Pavel Urubek, jednatel společnosti MJEnergie

Zastropování cen energií se v letošním roce týká kromě domácností také tuzemských podniků. Nejen pro ně, ale i pro dodavatele to však nyní znamená obrovskou administrativu navíc. Desetitisíce firem totiž musí pro uplatnění cenového stropu předložit čestné prohlášení, většina z nich tak učinila v minulých dnech. Tisíce podniků pak budou muset podávat každý měsíc výkazy související s výrobou tepla či elektřiny. Administrativa bude obrovská, popisuje ve svém komentáři jednatel společnosti MJEnergie Pavel Urubek.

Nadbytečná administrativa pro firmy, dodavatele i stát

Tuzemské podniky mohou od začátku roku začít využívat energetického cenového stropu. Aby měly na zastropování ceny plynu a elektřiny nárok, musí dodavateli mimo jiné odevzdat čestné prohlášení. Zavést tuto povinnost dávalo smysl v době, kdy byl na stole úsporný tarif pouze pro malé a střední podniky. Ty by tímto dokumentem doložily, že mají na zastropování nárok. Nakonec se však tato možnost otevřela všem. Dokládání čestného prohlášení, když je výše cenového stropu pro všechny firmy stejná, a zároveň na ni mají nárok všichni, v zásadě postrádá logiku.

Kdo každopádně chtěl zastropování cen využít už od začátku roku, musel prohlášení odevzdat do 15. ledna. V těchto dnech tak dodavatelé zažívají extrémní a z velké část zbytečný nápor spojený s obrovskou administrativou. Ještě druhý lednový týden se řada z nich divila, že prohlášení zatím doložil jen zlomek zasmluvněných firem. Vše se tak řešilo až v posledních dnech, kdy směrem k dodavatelům mířily desetitisíce čestných prohlášení. Je přitom paradoxní, že někteří z nich na cenový strop ještě ani nejsou připraveni, neboť nemají změny zanesené ani ve svých interních systémech.

Komplikací je i skutečnost, že firmy musí toto prohlášení vyhotovit pro každé své odběrné místo zvlášť. Administrativa se tím tak ještě znásobuje, pro řadu subjektů to přitom může být také zásadní překážkou. Typickým příkladem jsou například obchodní centra či řetězce se stovkami až tisíci odběrných míst. Lze si jen těžko představit, jak a zda vůbec bude nyní v lednu vše při očekávaném vysokém zájmu firem kontrolováno. Respektive jestli budou mít vůbec dodavatelé na tuto činnost patřičné kapacity.

Zároveň je nutné dodat, že ve způsobech dokládání prohlášení je značný zmatek. Místo stanovení jednotného rámce jeho odevzdání nechal stát řešení na dodavatelích. Každý si ho tak vyložil jinak – někteří zvolili k doručení datovou schránku, jiní poštu, e-mail, zákaznický portál či elektronický formulář. Vzhledem k těmto skutečnostem tak lze očekávat nejen obrovský nápor na dodavatele ve zbytku ledna, ale také velké množství reklamací spojených s lednovou fakturací, kterou budou podniky řešit na začátku února.

Obrovskou administrativou v těchto dnech to však nekončí. Malé a střední podniky, které vyrábějí tepelnou energii z plynu, totiž budou muset dodavatelům každý měsíc zasílat výkaz své výroby, aby jim podle toho mohly být kompenzovány náklady. Co se týče velkých podniků, tak pokud požadují dodávku za stropovanou cenu, mají povinnost odevzdat prohlášení o tom, že jsou velkým podnikatelem. Vztahují se na ně i další přílohy jako na ostatní subjekty, například výkaz výrobce tepelné energie, případně výkaz zákazníka využívajícího plyn pro výrobu elektřiny. Po skončení každého měsíce musí odevzdat příslušný výkaz, na co byla komodita využita, což bude opět znamenat obrovskou administrativu. V úhrnu se totiž jedná o tisíce firem.

Otazníky nad rokem 2024 zejména pro domácnosti

Ačkoliv jsou ceny energií stále palčivou otázkou, vzhledem k zastropování velké množství subjektů, ať už z řad firem, municipalit či domácností, ví, na čem je. Velký náraz však zejména pro domácnosti může přijít v příští topné sezoně. Cenový strop je aktuálně stanoven jen na rok 2023, dál se s ním zatím nepočítá. Samozřejmě nikde není psáno, že nebude prodloužen o další rok, ve finále se nicméně jedná o výrazný zásah do státního rozpočtu. Vláda jen u domácností počítá s nákladem 150 miliard korun ročně, podle našich odhadů se však ve finále bude jen za rok 2023 jednat o dvojnásobek, tedy celkem 300 miliard korun.

Hrozba skokového nárůstu nákladů pro domácnosti je tu zejména z důvodu, který se týká nakupování energií. Dodavatelé je nakupují s velkým předstihem, ceníky na příští rok pro domácnosti tak stále částečně zohledňují stav v letech 2020 a 2021, kdy byly energie levné. V roce 2024 však už budou vycházet ze situace z loňska, kdy došlo k enormnímu zdražení. Domácnosti tak může čekat výrazně větší cenový šok, než jaký musely řešit v uplynulých měsících. Pokud by se zastropování prodloužilo o další rok, problém by to pouze odsunulo, ale nevyřešilo.

K alespoň částečnému návratů do dřívějších kolejí je však potřeba, aby se trhy uklidnily na 2 roky. Až v takovém případě je možné, že se tento stav promítne i do ceníků pro domácnosti. Vzhledem k otazníkům spojeným i například s nejistotou ohledně plnění zásobníků na příští rok však zatím nic nenasvědčuje tomu, že by k uklidnění mělo dojít.