscilace apod.
Co si myslíte o splavňování českých řek?
Tohle samozřejmě není otázka hydrologická, ale ekonomická. Obávám se, že dnešní doba říční lodní dopravě příliš nepřeje. Preferujeme rychlost a pohodlnost doručení zásilek až do domu, a proto přepravě dominuje automobilová doprava. O tom, zda by se měly realizovat některé záměry, by se mělo rozhodovat na základě toho, zda existuje dostatečná poptávka po přepravě velkých objemů materiálu. Já, popravdě, nevím, který druh zboží by dnes mohl být loďmi přepravován v takovém objemu, aby se některé zamýšlené stavby ekonomicky vyplatily.
Jaký máte vztah ke statistice?
Kladný, ale vím, že člověk musí zůstat ostražitý. V hydrologii je využití statistických metod naprosto nezbytné a zásadní. Na druhou stranu často upozorňuji, že statistické zpracování dat a jeho výsledky jsou pouze prvním krokem, na který musí navázat nalezení přírodního a fyzikálního mechanismu, který k onomu výsledku vedl. V hydrologii, podobně jako v jiných oborech, platí, že velmi přesně zpracováváme data, jejichž přesnost má svoje limity.
Věříte předpovědím počasí?
Myslím, že používání předpovědí není otázkou důvěry, ale schopnosti jejich interpretace. Předpověď je přínosná, nebo, chcete-li, dobrá tehdy, když nám poskytuje informace, na jejichž základě se dokážeme rozhodovat lépe, než zcela náhodně, kdybychom žádné informace o budoucnosti neměli. Z mého pohledu jsou proto předpovědi počasí užitečné, ať už při výstrahách před povodněmi, nebo při plánování výletu na víkend.
Statistika&My, 6/2015
